OSN začne vyšetřovat izraelský zásah proti mezinárodní flotile
OSN na dnešek svolala první schůzku vyšetřovatelů, kteří se mají zabývat květnovým izraelským zásahem proti mezinárodní flotile. Izraelci tehdy zabili devět tureckých aktivistů a k nezávislému objasnění incidentu vyzvala Rada bezpečnosti OSN. Izrael přistoupil na spolupráci po dvou měsících odmítání a mezitím vede své vlastní vyšetřování. Už teď se ale objevil první spor, OSN chce totiž vyslýchat také izraelské vojáky.
Na tiskové konferenci v New Yorku to prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Na dotaz novinářů řekl, že neexistuje ani zákulisní dohoda, podle které by se výslechy neměly týkat izraelských důstojníků.
Izraelské vládní zdroje okamžitě zareagovaly varováním, že nikdo z ozbrojených sil vypovídat nebude. Pro Izrael to prý byla podmínka, aby na spolupráci s OSN vůbec přistoupil. Izraelský tisk dokonce cituje zákulisní hlasy, podle kterých židovský stát spolupráci ukončí, pokud OSN bude trvat na svém.
Blíže k Izraeli redaktorka Helena Berková a odbornice na Blízký východ Irena Kalousová
Premiér Benjamin Netanjahu oznámil spolupráci s vyšetřovateli minulý týden se slovy, že Izrael ‚nemá co skrývat‘.
Podle odbornice na Blízký východ Ireny Kalousové měla Komise OSN omezený mandát, požádala ale o jeho rozšíření, a tak nyní může také předvolávat svědky a nakonec vydat své vlastní doporučení. Mimo jiné bude mít prý za úkol zpracovat jednání izraelské a turecké komise a pak bude možná sama zjišťovat, jestli Izrael zasáhl adekvátně, do jaké míry se jednalo o aktivisty či provokatéry.
„Legalita blokády Gazy zřejmě tématem Mezinárodní komise OSN nebude. Zabývá se jí totiž dlouhodobě jiný výbor, který je součástí Rady pro lidská práva,“ vysvětluje Irena Kalousová.
Důvodem, proč nechce Izrael spolupracovat s OSN, je podle ní tradice, nedůvěra a také nechuť k tomu, aby byla izraelská armáda pod mezinárodní kontrolou.
Názory na to, zda Izrael porušil mezinárodní právo, se různí. Turecký návrh rezoluce v Radě bezpečnosti OSN označil zásah za porušení mezinárodního práva. Izrael argumentuje mezinárodním námořním právem, které prý říká, že pokud platí námořní blokáda, žádná loď se nesmí přiblížit k zablokovanému území.
Izrael jednal možná nepřiměřeně díky medializaci
Podle BBC došlo v květnu k již devátému pokusu o prolomení blokády na moři. „Přístup je individuální, i když taktika je nepouštět žádné lodě k pásmu Gazy. Navíc se jednalo o mohutný konvoj s velkým množstvím aktivistů, nebylo jasné, s čím lodě jedou. Incident měl také velkou publicitu, což donutilo Izrael jednat neadekvátněji než obvykle,“ míní odbornice na Blízký východ.
Jak informovala agentura Reuters, americký pověřenec pro Blízký východ George Mitchell se v Ramalláhu znovu snaží zprostředkovat přímé mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Podle Reuters je takový konec reálný.
„Izrael o přímé rozhovory zájem má. Zdráhá se sice předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbás, je však pod velkým tlakem Evropské unie a Spojených států amerických. Nakonec pravděpodobně k rozhovorům přistoupí,“ uzavírá odbornice na Blízký východ Irena Kalousová.
Flotila šesti lodí se v květnu pokusila prolomit izraelskou a egyptskou blokádu pásma Gazy. Izraelští vojáci se 31. května spustili z vrtulníků na palubu největší z lodí, turecké Mavi Marmary. Při zásahu zahynulo osm Turků a Američan tureckého původu. Zraněných bylo asi třicet.
Aktivisté tvrdí, že vojáci začali střílet hned, když se ocitli na palubě. Izraelské úřady naopak zdůrazňují, že vojáci stříleli v sebeobraně. Konvoj vytvořila organizace s názvem Free Gaza Movement (hnutí Svobodná Gaza), která zastřešuje skupiny aktivistů z několika zemí, a turecká Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (IHH). Izraelský kabinet tvrdí, že právě tato skupina je napojená na palestinské radikály, podle turecké vlády je to ale řádnou humanitární organizací.
