Osvětim chystá putovní výstavu. Hrůzy holokaustu přiblíží lidem ve vzdálenějších koutech světa

Muzeum Osvětim-Březinka chystá více než 72 let po osvobození nacistického koncentračního tábora unikátní putovní výstavu. Některé věci obětí nacismu si budou moct prohlédnout lidé v celkem čtrnácti evropských a severoamerických městech.

Osvětim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oděv vězně: čapka, košile, kalhoty a dřeváky. Autor: Paweł Sawicki | Zdroj: Státní muzeum Osvětim

Výstava nazvaná „Osvětim – ne tak dávno, ne tak daleko“ chce zprostředkovat zkušenost koncentračního tábora lidem, kteří nemají možnost se do Osvětimi podívat osobně. O plánované expozici a možných kontroverzích píše americký deník New York Times.

Nádoba pro přípravu cyklonu B | Zdroj: Státní muzeum Osvětim

Výstava návštěvníkům přiblíží podobu nacistických koncentračních táborů a jejich význam jako symbol institucializované nenávisti. Hlavními tematickými okruhy by měly být dějiny Osvětimi a vznik nacismu po první světové válce.

K vidění bude zhruba tisíc předmětů, z nichž většina pochází z osvětimského muzea. Další instituce zabývající se tématikou holocaustu zapůjčily pro výstavu některé předměty ze svých sbírek, mezi nimi například centrum při památníku Jad Vašem v Izraeli.

Výstava je ambiciózním pokusem oslovit mladou generaci, pro kterou holocaust představuje blednoucí a špatně pochopenou kapitolou dějin. Židovské muzeum v Berlíně, Dům Anny Frankové v Amsterdamu a další instituce se pokouší vymyslet způsoby, jak přivést roztěkaný svět k zamyšlení nad temným obdobím dějin.

Má být výstava placená?

Plán vystavovat osvětimské předměty v různých světových metropolích ale vyvolává smíšené reakce. Citlivým tématem je vybírání vstupného. Organizátoři připouštějí, že některé části rozsáhlé výstavy budou návštěvníkům přístupné jen po zakoupení vstupenky. Zároveň zdůrazňují, že na utrpení obětí nacistického režimu rozhodně nechtějí zbohatnout.

Několik významných židovských představitelů vyjádřilo projektu podporu. Oceňují záměr přiblížit osvětimské muzeum lidem ve vzdálenějších koutech světa, kteří by jinak neměli šanci si tato dějinná svědectví prohlédnout na vlastní oči.

Otázka vstupného není zdrojem znepokojení. Židovští představitelé se k ní vyjádřili v tom smyslu, že pokud se bude vybírat, mělo by být nízké a pro studenty byl měl být vstup zdarma. 

„Kdyby se pořadatelé chystali na akci zbohatnout, byl bych proti,“ řekl deníku New York Times rabín Marvin Hier. Očekávat nějaký standardní zisk je ale podle jeho názoru oprávněné. „Rozhodující je, že výstavu uvidí třeba statisíce lidí v různých zemích,“ dodal rabín Hier.

Žluté Davidovy hvězdy s nápisem "Žid" - tak označovali nacisté Židy především v okupovaných zemích západní Evropy | Zdroj: Státní muzeum Osvětim

Holocaust zůstává tématem studia historiků a součástí školních osnov v mnoha zemích. Povědomí o koncentračních táborech mezi mladými přesto upadá. Proto je podle rabína důležité, že předměty z osvětimského muzea objedou svět a přispějí k tomu, že toto období historie zůstane v živé paměti. 

„Jsou mezi námi poslední svědkové, kteří přežili koncentrační tábory a mohou o těchto událostech vyprávět z osobní zkušenosti. Brzy žádní takoví lidé na světě nebudou,“ upozorňuje rabín.

Jako první zhlédnou výstavu návštěvníci v Madridu, kde by se měla pro veřejnost otevřít v prosinci. Během následujících sedmi let expozice navštíví další evropská a americká města. Jejich přesný počet bude znám zhruba za měsíc. „V dnešní době nestačí sedět a čekat, až návštěvníci přijdou k nám,“ domnívá se ředitel muzea Osvětim-Březinka, historik Piotr Cywiński.

Muzeum se proto rozhodlo rozšířit své pole působnosti a oslovit globálnější publikum. Plánování výstavy trvalo sedm let. Podle autorů je reakcí na čím dál výraznější projevy antisemitismu v Evropě i ve světě. „Je to náš první projekt v takovém rozsahu. Už delší dobu jsme o něčem takovém přemýšleli, ale nevěděli jsme, jak to technicky provést,“ vysvětluje Cywiński.

Velké kontroverze i náklady

V roce 2010 muzeum oslovila španělská rodinná firma Musalia, která vystavovala například předměty z Titaniku. Byl to ředitel firmy, Louis Ferreiro, kdo přišel s nápadem zprostředkovat exponáty z Osvětimi širšímu publiku. Inspirovala ho kniha rakouského psychiatra Viktora Frankla, která mu pomohla překonat smrt bratra. Frankl byl za války vězněn v Osvětimi.

Růženec z chleba, který v koncentračním táboře Osvětim vyrobila Franciszka Studzińska | Zdroj: Státní muzeum Osvětim

K morálnímu dilematu vybírání vstupného na výstavu předmětů z koncentračního tábora řekl Ferreiro tolik, že putovní výstavy s sebou nesou velké výdaje. Jen shromáždění exponátů stálo více než jeden a půl milionu dolarů a není podle něj jisté, jestli bude provoz výstavy dlouhodobě udržitelný.

Piotr Cywiński z osvětimského muzea očekává, že půjde o kontroverzní výstavu. Mimo jiné také proto, že někteří její patroni upozorňují na paralely mezi vzestupem nacismu a současným světovým děním.

Cywiński v této souvislosti zmínil populismus, propagandu, institucializovanou nenávist a zdánlivou slepotu mezinárodní komunity k těmto sociálním silám. Lidská paměť je inteligentní a reflexivní. Neomezuje se jen na minulost, ale umožňuje také definovat současnost a předpokládat budoucí vývoj, připomíná ředitel osvětimského muzea Piotr Cywinski. 

Natálie Zehnalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme