Ostře sledované Česko: hnutí ANO může změnit vývoj demokracie v zemi, píše Freedom House

ANALÝZA. Americká nevládní organizace Freedom House každý rok zveřejňuje výroční zprávu Freedom in the World, jejíž součástí je i seznam zemí, kterých se může týkat takzvaný bod zlomu v oblasti demokracie. Česká republika na tom je v indexu organizace dosud velmi dobře, letos si však zaslouží zvýšenou pozornost: „Říjnové volby v roce 2017 ukáží, zda vyhraje nebo prohraje populistické a nacionalistické hnutí ANO, které bylo porovnáváno s vládnoucími stranami v Maďarsku a Polsku,“ stojí ve zprávě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek

Současný vývoj ve střední Evropě podle Freedom House zvýšil pravděpodobnost, že některé z nejpozoruhodnějších přeměn od diktatury k demokracii v 80. a 90. letech zvrátí volba populistických lídrů.

Například polská pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS) po více než roce u moci podle autorů výroční zprávy zvládla zasadit už několik ran polskému demokratickému systému. Vláda například schválila legislativu, která zpolitizovala média, omezila práva na veřejné protesty nebo navrhla znepokojivé regulace pro nevládní organizace.

Freedom House je nezávislá kontrolní organizace věnující se šíření svobody a demokracie ve světě. Součástí její práce je analýza výzev pro svobodu, obhajoba širších politických práv a občanských svobod, podpora aktivistů bránících lidská práva a podpora demokratických změn. Organizace byla založena v roce 1941 v reakci na sílící hrozbu nacismu a byla první americkou organizací, která bojovala za rozvoj svobody na celém světě. Vlajkovou lodí organizace je výroční zpráva Freedom in the World.

Nezávislí pozorovatelé označují kroky PiS za akcelerovanou a zhuštěnou verzi toho, co dělá parlamentní pravicová politická strana Fidesz od roku 2010 v Maďarsku. Obě vlády zavrhly liberální hodnoty, napadly instituce představující pluralitu v zemi a snažily se využít ekonomických sil státu k dosažení svých politických cílů, stojí ve zprávě.

Zatímco se polská strana zaměřila na poskytování finančních benefitů svým voličům, Fidesz manipulovala zákony a státními smlouvami, aby tak obohatila sesterské elitní firmy, které by mohly podpořit její budoucí politickou dominanci.

Status Evropy podle populace a zemí | Foto: Freedom House

Vizualizace: Status Evropy podle populace a zemí. Zelená reprezentuje zcela svobodné země, žlutá částečně svobodné.

Systém, který propaguje maďarský premiér Viktor Orbán, pak podle Freedom House představuje atraktivní model pro volené politické lídry s autoritativními sklony. Další šíření takové ‚neliberální demokracie‘ ve střední Evropě a na Balkáně je podle autorů článku pravděpodobné, a to vzhledem k orientaci vůdčích postav například také v Česku, Srbsku nebo na Slovensku.

Výroční zpráva Freedom in the World hodnotí stav politických práv a občanských svobod ve světě. Skládá se z numerických hodnocení a podpůrných textů o 195 zemích a 14 teritoriích. Zprávu organizace vydává od roku 1973. Externí analytici při posuzování zemí a teritorií užívají kombinace výzkumu, konzultace s lokálními zdroji a informacemi z novinových článků, nevládních organizací, vlád a celé řady dalších zdrojů. Odborní poradci a regionální specialisté potom překontrolují závěry analytiků. Konečný produkt představuje koncensus analytiků, odborníků a zaměstnanců Freedom House.

Nikdo z těchto vůdců zatím podle Freedom House neposunul svou zemi zcela mimo demokratickou sféru. Záznamy z Venezuely a Turecka ovšem naznačují, že zvolení populisté zpočátku sice omezují své autoritářské impulzy, ty ale mohou přejít v politické čistky, stíhání, militarizaci vlády, kontrolu novinářů a zpolitizovanou demolici ekonomiky.

Babiš ke zprávě Freedom House: nejsme populisté ani hrozba pro českou demokracii

Číst článek

I proto se Česká republika objevila na seznamu zemí, které si zaslouží v roce 2017 zvýšenou pozornost. Autoři Freedom in the World označují české hnutí ANO za populistickou a nacionalistickou stranu a jeho výsledky v nadcházejících říjnových volbách mohou podle nich ovlivnit vývoj demokracie v zemi.

V článku však autoři upozorňují na to, že zmiňované trendy nejsou nezadržitelné. Rakouští voliči například dali jasně najevo, že krajně pravicový prezident nepřipadá v úvahu. Místo prezidentského kandidáta Svobodné strany Norberta Hofera si tak zvolili Alexandra van der Bellena ze strany Zelených.

Rozdělení na svobodné, z části svobodné a nesvobodné země | Foto: Freedom House

Zlomový rok 2016: pokles globální svobody

Podle zprávy slavily populistické a nacionalistické politické síly v demokratických státech v roce 2016 velký úspěch. Loňský rok se tak stal už 11. v pořadí, během něhož došlo k poklesu globální svobody.

„Lidé přijímají jen ta média, která je utvrzují v jejich vidění světa,” myslí si politolog Mlejnek

Číst článek

Zatímco v minulých letech byly poklesy obecně soustředěny mezi autokratickými a diktátorskými režimy, v roce 2016 dominovaly žebříčku zhoršení demokratické země, které byly do té doby podle organizace označovány za ‚svobodné‘.

Mezi ně patří například Brazílie, Dánsko, Francie, Maďarsko, Polsko, Srbsko, Jižní Korea, Španělsko, Tunisko, Spojené státy a také Česká republika.

Tento vývoj podle Freedom House ukazuje na zvyšující se riziko, že mezinárodní pořádek posledních 25 let – založený na principech demokracie, lidských právech a právním státě – pomůže vytvořit svět, ve kterém každý lídr a národ usiluje o svoje vlastní zájmy bez ohledu na výhody sdílení globálního míru, svobody a prosperity.

S koncem roku důležité světové demokracie podle organizace navíc čelily sérii destabilizujících událostí. Pochybnosti o budoucí roli Spojených států vyvolalo například zvolení Donalda Trumpa, který zastává nekonvenční názory na zahraniční politiku i jiné záležitosti.

Sílu spojenectví, která utváří globální demokracii, stejně tak podle autorů zpochybnilo britské hlasování o odchodu z Evropské unie, kolaps italské vlády po neúspěchu s ústavní reformou, série antidemokratických kroků nové polské vlády nebo posílení xenofobních nacionalistických stran v Evropě.

Koalice Starostů s lidovci je risk, míní politologové. ANO a ČSSD se konkurence nebojí

Číst článek

Právě kvůli loňským událostem tak už nadále nelze s jistotou mluvit o dlouhodobé trvanlivosti EU, začlenění demokratických a lidskoprávních priorit do americké zahraniční politiky, odolnosti demokratických institucí ve střední Evropě, Brazílii nebo Jižním Súdánu, nebo o tom, že činy jako napadení menšiny Rohingů v Barmě vyvolají mezinárodní kritiku demokratických vlád a orgánů OSN.

Ze 195 hodnocených zemí bylo 87 z nich označeno za ‚svobodné‘, 59 za ‚částečně svobodné‘ a 49 za ‚nesvobodné‘. Nejhorší hodnocení v roce 2016 získaly blízkovýchodní a severoafrický region. Jen kousek v závěsu zůstala Eurasie.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme