Palestinský vůdce Abbás se oficiálně ujal úřadu
Mahmúd Abbás složil přísahu a stal se palestinským prezidentem. Nástupce loni zesnulého Jásira Araffata se oficiálně ujal úřadu den poté, co Izrael zmrazil veškeré kontakty s palestinskou samosprávou. Premiér Ariel Šaron tak reagoval na palestinský atentát, při kterém v noci na pátek zahynulo šest izraelských civilistů. Obnovit jednání a Abbásem hodlá teprve poté, až palestinská strana podnikne kroky k potlačení terorismu.
Palestinci před týdnem Abbáse zvolili ve všeobecném hlasování. Nový palestinský prezident, jehož volba následovala po loňském úmrtí historického vůdce Palestinců Jásira Arafata, ve svém inauguračním projevu prohlásil, že je připraven kdykoliv zasednout s izraelským premiérem Šaronem za jednací stůl.
Abbás zároveň řekl, že je nutné, aby obě strany zastavily palbu. V projevu se soustředil na nenásilné řešení problému. "Budeme nadále usilovat o strategický cíl Organizace pro osvobození Palestiny: dosáhnout spravedlivého míru a uskutečnit naše národní požadavky prostřednictvím jednání," prohlásil Abbás poté, co složil před Palestinskou zákonodárnou radou přísahu.
Potvrdil, že je pro řešení na základě takzvané cestovní mapy, která má vést k ustavení palestinského státu a mírovému soužití s Izraelem. Zdůraznil také, že bude trvat na všech hodnotách, které jsou pro Palestince trvalé. Mimo jiné zmínil východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího státu a právo palestinských uprchlíků na návrat.
Palestinské organizace reagovaly na obsah projevu pozitivně, Izrael se soustředil na vyjádření podpory mírového procesu. Počátkem týdne Šaron Abbásovi telefonicky poblahopřál a oba politici se dohodli na brzkém osobním setkání. Při něm měli jednat především o koordinaci bezpečnostních opatření při plánovaném letošním stažení Izraelců z pásma Gazy.
Šaron však po čtvrtečním útoku bude trvat na zmrazení všech kontaktů, dokud palestinský prezident nepřijme rozhodní opatření k zastavení teroru. O tomto rozhodnutí už izraelská vláda informovala i zástupce takzvaného mezinárodního kvartetu, tedy OSN, USA, EU a Rusko. Právě tento kvartet je autorem blízkovýchodního mírového plánu známého jako cestovní mapa.
Izraelská armáda už dostala zelenou k zahájení rozsáhlé bezpečnostní operace v pásmu Gazy proti tamním ozbrojeným skupinám. Přechod Karni, kudy proudí zboží pro židovské osadníky i pro Palestince v pásmu Gazy, byl také uzavřen. Podle dosavadních šetření totiž ozbrojenci museli projít přes palestinské policejní kontrolní stanoviště, než provedli útok.
Mahmúd Abbás atentát odsoudil, stejně jako akce izraelské armády na palestinských územích, jimž padlo minulý týden za oběť devět Palestinců. Zároveň ale dodal, že proti Hamásu, Fatahu a Lidovým výborům odboje nebude zasahovat silou, ale bude se snažit o dohodu. Hamás jednání o dohodě nevyloučil, pokud skončí izraelské bezpečnostní operace proti jeho členům.
První násilná akce palestinských radikálů od nedělních prezidentských voleb se odehrála na izraelském vojenském stanovišti u přechodu Karni ve čtvrtek večer. Palestinští bojovníci zahájili nejprve palbu z automatických zbraní, později pak poblíž stanoviště odpálili bombu vážící přes 150 kilogramů. Kromě tří sebevražedných atentátníků přišlo o život šest izraelských občanů, další utrpěli zranění.
