Orbánovy vrásky, facelift Jobbiku a pes se dvěma ocasy aneb Co vědět o nedělních volbách v Maďarsku?

Maďarsko tuto neděli čekají parlamentní volby. Favoritem je osvědčená strana Fidesz premiéra Viktora Orbána (vpravo), druhé místo drží opoziční, dříve krajně pravicový Jobbik s lídrem Gáborem Vonou (vlevo). Politická scéna v Maďarsku má i svoji satirickou stránku, kterou představuje recesistická Maďarská strana dvouocasého psa (MKKP, snímek uprostřed). MKKP, jež se otevřeně vysmívá Orbánově politice, se letošních voleb účastní také. | Foto: Koláž iROZHLAS | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Viktor Orbán, horký favorit maďarských voleb? Jistě - ale také muž sužovaný korupčními skandály i „znovuzrozenou“ stranou Jobbik, která teď namísto do Židů tepe do úplatkářů. A proč do volebního klání vyráží i dvouocasý pes a kuře-recesista? Připravili jsme průvodce po parlamentních volbách, které Maďarsko, naši partnerskou zemi ve Visegrádu, čekají už tuto neděli. Jde v nich totiž o hodně.

Otázky a odpovědi Budapešť Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Už třikrát se Maďarské občanské unii, známější pod zkratkou Fidesz, podařilo protrhnout cílovou pásku volebního závodu a triumfovat nad svými politickými soupeři. Slibně našlápnuto má tým premiéra Viktora Orbána i v letošních parlamentních volbách, které Maďarsko čekají už tuto neděli, 8. dubna. 

Tvrdí to alespoň předvolební průzkumy, které zisk Fideszu odhadují v průměru zhruba na 30 % a Orbána pasují na staronového vítěze. Premiér se u Maďarů těší značné podpoře, má moc nad médii a nezapomínejme, že jeho strana využila vlády mimo jiné i k tomu, aby volební systém přešila sobě na míru. 

Co dělá Orbánovi vrásky? 

A přece se pomyslné nebe Fideszu poslední dobou citelně zatahuje. Způsobila to série skandálů, v nichž hrají prim informační úniky, špiclovací aféry a korupce, která vrhla stín i na samotného Orbána.

Viktor Orbán: hegemon maďarské politiky, bojovník proti migraci a favorit nedělních voleb

Číst článek

Důkaz, že si Fidesz nestojí ani zdaleka tak pevně, jak se na první pohled může jevit, přinesly také únorové komunální volby v jihomaďarském městě Hódmezövásárhely. Někdejší bašta vládní strany si za starostu vybrala kandidáta spojené opozice a politického nováčka Pétera Márki-Zaye a kandidátovi Fideszu Zoltánu Hegedűsovi ukázala záda, ačkoli ho Orbánův úřad vehementně podporoval. 

Po ponižující porážce následovala slova vysoce postaveného člena Fideszu Gergelyho Gulyáse. Ten počátkem března otevřeně přiznal, že nevěří, že Fidesz zopakuje svůj úspěch z let 2010 a 2014 a obhájí svou dvoutřetinovou většinu v parlamentu. (199 křesel, přičemž Fidesz teď ovládá 131 mandátů – 114 vlastních plus 17 svých satelitních lidovců – zatímco opoziční socialisté a Jobbik mají 29, resp. 24 poslanců, pozn. red.) „Možná jsem příliš pesimistický, ale dvoutřetinové vítězství nevidím jako pravděpodobné,“ řekl Gulyás časopisu Hetek.

I proto Fidesz svou kampaň k letošním volbám vyostřil, včetně důrazu na démonizaci Orbánovy nemesis George Sorose. Prohru si Fidesz nemůže dovolit, zdůrazňuje Politico: ztráta moci by řadu Orbánových spojenců – a možná dokonce i samotného Orbána – postavila před chmurnou vizi soudu a vězení. Naštěstí pro Fidesz jeví hlavní opoziční strany jen pramálo chuti, aby se na celonárodní úrovni spojily do jednotného antifideszovského bloku. 

Kdo jsou hlavní hráči voleb?

