Ouattara míří k moci v Pobřeží slonoviny. Gbagbův konec je zřejmě zpečetěn
Po čtyřech měsících, kdy se středoafrické Pobřeží slonoviny zmítalo na pokraji občanské války, nabraly události rychlý spád. Vítěz prezidentských voleb Alassan Ouattara v pondělí prohlásil, že mírová dohoda s jeho předchůdcem Laurentem Gbagbem, který se nechtěl smířit s porážkou, se vyčerpala.
Ouattarovi stoupenci se vydali na pochod a dobývali jedno město za druhým. Včera obklíčili bývalé hlavní město Abidžan a dali Gbagbovi ultimátum do večera, aby se vzdal funkce. V noci pak obsadili sídlo státní televize a zaútočili na sídlo Laurenta Gbagba.
Eskalace konfliktu v Pobřeží slonoviny. Téma pro afrikanistku Kateřinu Wetrkmanovou.
Podle mluvčího zástupce OSN pro Pobřeží slonoviny Hamadouna Toureho jsou kolem tohoto sídla hlášeny těžké boje. Jak mluvčí dodává, o celý Abidžan se vede bitva. Generální tajemník OSN vyzval Gbagba, aby se v zájmu ochrany civilistů vzdal moci. Dosavadní prezident to ale odmítá.
"Nevím, jestli to udělá dobrovolně, jestli se to stane pokojnou cestou," řekl mluvčí Toure, "ale myslím si, že odpočítávání začalo a nemám dojem, že bychom to mohli zastavit. Jde jenom o to, kdy a jakým způsobem."
Zmíněný obrat v událostech lze podle afrikanistky Kateřiny Werkmanové přičíst především sankcím proti Gbagbovi, respektive blokádě jeho obchodů s kakaem.
„Sankce trvají delší dobu. Ze strany mezinárodních organizací jde například o blokace účtů Gbagby, ze strany regionálních organizací právě o bojkot jeho kakaových investic. Gbagba nemá jak financovat svoji armádu, proto ztrácí pozice. Řada jeho generálů přešla na druhou stranu barikády,“ uvedla Werkmanová pro Rádio Česko.
Gbagbův konec je otázkou dnů
Otázkou zůstává, jaký je možný scénář odchodu Gbagby z funkcí. Podle Werkmanové bude záležet především na tom, do jaké míry budou vážné boje o poslední bašty exprezidenta Gbagby.
„Je to otázkou několika dní. Spíše je důležité, jak posléze zareaguje na nastalou situaci Ouattara a jeho západoafričtí spojenci, potažmo mezinárodní společenství. V zemi je totiž populace značně názorově roztříštěná. Odráží se na ní letité etnické a náboženské spory. Není se tedy čemu divit a dohady a diskuse lze nadále předpokládat,“ uzavřela afrikanistka Kateřina Werkmanová.