‚Armádní pudlík‘ Imran Chán? Vítěz pákistánských voleb se ozbrojeným silám může utrhnout ze řetězu

Parlamentní volby v Pákistánu vyhrál Imran Chán, vůdce Hnutí za spravedlnost. Své vítězství vyhlásil ještě před sečtením všech hlasů. Indický zpravodajský server IANS reaguje na rozšířené spekulace o tom, že Chána si údajně u moci přála vlivná pákistánská armáda. V titulku článku stojí, že po převzetí moci v Pákistánu možná Chán nezůstane “armádním pudlíkem”.

Islámábád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud pákistánská armáda chtěla, aby Imran Chán ve volbách snadno zabodoval, může se dočkat zklamání, dočteme se v komentáři IANS. Pokud se bývalému kriketovému hráči, který se stal mezinárodní celebritou, nepodaří spojit se stranami politického středu, zmatek na už tak nepřehledné pákistánské politické scéně se dál prohloubí.

Kriketová hvězda Chán vyhrál pákistánské volby. Teď musí sestavit koalici

Číst článek

Chán totiž nemůže vytvořit koalici s Pákistánskou muslimskou ligou Naváze Šarífa (PML), která ho nemá v oblibě, ani s Pákistánskou lidovou stranou (PPP), kterou vede syn někdejší premiérky Bilavál Bhutto Zardárí. Při sestavování vlády se bude muset Chán spolehnout na nezávislé kandidáty.

Pro člověka, který nemá žádnou zkušenost s vládnutím, bude těžké se v novém prostředí zorientovat. Musí přitom řešit celé spektrum problémů, kterým Pákistán čelí - ekonomika je v chaosu, v zemi je nedostatek elektřiny, ba dokonce i vody, a nejproblematičtější ze všeho je terorismus, kvůli kterému se Pákistán stal v očích světa vyděděncem.

Srdce na pravém místě

Kritikové Chánovi dali přezdívku „taliban-Chán” kvůli jeho údajné shovívavosti k džihádistům. Autor komentáře na stránkách indického serveru IANS se ptá, zda tak těžký úkol, jako je boj s terorismem, politik zvládne. Dodává, že pokud je pravda, co se povídá, že chtěl Chán hledat podporu i u strany Allah-o-Akbar Tehrík, která má blízko k údajnému strůjci teroristických útoků v Mumbai ze 26.listopadu 2008, Háfizi Muhammadu Saídovi, asi byl zklamaný, že extremisté ve volbách dopadli tak bídně.

Voliči v Pákistánu drží už tradičně strany vycházející z islámu zkrátka. Například Islámská strana, klíčové uskupení náboženských extremistů, v roce 2013 získala sotva dvě procenta hlasů. Naděje pákistánské armády, že by se radikálové mohli stát součástí mainstreamu, se tedy rozplynula, domnívá se indický komentátor.

To, že voliči Saída ignorovali, může být známkou toho, že Pákistán má srdce na pravém místě, i když to tak vždycky v očích Indů nevypadá. Část teroristů se uchýlila pod hlavičku tradičně proti-indické pákistánské armády a tajných služeb. Ačkoliv však Imran Chán kritizoval údajné vazby svého soupeře Naváze Šarífa na pákistánské strůjce zmiňovaných útoků ze 26. listopadu 2008, Saídovým stoupencům to nepomohlo.

Neklidná armáda

To, že Imran chybně vyhlásil vítězství ještě před cílovou páskou, by mělo pákistánskou armádu zneklidnit. Ačkoliv bude mít armáda tradičně plně pod kontrolou zahraniční politiku, podobně jako domácí scénu, je vždycky ráda, když se oficiálně stane hlavou státu civilista, aby dala světu najevo, že Pákistán je demokratickou zemí.

Imran se možná dokáže ujmout této role i jako šéf koaliční vlády. Ale pravděpodobně bude v této funkci oslaben zvláště kvůli kritice na adresu Šarífovy Pákistánské muslimské ligy vedené bratrem vězněného expremiéra Šabházem i slovním výpadům na Pákistánskou lidovou stranu.

Převlékli se za ženy a přepadli univerzitu. Při útoku tálibánců v Pákistánu zemřelo nejméně 9 lidí

Číst článek

Armádě se sice podařilo s drobnou pomocí justice odstavit Naváze Šarífa, kterého považuje za příliš vstřícného k Indii, ale může si oddechnout jen z části. Bude mít zřejmě obavu o to, jak moc poslušný Imran hodlá být. Bude oslavovaná hvězda kriketu a teď i politiky, kterou jedna z bývalých žen obvinila ze závislosti na drogách, poslušně plnit zadané úkoly?

Komentátor spekuluje, že když se někdo dostane k moci, má tendenci se ve svém uvažování osamostatnit. Je jen těžko uvěřitelné, že by se tak extrovertní a okázalá osobnost chovala po celou dobu jako armádní pudlík, zvláště pak v kontaktu se světovými státníky. Ti mu pravděpodobně řeknou, že Pákistán nemá ve světě tak dobrou pověst, jakou by chtěl mít a že indické obavy z terorismu svět většinou sdílí.

Armáda si také vzpomene na Naváze Šarífa, kterého kdysi měla v oblibě, než mu jeho instinkty z byznysu napověděly, že věčné nepřátelství s Indií nemůže Pákistánu prospívat, ani když si armáda přeje tímto způsobem udržet vliv na politiku a společnost.

Dej pozor, Indie

Indie musí proto nové nastavení politiky u svého západního souseda sledovat velmi pozorně. Jakékoliv paušální odmítnutí Imrana jako údajného přítele armády a teroristů není vhodná strategie, i když na první pohled, hlavně kvůli Kašmíru, dělá dojem jestřába. Je totiž docela možné, že tím nevyjadřoval dlouhodobý postoj, ale chtěl si naklonit publikum na domácí politické scéně.

Komentátor indického zpravodajského serveru IANS uzavírá svůj text připomínkou, že také Indii do roka čekají volby v několika státech i ty celonárodní a vztahy s Pákistánem proto budou mít ještě větší váhu než jindy.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme