Povodně v Pákistánu jsou klimatický masakr, země za krizi není zodpovědná, říká Mizutoriová z OSN
Pákistán postihly přes léto ničivé povodně. Velká voda zaplavila asi desetinu země. A přibližně 1700 lidí včetně asi 600 dětí při povodních zemřelo. Podle vědců i vyjádření politiků se Pákistán stal obětí klimatické změny. Jaké mají povodně dopady? Jak teď žijí lidé ze zaplavených oblastí? Jaké jsou možnosti snižování rizika podobných katastrof v době klimatické změny? Zástupkyně OSN pro Český rozhlas Plus říká, že četnost katastrof se zvýší.
Smrtící povodně v Pákistánu způsobily mimořádně silné monzunové deště. Ty od června do srpna přinesly o 190 procent více srážek, než napršelo v průměru v předchozích 30 letech.
Přívaly vody strhávaly budovy i se základy a měnily celé okresy ve vnitrozemská moře. Voda také smetla mosty a silnice a zaplavila i celá pole s obilím.
Podle studie mezinárodního týmu vědců z projektu World Weather Attribution byly deště, které povodně způsobily, až o 50 procent intenzivnější kvůli klimatické změně.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Muhammad Daud Khan.
„Na severu přišly přívalové deště a s nimi menší bleskové povodně. Hlavní problém ale nastal v srpnu. Pršelo na horách, voda pak odtékala do nížin a tam způsobila obrovské škody na majetku i domácích zvířatech,“ dodává.
Voda strhávala mosty
Už v květnu přicházela právě odtud videa, která zachycovala vodu řítící se korytem řeky. Strhávala mosty, ničila vše, co jí přišlo do cesty. Příčinou byly himálajské ledovce tající kvůli vlně horka, která oblast postihla.
O pár týdnů později se přidaly silné monzunové deště. Letošní srpen byl v Pákistánu nejdeštivějším srpnem od roku 1961.
Smrtící povodně v Pákistánu mohou být humanitární katastrofou epických rozměrů
Číst článek
Podle říjnového přehledu Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN celkově povodně zasáhly 33 milionů lidí v celém Pákistánu, tedy asi 15 procent populace.
Skoro osm milionů lidí muselo své domovy opustit a asi 600 tisíc z nich teď žije v dočasných táborech. Velká voda taky zničila asi 767 tisíc domů a 1,3 milionu domů částečně poničila.
„Navíc Pákistán je velmi chudá země a obživa většiny lidí je závislá na domácích zvířatech. A sedm milionů domácích zvířat při povodních zahynulo,“ dodává Khan s tím, že voda zaplavila i 2,2 milionu akrů polí pšenice, která je pro Pákistán základní surovinou.
V provincii Chajbar Paštúnchwá na severu a v části Pandžábu už voda opadla. Na jihu v rovinaté provincii Sindh voda stále zůstává.
„Lidé a úřady se tam potýkají s nemocemi, jako je cholera nebo horečka dengue nebo taky se svrabem a dalšími problémy spojenými s nedostatečnou hygienou,“ upozorňuje Khan.
„V jižním Pandžábu a ve venkovských oblastech Sindhu je situace v zatopených oblastech opravdu strašná. Lidé ztratili své domovy a vláda jim dala jen stany, takže žijí v nich,“ říká.
Co změnit?
Ničivé povodně zažil Pákistán už v roce 2010. Voda tenkrát zabila nejméně dva tisíce lidí. Celkově se povodně dotkly asi 20 milionů obyvatel země.
„Povodně v Pákistánu jsou klimatický masakr, ale Pákistán není zodpovědný za klimatickou krizi, kterou prožíváme.“
Mami Mizutoriová
„Chtěli bychom se společně s Pákistánem podívat na to, co nefungovalo a co jsme mohli od posledních velkých povodní v roce 2010 udělat lépe v preventivních opatřeních,“ plánuje Mami Mizutoriová, vedoucí Úřadu Organizace spojených národů pro snižování rizika katastrof.
Do budoucna je podle ní klíčové snížit riziko dopadů pohrom. „V případě Pákistánu především pro ty nejvíce zranitelné komunity. Víme, že zranitelnost přichází s chudobou a nerovností, pak se nebezpečí mění v neštěstí,“ říká Mizutoriová.
Do Pákistánu navíc přichází zima. Ta hlavně v severní části země dokáže být velmi krutá. „Federální a provinční vlády oznámily, že ti, kdo mají kompletně i částečně zničené domy, dostanou finanční podporu. A už je to dva měsíce od povodní, ale mapování stále pokračuje,“ popisuje situaci na místě Khan.
„Většina lidí bydlí v domech z hliněných cihel a ty byly poničené. Sami nemají peníze, aby si domy opravili, a tak čekají na vládní pomoc.“
Klimatická (ne)spravedlnost
Pákistán má roční federální rozpočet asi 47 miliard dolarů. Škody po letošních povodních přitom odhaduje na 30 miliard dolarů. Podle humanitárních organizací může trvat až půl roku, než voda v postižených oblastech opadne a bude možné celkové škody spočítat.
Objevují se už i hlasy, které připomínají takzvané klimatické reparace, které by Pákistánu měly platit bohatší průmyslové země. Pákistán totiž na rozdíl od nich v přepočtu na obyvatele nepatří mezi významné emitenty skleníkových plynů, které způsobují klimatickou změnu.
Šéf OSN vyzval k masivní pomoci Pákistánu. Záplavy dává za vinu klimatické změně
Číst článek
Vyprodukuje méně než procento světových emisí, za globální oteplování ale platí nepřiměřenou cenu. To potvrzuje i zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro pro snižování rizika katastrof Mami Mizutoriová: „To nás vede k tématu klimatické spravedlnosti. A to, co teď naprosto chybí, je dostatek financí, aby tyto země mohly posílit svou odolnost.“
„Povodně v Pákistánu jsou klimatický masakr, ale Pákistán není zodpovědný za klimatickou krizi, kterou prožíváme.“
Četnost a intenzita přírodních katastrof navíc bude kvůli klimatické změně narůstat. Upozorňuje na to letošní zpráva úřadu Mami Mizutoriové. Stojí v ní například i to, že v roce 2015 se svět potýkal asi se 400 středně a velmi vážnými přírodními katastrofami.
„Pokud budeme pokračovat po stejné trajektorii jako dnes, kdy nejsme schopní zasáhnout v oblasti změn klimatu a řešit snižování rizika katastrof, tak každý rok zaznamenáme 560 středně až velmi závažných katastrof,“ vypočítává závěry zprávy Mizutoriová.
„To je jedno a půl katastrofy denně, která se odehrává někde ve světě. A to je absolutně neakceptovatelné,“ uzavírá.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravila Jana Karasová.