FIDESZ (Maďarská občanská unie)
Nesporná dominanta maďarské politiky, která zemi vládne už třetím funkčním obdobím (1998-2002, 2010-2014, 2014-2018). Strana, jež původně vzešla z liberálních kořenů, se po volebním debaklu v polovině 90. let obrátila směrem k národnímu konzervatismu a pod dlouholetým vedením dnes 54letého Viktora Orbána se postupně proměnila v antiliberální nacionalistickou stranu, jejíž současná rétorika mnohdy hraničí s krajní pravicí. Vládne v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou KDNP, s níž od roku 2002 sdílí jednotnou kandidátku. 

Bílá, rudá, zelená! Maďarské národní barvy během demonstrace na podporu Viktora Orbána a strany Fidesz, Budapešť, 15. březen 2018. "Děkujeme, Viktore," hlásá transparent. | Foto: Bernadett Szabo | Zdroj: Reuters

SOCIALISTÉ (Maďarská socialistická strana, MSZP)
Pohrobci Maďarské socialistické dělnické strany, rozuměj maďarských komunistů, za sebou mají stejně jako Fidesz už tři období vlády (1994-1998, 2002-2006, 2006-2010). Dnes jsou se svými 29 mandáty nejsilnější opoziční stranou a na kandidátce jsou spojení s liberálním Dialogem (Párbezséd, 1 mandát), ale předvolební průzkumy k nim nejsou příliš vlídné a věští jim oslabení. 

JOBBIK (Hnutí za lepší Maďarsko)
To Jobbiku už průzkumy věří víc. Zatímco Fidesz koncem března viditelně poklesl, průměrný odhad u Jobbiku vzrostl a pasuje ho na druhé místo. A šéf strany Gábor Vona srší sebevědomím, nebo to aspoň naznačují jeho slova. Orbána se nebojíme. Odcházející premiér bude vykázán do temných stránek historie. Po 8. dubnu padne, hlásal Vona na nedávném mítinku v Budapešti.

Nové město plné voličů: Viktor Orbán si hýčká Maďary v zahraničí a spoléhá na jejich hlasy

Číst článek

Navíc je celkem dobře možné, že průzkumy neodpovídají realitě, protože vzhledem k atmosféře v zemi mohou mít někteří Maďaři obavy veřejně oponovat Orbánově vládě. „Očekávám, že Jobbik ve srovnání s průzkumy překvapí a předvede o dost silnější, lepší výsledek," odhadl pro Reuters politolog Tamás Boros. 

Proč? Hnutí za lepší Maďarsko se totiž změnilo. Strana, která proslula svými rasistickými výpady, polovojenskými jednotkami a sloganem „Maďarsko patří Maďarům!“, se nyní tváří umírněně, pranýřuje chudobu a sociální nerovnost v zemi a zuřivý odpor vůči menšinám vyměnila za zuřivý odpor proti korupci.

Zda je to skutečná změna, nebo jen kosmetika v zájmu touhy po moci, možná zjistíme už brzy. „Tohle jsou první volby, kdy můžeme celou tu novou strategii a změnu paradigmatu podrobit skutečné zkoušce. Pro Jobbik je to obrovský test,“ řekl Reuters významný člen strany Márton Gyöngyösi. Jak asi dopadne? Jisté je, že Jobbik není ve změně kurzu jednotný a zmítají jím ideologické spory o další směřování, což ho může oslabit. 

ZELENÍ (Politika může být jiná, LMP)
Prodemokratická, středolevá LMP volá po ozdravení politického systému i životního prostředí. V období 2014-2018 je parlamentní stranou s 5 mandáty. Volební průzkumy jí předvídají výsledek pod 10 % a umisťují ji na 4.-5. místo, o něž se dělí s Demokratickou koalicí (viz níže). 

Přehled předvolebních průzkumů v období prosinec 2017 - březen 2018 (datovaný 26. březnem 2018). | Zdroj: Reuters

DALŠÍ HRÁČI
Sotva rok stará strana Momentum, v niž se loni v březnu přetvořilo hnutí Momentum Mozgalum; její program je směsicí liberálních i konzervativních postojů, podporuje otevřený trh a je proevropská. Rovněž proevropské sociálně-liberální Demokratická koalice, kterou vede expremiér Ferenc Gyurcsány (dnes 4 mandáty), a hnutí Společně 2014 (dnes 3 mandáty), u jehož zrodu stála snaha porazit Orbána v minulých volbách.

