Otazníky kolem Kurájovy rezignace
Ahmad Kurája, nový palestinský premiér, požádal předsedu palestinské samosprávy Jásira Arafata, aby ho zprostil úkolu sestavit vládu. Stalo se tak poté, co Arafat odmítl jmenovat do funkce ministra vnitra Násira Júsufa a poslanci odmítli hlasování o důvěře krizové vládě. Premiérova rezignace ale zatím nebyla oficiálně potvrzena a není tudíž vyloučeno, že Kurája ve funkci zůstane.
Ahmad Kurája trval na tom, že bez Júsufa ve funkci ministra vnitra nebude vykonávat post premiéra. Júsuf je považován za stoupence rychlého a rozhodného postupu při odzbrojování palestinských frakcí, sjednocování bezpečnostních složek a prosazení příměří s Izraelem, což měly být hlavní úkoly krizové vlády v čele s Kurájou.
Dalším důvodem sporu byla otázka důvěry parlamentu. Zatímco noví ministři na ní trvali, představitelé parlamentu s udělením důvěry krizovému kabinetu nesouhlasili. Požadovali vytvoření regulérního, 24členného kabinetu, který by vládl s důvěrou parlamentu a zodpovídal se mu ze své činnosti.
Krizová osmičlenná vláda, kterou Jásir Arafat jmenoval v neděli, se měla zodpovídat pouze šéfovi palestinské samosprávy. Arafat týž den vyhlásil výjimečný stav, což znamená, že nový kabinet mohl měsíc fungovat bez důvěry parlamentu.
Kabinet byl sestaven jako krizový z toho důvodu, že jeho hlavní úkoly - prosazení příměří s Izraelem, odzbrojení militantních organizací a sjednocení palestinských bezpečnostních složek - vyžadují rychlý a rozhodný postup.
Zatím není vyloučeno, že Ahmad Kurája ve funkci premiéra zůstane.
