Počet podvyživených lidí na planetě dramaticky roste. Za dva roky jich podle OSN přibylo 37 milionů

Světu by se při pokračování současných trendů nepodařilo naplnit dva hlavní cíle dohodnuté v rámci OSN pro rok 2030: eliminovat extrémní chudobu a nedostatek potravin. Konstatuje to analýza OSN zveřejněná v úterý. Počet lidí živořících s denním rozpočtem pod jedním dolarem a 90 centy (43 korun) sice klesá, ale ne dostatečně rychle. Hladovějících lidí dokonce v posledních letech přibývalo, píše agentura AP.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí. | Zdroj: Profimedia

Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině.

Násilnou smrtí zemřelo předloni 87 000 žen, uvedla OSN. Nejnebezpečnější je Afrika

Číst článek

Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí „kolosální“ výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou „ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí“ v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.

Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí.

Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.

Potřeba rychlejší reakce

Podíl lidí žijících v extrémní chudobě sice v roce 2018 podle OSN klesl na 8,6 procenta globální populace, vymýtit tento fenomén se ale zřejmě do roku 2030 nepodaří. Pokles se začíná zpomalovat a analýza odhaduje, že s mizivým denním rozpočtem bude stále v roce 2030 hospodařit šest procent obyvatelstva planety. „Extrémní chudoba se dnes dotýká hlavně venkovského obyvatelstva. Čím dál víc ji prohlubují násilné konflikty a klimatické změny,“ píše se v dokumentu.

Právo a spravedlnost ve Venezuele neplatí, komentuje Martin Rey zprávu OSN o vraždách vůdců opozice

Číst článek

Experti OSN také varují před zrychlujícím se úbytkem biodiverzity, přičemž „riziko vyhynutí druhů se za posledních 25 let zhoršilo o téměř deset procent“. Investice do fosilních paliv přitom podle zprávy zůstávají vyšší než investice do „klimatických opatření“.

„Je naprosto zjevné, že k tomu, abychom spustili sociální a ekonomickou transformaci potřebnou pro dosažení cílů na rok 2030, potřebujeme mnohem hlubší, rychlejší a ambicióznější reakci,“ komentoval závěry generální tajemník OSN António Guterres.

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030

  • Konec chudoby - Problém chudoby se do roku 2030 nepodaří vyřešit. Stále v ní bude žít asi šest procent světové populace.
  • Konec hladu - V roce 2017 bylo podvyživeno o 37 milionů lidí víc než v roce 2015.
  • Zdraví a kvalitní život - Výskyt HIV u dospělé populace v Subsaharské Africe klesl mezi roky 2010 a 2017 o 37 procent.
  • Kvalitní vzdělání - Na 750 milionů dospělých zůstává negramotných. Dvě třetiny z toho jsou ženy.
  • Rovnost mužů a žen - Nejméně 200 milionů žen a dívek podstoupilo zmrzačení ženských pohlavních orgánů. Polovina z nich pochází ze západní Afriky.
  • Pitná voda, kanalizace - Na 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě.
  • Dostupné a čisté energie - Devět z deseti lidí na světě má přístup k elektřině.
  • Důstojná práce a ekonomický růst - Globální míra nezaměstnanosti se v roce 2018 pohybovala na pěti procentech.
  • Průmysl, inovace a infrastruktura - Industrializace v nejméně rozvinutých zemích je příliš pomalá na to, aby byly do roku 2030 splněny zadané cíle v této oblasti. 
  • Méně nerovností - Nejméně rozvinuté země profitují z preferenčního obchodního postavení.
  • Udržitelná města a obce - Zhruba dvě miliardy lidí nemají přístup ke sběru odpadu.
  • Odpovědná výroba a spotřeba - Rozvinuté země využívají jednu pětinu přírodních zdrojů k produkci stejného objemu hospodářského objemu jako rozvojové země.
  • Klimatická opatření - Globální průměrná teplota byla v roce 2018 přibližně o jeden stupeň Celsia vyšší, než teplota před industrializací.
  • Život ve vodě - Kyselost oceánů se od začátku industrializace zvýšila o 26 procent. Do roku 2100 se očekává další zvýšení kyselosti o 100-150 procent.
  • Život na souši - Degradace půdy ovlivňuje jednu pětinu zemské půdy a život asi jedné miliardy lidí.
  • Mír, spravedlnost a silné instituce - Na 70 procent detekovaných obětí obchodu s lidmi jsou ženy a dívky. Většina z nich je obětí sexuálního vykořisťování.
  • Partnerství ke splnění cílů - Přes 80 procent lidí v rozvinutých zemích je online. V rozvojových zemích se počet lidí online pohybuje na 45 procentech a 20 procent v nejméně rozvinutých zemích.

ČTK, mpr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme