Pákistán čeká na další pomoc ze zahraničí
Dnes se mají ve Washingtonu setkat zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) s představiteli pákistánské vlády. Pákistán bude chtít vědět, kolik prostředků bude moci fond sehnat.
Zástupci MMF budou chtít naopak slyšet odhad škod. Nakolik škody ovlivní pákistánský rozpočet, hospodářský růst a kam se prostředky dostanou. Popřípadě pokud půjde o půjčku, která bude nízce úročená, jaká bude její návratnost.
Půlmiliardová pomoc, která byla doposud slíbena, je zlomkem ve srovnání s tím, kolik bude zapotřebí na odstranění dlouhodobějších následků povodní – na rekonstrukci objektů a polí. Zasažena byla pětina rozlohy zemědělské půdy, zničeny budou především bavlníkové plantáže. Textilie jsou přitom hlavním zdrojem příjmu Pákistánu z vývozu.
Pákistán nebude mít sám sílu na rekonstrukci zemi. „Pro svět je to dobrý obchod, poslat Pákistánu pomoc, protože pokud by svět riskoval a nechal Pákistán bez pomoci, tak ze situace budou profitovat nepřátelé západu jako islámští radikálové,“ říká komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Dokonce i Indie poskytla Pákistánu pomoc ve výši pěti milionů dolarů. Záplavy tak alespoň na chvíli daly zapomenout problémům mezi oběma zeměmi.
Zprávy z Pákistánu ukazují, že mnoho lidí je nespokojeno s tím, jak se vláda ujala svého úkolu a dohledu škod na záplavách. Ale protože jde o velmi rozsáhlou katastrofu, tak není jisté, zda by nějaká jiná vláda byla výkonnější.
„Rozsah povodní je v Pákistánu nebývalý a v zásadě v posledních desetiletích nemáme zkušenost s tak obrovským rozsahem. Proto se pomoc dostává někdy pomaleji, někdy se nedostává. Jsou místa, která jsou stále nedostupná a pomoc tam neproudí,“ říká Tomáš Kocián, který se před několika dny vrátil z Pákistánu, kde koordinoval pomoc společnosti Člověk v tísni.
Světová zdravotnická organizace varovala před šířeních chorob. Spolu s jídlem je hygiena, následovaná přístřeším, na prvním místě důležitosti.
„Před čtyřmi dny jsem porodila tady v kempu díky Alláhovi zdravou holčičku. Musela jsem to zvládnout sama, žádný doktor ani porodní bába tady nejsou,“ říká mladá žena v táboře u města Sukur.
Podobně jsou na tom tisíce dalších lidí. A nějaký čas to tak ještě zůstane. Ve městech a vesnicích, odkud před několika dny, či týdny prchli, jsou zničené školy, nemocnice, obchody, továrny. Obnova potrvá měsíce a roky.
Nemocnice v Sukuru, které se povodně vyhnuly, praská podle reportáže BBC ve švech. Poskytuje pomoc matkám a dětem, které přišly o domov a navíc potřebují akutní lékařskou péči.
„Většina dětí, které k nám přicházejí, mají zažívací problémy. Zvrací a mají průjmy, některé děti musíme testovat na malárii,“ říká lékař Azadula Patán. Světová zdravotnická organizace uvádí, že počty průjmových onemocnění se u dětí o třetinu zvýšily.