Třešničkou na dortu letošních voleb je recesistická Maďarská strana dvouocasého psa, která se nejraději vyjadřuje satirou, pouličním uměním a happeningy. Už v kampani k parlamentním volbám v roce 2006 slibovala nadmíru zajímavé věci, kupříkladu dva západy slunce denně, potoky piva, věčný život a samozřejmě také světový mír. A letos za ni kandiduje také jedno velmi odhodlané kuře aka József Tichy-Rács. Jsme nejserióznější strana v dějinách maďarské politiky. Myslím si, že Maďaři ztratili důvěru v lidské politiky, takže je pochopitelné předpokládat, že budou věřit kuřeti nebo gorile, prohlásilo kuře-recesista v rozhovoru pro francouzskou televizi Euronews. Pokud uspěje, těší se třeba na vířivku, v níž si bude každodenně libovat při cestě do práce svou soukromou ponorkou, nebo na dovolené v zahraničí, které si nemohou dovolit mnozí Maďaři, zato politici rozhodně ano.

O co se tu hraje?

O další směřování Maďarska, které ovlivní nejen dění uvnitř země, ale také dynamiku v celé střední Evropě a pochopitelně také v Evropské unii. Očekávané vítězství Fideszu potvrdí Orbánův kurz vstříc národnímu protekcionismu a autoritářství a pravděpodobně přinese nejen další omezování svobody slova a občanské společnosti, ale také pokračování střetů s Bruselem, který Budapešť obviňuje ze šlapání po lidských právech. 

Orbán varoval před nebezpečím ze Západu. Maďarsko označil za baštu proti migraci

Číst článek

Tématem číslo 1 je i v letošních volbách imigrace. Přesněji řečeno: tématem nejhlasitějším. Vnější síly a mezinárodní moc nám chtějí vnutit všechnu tuhle (imigraci) s pomocí svých pohůnů tady v Maďarsku, a v nadcházejících volbách vidí dobrou příležitost, varoval Orbán v březnu své voliče. Chtějí se zmocnit naší země. Chtějí nás donutit, abychom ji dobrovolně předali několika desítkám cizinců z jiných světadílů, kteří (...) nerespektují naši kulturu, naše zákony a náš způsob života. Za hlavního strůjce údajného protimaďarského komplotu Orbán dlouhodobě označuje americko-židovského miliardáře maďarského původu George Sorose.

Čísla přitom mluví trochu jinak. Vládní statistiky za loňský rok uvádějí 151 132 v Maďarsku žijících cizinců (zhruba 1,5 % z celkové téměř 10milionové populace, pozn. red.) a z celkem 23 803 lidí, kteří do země imigrovali v roce 2016, pochází většina (cca 60 %) z Evropy. 

A hlavně: podle letošního průzkumu agentury Ipsos Maďary daleko víc než imigrace trápí jiné věci. Na prvním místě je zdravotnictví, které za největší problém v zemi pokládá celých 72 % Maďarů; následuje chudoba a sociální nerovnost spolu s korupcí (obojí 56 %). Imigraci s jejími 11 % předstihly i problémy v oblasti vzdělání (21 %) a nezaměstnanosti (19 %).  

Na druhou stranu nutno zdůraznit, že se Orbánova vize podle všeho promlouvá k nezanedbatelné části maďarské společnosti. Maďarsko se umístilo na špici žebříčku ve studii, která zkoumala podporu protisystémových stran napříč Evropskou unií sympatizuje s nimi 65 % procent maďarských voličů, upozornila Euronews. Ta proto soudí, že nedělní volby budou zároveň lakmusovým papírkem toho, jak silně Evropou tepe puls populismu. A připomíná přitom nedávný triumf antisystémových hnutí v Itálii

Zároveň však platí, že Maďaři projevují Bruselu velkou vstřícnost. Podle loňského výzkumu Pew Research Center EU podporuje celých 67 % obyvatel Maďarska. 

