Otázky na majetek i korupční kauzy. Europoslanci druhým dnem ‚grilují‘ budoucí evropské komisaře
Druhým dnem probíhají slyšení s kandidáty na eurokomisaře. Před europoslance se tentokrát posadí šest žen a mužů, kteří doufají, že v prosinci budou moci vkročit do sídla Evropské komise v nové roli. Server iROZHLAS.cz vám přináší jejich medailonky.
Nejeden z kandidátů během úterního slyšení před europoslanci bude muset odpovídat na otázky týkající se jejich majetku a možného střetu zájmů.
Inflace v eurozóně během října zrychlila na dvě procenta, uvedl Eurostat. Nejvíce zdražily služby
Číst článek
Podle pravidel musí totiž všichni kandidáti na komisaře předložit právnímu výboru soupis svého majetku, který přesahuje deset tisíc eur, a upozornit na možné střety zájmů.
Jenže pravidla jsou poněkud volná a kandidáti toho často využívají. Ze 26, kteří tato prohlášení museli podávat, jen tři prošli napoprvé a nemuseli europoslancům nic vysvětlovat.
Všechna slyšení budu trvat maximálně tři hodiny. Rozhodla o tom Konference předsedů, která v Evropském parlamentu organizuje práci a rozděluje pravomoci mezi jednotlivé výbory.
V úterý čeká slyšení Ira Michaela McGratha, dánského politika Dana Jørgensena, Švédku Jessiku Roswallovoou, Bulharku Ekaterinu Zaharievovou, Chorvatku Dubravku Šuicovou a Rakušana Magnuse Brunnera.
Michael McGrath
Irsko by měl v Evropské komisi zastupovat bývalý ministr financí Michael McGrath. Přes jeho zkušenosti mu ale šéfka Evropské komise ekonomické portfolio nevybrala a nadělila mu dohled nad demokracií, spravedlností a vládou práva.
McGrath má zkušenosti jak ve veřejné, tak soukromé sféře. Začínal v oblasti účetnictví u konzultační firmy KPMG a později jako finanční kontrolor na univerzitě v Corku. V irské vládě byl ministrem pro veřejné výdaje a reformu a později se přesunul na post ministra financí.
Během let v politice si McGrath vybudoval pověst klidného a tichého muže, který věří, že tvrdá práce se vyplatí více než politické manévrování. To někteří jeho oponenti považují za nedostatek politického talentu a za příklad dávají jeho červencovou návštěvu Bruselu, kdy se sešel se všemi, jen ne se svou budoucí nadřízenou Ursulou von der Leyenovou.
Server Politico totiž poznamenal, že kdyby se McGrath sešel se šéfkou Evropské komise předtím, než jí europoslanci posvětili druhý mandát, mohl si pro sebe zajistit lepší pozici. Místo toho se v Bruselu ukázal později a ještě k tomu po tom, co členové jeho vlastní strany hlasovali proti von der Leyenové.
I to podle médií McGrathovi nepomohlo k tomu, aby získal silné ekonomické portfolio, které mělo Irsko doteď.
Dan Jørgensen
Dánsko dostalo od šéfky Evropské komise portfolio energetiky a bydlení. Měl by se ho ujmout bývalý sociálně demokratický ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen.
Poprvé v historii Evropské unie bude mít oblast bydlení svého eurokomisaře. Ursula von der Leyenová tak reaguje na nedostatek cenově dostupného bydlení, které začíná v některých částech Evropy přerůstat v bytovou krizi.
Během Jørgensenova mandátu Dánsko přijalo jedny z nejambicióznějších cílů ohledně udržování životního prostředí. Zavázalo se například snížit své emise o 70 procent v porovnání s rokem 1990.
Jørgensen není v Bruselu žádným nováčkem. Svou politickou kariéru začal jako europoslanec. Během toho byl místopředseda výboru pro životní prostředí. I to přispělo k jeho jmenováním dánským ministrem pro potraviny, zemědělství a rybolov v roce 2013.
Později v dánské vládě zasedl znovu jako ministr pro klima a energetiku. Tím byl do roku 2022, kdy se stal dánskou hlavou pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku. O té doby se stal významným vyjednavačem na každoročních klimatických summitech OSN.
Jessika Roswallová
Švédsko do Evropské komise vysílá Jessiku Roswallovou. Té se její možná budoucí šéfka rozhodla svěřit portfolio životního prostředí.
Roswallová se jako poslankyně a právnička věnovala otázkám daní, občanským záležitostem nebo právům spotřebitelů. Od roku 2022 zasedla ve vládě jako ministryně pro evropské záležitosti a nordické vztahy. Od té doby se zaměřuje hlavně na otázky bezpečnosti, klimatu a evropského práva.
