OSN rozděluje miliardy jihovýchodní Asii
OSN dnes v Ženevě jedná o miliardách pro postiženou Asii. Na ministerské expertní úrovni chtějí Spojené národy zajistit potřebnou pomoc zemím zasaženým zemětřesením a následnými záplavami. Spojeným národům byla do dnešního dne oficiálně nabídnuta pomoc ve výši 2,7 miliardy dolarů, což je téměř třikrát více než organizace žádala na nadcházejících šest měsíců. Celková slíbená pomoc států, mezinárodních a charitativních organizací už překročila osm miliard. Zástupci dárcovských zemí i humanitarních organizací se zaměřují na průhlednost darů a také na to, aby státy slíbenou pomoc skutečně poskytly. Zemětřesení a ničivé vlny si vyžádaly přes 156 000 obětí.
Schůzky se účastní na 250 představitelů postižených států, dárcovských zemí a organizací. Českou republiku zastupuje ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Česká vláda uvolnila na pomoc obětem přírodního neštěstí 15 milionů korun, dalších 200 milionů korun chce poslat na obnovu a rekonstrukci postiženého regionu. Svolává ji zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátor naléhavé pomoci Jan Egeland.
"Živelní pohroma v Asii není v historii lidstva nejstrašnější, ale může se jí stát," soudí Egeland, "pokud se nepodaří sehnat dostatek finančních prostředků na pomoc a obnovu nejlidnatějších oblastí světa, které byly postiženy."
"Potřebujeme skutečně celkově fungující koordinaci a potřebujeme novou strategii, jak toho dosáhnout, protože, jak vidíme, zdroje, které jsou k dispozici, nejsou na potřebné úrovni," uvedl na tiskové konferenci v Ženevě generální tajemník Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce Markku Niskala.
Jeho organizace do postižených oblastí vyslala 100lůžkovou polní nemocnici, 40 humanitárních letů. Jak zaznělo na konferenci Mezinárodního červeného kříže a půlměsíce, v Indonésii Červený kříž vyrábí denně 150 tisíc tun pitné vody, což uspokojuje ale jen čtvrtinu potřeb.
Přímo na místě pomáhá celá řada humanitárních organizací OSN. Jak vypadá jejich zapojení? Na místě pracuje na 40 organizací z řad OSN, to jsou tisíce pracovníků. Do značné míry jsou závislé na logistické pomoci rozvinutých zemí, jako vrtulníky USA nebo další země, ale také pomáhají samy.
Světová banka zvýší svou finanční pomoc asijským zemím zdevastovanými vlnami tsunami až na 1 miliardu dolarů. Prezident banky sídlící ve Washingtonu James Wolfensohn po návratu z postižených zemí řekl, že když přijde na rekonstrukci, mohou vlády těchto státu počítat s dlouhodobou asistencí. Světová banka tvrdí, že 1 miliarda není žádný problém. Původní částka zněla na 250 miliónů, ale to byl pouze odhad prostředků určených na první rekonstrukční práce a vedení banky bylo od počátku přípraveno nabídku zvýšit, pokud si to situace vyžádá. Světová banka má také pomoci vládám organizovat a mobilizovat fondy, ale také sledovat, jak je země vynakládají. Prezident Wolfenson řekl, že chtějí přimět vlády, aby neobnovovaly slumy, ale pokusily se zlepšit kvalitu života lidí. Nejde teď o to, zda peníze budou, ale jak budou vynaloženy.
Existují obavy, že půjde jen o další v řadě konferencí, kde se bude hodně mluvit a slibovat, ale konkrétních výsledků bude málo. Jak zajistit, aby vlády jednotlivých zemí skutečně poslaly sumu, kterou postiženým regionům naslibovaly, nebo alespoň její větší část? Na to Českému rozhlasu odpověděl účastník ženevské konference, náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. "Toto se bohužel stává, že ve chvíli, kdy ustane zájem médií a ten akutní stav opadne, sliby se ne vždy plní. Podle mne je důležité, aby na místě už teď působily nejen agentury OSN a Evropské unie, ale i občanský nevládní sektor. Máme řadu nevládních organizací, nejen českých, ale i mezinárodních. Ty jsou podle mého názoru zárukou, že veřejnost nepřestane mít zájem, a ta občanská veřejnost nutí politickou reprezentaci zemí, aby nezapomínala na to, co se stalo."