Co poskvrnilo Orbánův štít?

Závěrem už jen velmi stručná připomínka řetězce nedávných afér, které se nepěkně podepsaly na preferencích strany Fidesz a spolu s tím i na pověsti Viktora Orbána. Tak namátkou: je tu skandál s odposloucháváním zástupců občanské společnosti, sžíravý spor s oligarchou (a někdejším spojencem) Lajosem Simicskou i podezření ze spolupráce s tajnými službami Ruské federace. 

'Oligarchové využívají unii jako pokladnu.' Europoslanci jsou znepokojeni čerpáním dotací v Maďarsku

Číst článek

A v první řadě korupce. Premiér a jeho spojenci opakovaně čelí nařčení, že při veřejných zakázkách i regulaci soukromého podnikání jdou na ruku svým příbuzným a blízkým. Z obdobného ranku pochází i stín na Orbánově zeti Istvánu Tiborczovi, jehož Brusel podezřívá z nekalého nakládání s eurodotacemi.

Nejnovější nařčení se objevila tento týden v předním deníku Magyar Nezmet (vlastní ho Lajos Simicska, pozn. red.). Tvrdí, že FBI vyšetřuje obří praní peněz údajně zcizených eurodotací spjaté s Orbánovou vládou, které ze země vytunelovalo mezi 3 a 4 miliardami eur, a to prostřednictvím jak maďarských státních bank, tak diamantů a bankovních účtů v arabském světě. 

Orbán a další aktéři těchto skandálů odmítají, že by se dopustili čehokoli špatného. Nicméně jak pro Politico pod podmínkou anonymity připustil vysoce postavený představitel Fideszu, výše zmíněný debakl při volbě starosty města Hódmezövásárhely lze vykládat jako známku „frustrace mezi lidmi, kterou způsobily korupční kauzy.“ Opozici přiznal dílčí úspěch: „Počet příznivců Fideszu je víceméně stejný jako v (minulých volbách starosty) v roce 2014. To znamená, že opoziční strany byly velmi úspěšné v mobilizaci této frustrace.“

Uspějí i tuto neděli?  

MAĎARSKÝ SYSTÉM PARLAMENTNÍCH VOLEB

  • Národní shromáždění je jednokomorový parlament, který sestává ze 199 poslanců (dříve 386) volených na čtyřleté funkční období smíšeným volebním systémem.
  • Upraveny byly jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahujícím klauzuli pěti procent.
  • Zákon také zavedl jednokolovou volbu, mandát získává vítěz prvního kola bez ohledu na počet získaných hlasů.
  • Zákon také zrušil limit účasti voličů k uznání platnosti voleb (dříve to bylo 50 procent v prvním kole a 25 procent ve druhém).
  • Volební právo má i početná skupina etnických Maďarů žijících v zahraničí. Lidem, kteří v Maďarsku nikdy nežili a nemají jeho občanství, stačí zaregistrovat se u státní volební komise a po dobu deseti let mohou korespondenčně volit.
  • Státní volební komise stanovila, že aby se politická strana mohla vůbec zúčastnit voleb, musí postavit svého kandidáta alespoň do čtvrtiny ze všech okrsků a musí kandidovat v každém z deseti maďarských regionů.
  • Maďarský volební systém se celkově vyznačuje existencí tří složek distribuce mandátů, která se provádí na základě dvou oddělených hlasů odevzdaných voliči. Dvě složky, kde volič odevzdá svůj hlas, se vyznačují svou vzájemnou nezávislostí (princip navrstvení), třetí složka slouží jako korigující prvek obou předchozích složek.
  • Před změnou volebního zákona v roce 2012 existovala složka většinová s dvoukolovým většinovým systémem, který byl nahrazen systémem prosté většinové volby. Poměrná složka na úrovni regionů zůstala zachována, stejně tak celostátní kompenzační úroveň.
  • Maďarský volební systém patří i přes svou nepřehlednost k nejstabilnějším volebním systémům ve středoevropském regionu.

Autor: ČTK

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme