OSN po Číně žádá propuštění trojice lidskoprávních aktivistů
Speciální komise OSN požaduje po Číně propuštění několika předních čínských aktivistů. Tvrdí to britský deník Guardian na základě dokumentu, který má k dispozici. Kvůli komunistickému sjezdu Čína také zpřísnila bezpečnostní opatření. Zakázala například univerzitním profesorům komentovat sjezd pro zahraniční média.
Guardian má k dispozici zprávu, kterou zpracovávala mezinárodní skupina pozorovatelů z Rady OSN pro lidská práva. Podle dokumentu OSN požaduje propuštění tří lidskoprávních aktivistů, kteří byli zadrženi a souzeni v rámci rozsáhlého procesu z července 2015. V této operaci čínská policie zadržela zhruba 250 lidí.
Náš režim je nejúčinnější ochranou lidských práv, řekl Si Ťin-pching a zahájil sjezd komunistické strany
Číst článek
Mezi trojici bojovníků za lidská práva je jeden z vůdců katolické církve v Číně Chu Š'-ken, kterého soud poslal na víc než sedm let do vězení. Chu Š'-ken si už předtím odpykal asi 16 let za to, že protestoval proti násilnému potlačení studentské demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Speciální skupina mezinárodních pozorovatelů taky usiluje o propuštění dvou právníků - Čou Še-fenga a Šie Janga. Oba bránili například lidi, kterým úřady násilně odejmuly majetek, nebo demonstranty, kteří protestovali proti vládnímu režimu.
Čína už dřív přislíbila, že se skupinou pozorovatelů OSN bude spolupracovat. V té době, tedy v dubnu 2016, usilovala o místo v Radě OSN pro lidská práva. Komunistický režim později také tvrdil, že se tři aktivisté, o kterých je ve zprávě OSN řeč, dobrovolně přiznali ke svým činům. Takové tvrzení ale skupina mezinárodních pozorovatelů odmítá. Rozhodnutí a šetření pozorovatelské skupiny OSN ale není právně závazné.
Více policistů a méně filmu
Čínská vláda kvůli 19. sjezdu komunistické strany také zpřísnila bezpečnostní opatření. Do města se přesunuly tisíce policistů z provincií. Strážníci v samotném Pekingu si už od začátku září nemůžou vzít volno. Řada podniků musela dokonce omezit nebo pozastavit výrobu, aby v Pekingu bylo alespoň v období summitu méně smogu.
Zpřísnila se taky kontrola na sociálních sítích a kvůli sjezdu prý čínské úřady odložily také premiéru filmu jednoho z nejpopulárnějších režisérů, která byla plánovaná na konec září. Cenzoři údajně považovali uvedení snímku za riskantní, protože část děje se odehrává v roce 1979. Čína tehdy válčila s Vietnamem a Peking to považuje za citlivé téma.