Udělení klimatického portfolia Švédsku vyvolalo hlavně mezi levicovými europoslanci značnou nevoli. Krajně levicový europoslanec Jonas Sjöstedt přirovnal udělení klimatického portfolia Roswallové ke svěření hasicího vozu žháři. Švédsko totiž není známé pro svůj kladný přístup ke klimatické dohodě.
Vláda sestavená ze tří pravicových stran a podporovaná krajní pravicí v posledních dvou letech bojovala proti evropským zákonům proti odlesňování a snažila se dostat vlády dalších členských států na svou stranu.
Eurokomisaři jsou ale vybíráni na základě evropskosti a neměli by se rozhodovat na základě zájmů svého domovského státu. I kvůli tomu budou chtít někteří europoslanci během jejího slyšení od Roswallové vyjasnit, kde jako možná eurokomisařka stojí.
Ekaterina Zaharievová
Bulharská bývalá ministryně Ekaterina Zaharievová se v případě schválení Evropským parlamentem bude věnovat startupům, výzkumu a inovacím.
Během posledních jedenácti let zastávala Zaharievová několik klíčových politických funkcí, z nichž některé se týkaly regionální politiky. Dříve působila jako náměstkyně ministra pro regionální rozvoj, krátce jako ministryně pro regionální politiku a později jako ministryně spravedlnosti v letech 2015 a 2017.
Zaharievová je jedna z pěti kandidátů na eurokomisaře, které server Politico tipuje, že by nemuseli projít „grilováním“ europoslanci.
Během svého působení na ministerstvu spravedlnosti se zapletla do skandálu kolem bulharských pasů prodávaných Severomakedoncům. I když Zaharievová nebyla z ničeho obviněna, političtí oponenti jí skandál jednou za čas připomenou.
Další věcí, která hraje proti Zaharievové, je to, že byla ministryní zahraničí ve vládě Bojka Borrisova. Ta byla spojována s vazbami na bulharskou mafii a padla po protestech v roce 2021.
Dubravka Šuicová
Evropskou komisařkou pro Středomoří by mohla být Chorvatka Dubravka Šuicová. V Komisi by nezasedla poprvé. V minulém období jí Ursula von der Leyenová svěřila portfolio pro demokracii a demografii.
Svou kariéru v evropské politice začala už v roce 2004 v Radě Evropy, která není součástí EU, ale spolupracuje s ní. Později se stala europoslankyní a vedla delegaci chorvatských evropských lidovců.
Ještě před kariérou v Evropě Šuicová vyučovala jazyky a byla první ženskou starostkou Dubrovníku. Tehdy se zaměřila hlavně na propagaci města a přilákání turistů.
Spolu se svým manželem, námořním kapitánem ve výslužbě, údajně vlastní domy, byty a jachtu, což vedlo chorvatská média a jednu nevládní organizaci k otázce, jak mohla jako státní úřednice nashromáždit takový majetek. Majetkové poměry musela Šuicová také vysvětlovat v Evropském parlamentu.
Výbor pro právní záležitost, který prověřuje možné střety zájmů všech kandidátů na eurokomisaře, ji požádal, aby prodala své akcie v námořní dopravní společnosti Atlantska Plovidba. S tím Šuicová „v zájmu transparentnosti“ souhlasila.
Magnus Brunner
Jednu z nejsložitějších agend v Evropské unii dostane možná na starost rakouský ministr financí Magnus Brunner. Ursula von der Leyenová oznámila, že chce, aby se věnoval vnitřním záležitostem a migraci.
Brunner dlouho působil jako poslanec za středopravou ÖVP v rakouské Spolkové radě. Má zkušenosti ze soukromého sektoru, zejména jako politický ředitel Rakouského hospodářského svazu v letech 2002 až 2005.
Ve Vídni má pověst „šetřílka“, který nerad zvyšuje veřejné výdaje. To se projevilo i během vyjednávání o společném evropském dluhu, proti kterému se silně postavil.
Během slyšení v Evropském parlamentu čeká Brunnera mnoho otázek ohledně toho, co hodlá dělat s migrací, která je s nárůstem krajně pravicových sil v Bruselu jedním z klíčových témat.
Stejně jako 22 dalších kandidátů na eurokomisaře, Brunnera výbor pro právní záležitosti požádal, aby upřesnil své prohlášení o majetkových poměrech. To odmítl s tím, že už vše, co je potřeba, oznámil. Ale v „zájmu plné transparentnosti“ přiznal, že vlastní rodinný dům a vzal si dvě půjčky. Jednu na renovaci domu a druhou na financování studia svých dětí v zahraničí.
