Památník holocaustu byl slavnostně odhalen v Berlíně

2711 grafitových sloupů uprostřed města. To je Památník holocaustu, který dnes slavnostně odhalili v Berlíně. Je to téměř sedmnáct let po prezentaci první ideje na téma symbolického usmíření s oběťmi antižidovských pogromů v Evropě. Kdy jindy by pak byla příhodnější chvíle pomník odhalit než u příležitosti oslav šedesátého výročí porážky nacismu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Památník obětí holocaustu | Foto: ČTK/AP

Antižidovské pogromy. Tato masová vražda byla vymyšlena, organizována, plánována a řízena odsud, to je to hlavní, co musíme předat dalším generacím, řekl televizi ZDF předseda Bundestagu Wolfgang Thierse o významu památníku obětem holocaustu právě v Berlíně. Ten leží tři sta metrů od někdejšího bunkru, kde spáchal Adolf Hitler sebevraždu.

Stavba vyrostla přímo v centru města. Na dohled od Reichstagu, vedle Braniborské brány. Rozhodnutí o výstavbě padlo už v roce 1989. Muselo ale uplynout dalších více než šestnáct let, než se památník stal součástí Berlína. Část politiků upozorňovala na to, že oběťmi nacismu nebyli jen židé, ale také Rómové nebo homosexuálové.

Část berlínské veřejnosti považovala stavbu finančně nákladného památníku za nadbytečnou, neboť město postavilo už Židovské muzeum. Postupně si ale projekt získával přece jen sympatie a hlasy pro: "Myslíme si, že je důležité takové místo, taková připomínka hlavně nyní, kdy neonacisté zvyšují svou aktivitu," říká berlínská gymnazistka. Její spolužák, imigrant z Turecka dodává: "O Německu se říká, že je to multikulturní stát, ale ozývají se už také hlasy, že je tu příliš mnoho cizinců, a to je nebezpečné." "Odkud mají mladí lidé brát připomínku minulosti, když ne z takových památníků a memoriálních komplexů," souhlasí s výstavbou berlínského památníku středoškolská profesorka.

Už před otevřením poutal památník pozornost. Počet turistů z Izraele vzrostl v prvních měsících letošního roku o třicet procent. "Doufám, že to bude efektivní památník ve smyslu, že se tam bude skutečně chodit," vyslovuje naději Wolfgang Thierse. Podobně se vyjádřili i kancléř Schröder a tvůrce památníku, dvaasedmdesátiletý americký architekt Peter Eisenman by rád, aby lidé mezi 2711 grafitových sloupy chodili třeba i na piknik. "V počtu není žádná symbolika, původně to mělo být kolem 4300 sloupů, ale potom jsme ho redukovali, protože bylo třeba nechat také místo pro chodníky," říká Eisenmann

Autor pomníku se dále vyjadřuje k prostoru, který mu byl vymezen: "Byl jsem od počátku odpůrce umístění památníku tam, kde je nyní." Teď to vidí jako svůj omyl: "Je zřejmé, že sloupové pole zapadá do prostředí. Skutečně mě dojalo to, co napsal týdeník Die Zeit, že celý projekt stojí mezi ideou nezapomenutelného v podobě památníku a pamětihodného ve smyslu historického okolí."

Slavnostní odhalení památníku za osmadvacet milionů euro připadlo na předsedu Bundestagu, bývalého východoněmecké disidenta Wolfganga Thierseho. Mezi tisícovkou pozvaných hostů byl i spolkový prezident Horst Köhler, předseda Ústřední rady židů Pausl Spiegel a bývalí vězni koncentračních táborů.

O šesti milionech vyvražděných židů se návštěvníci dozvědí více v informačním centru památníku, který je umístěn v podzemí pod sloupy. Ty tvoří jakési vlny a jejich velikost je od docela malých až po pětimetrové. Připomínají labyrint, odcizení a ztracenost, ale mají provokovat také k zamyšlení.

Markéta Pešková, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme