V Bruselu má vyrůst památník obětem totalitních režimů. Na jeho vzniku se podílí i Česko
V Bruselu by už zanedlouho mohl vyrůst evropský památník obětem totalitních režimů 20. století. Na jeho vzniku se od počátku podílí Česká republika a v Praze také sídlí organizace, která chce miliony obětí nacismu a komunismu takto připomenout. Iniciátoři teď k jeho vybudování udělali další krok. Vybrali nejlepší návrhy památníku, ze kterých belgická metropole zvolí ten vítězný.
Náměstí Jeana Reye v evropské čtvrti Bruselu leží na dohled od Evropského parlamentu a dalších unijních institucí. Toto čtvercové prostranství v současnosti tvoří kamenné dláždění, po stranách lemované stromy a železnými lavičkami. Už brzy by ale fádní šedivé kostky mohly na zemi nahradit třeba dopisy na rozloučenou od lidí, které nacisté a komunisté poslali na smrt.
Právě tak chce připomenout oběti totalitních režimů památník, který v mezinárodní soutěži vybrala odborná porota vedená slavným architektem Normanem Fosterem jako nejlepší.
Jeho autorem je britsko-čínský architekt Tzwai So: „Chci ukázat skutečné příběhy opravdových lidí a nechat je mluvit za sebe.“
Dopisy nebo stočený list
Pro svůj návrh získal přístup k tisícům dopisů, které napsali lidé z celé Evropy svým nejbližším před svým zavražděním. Zvětšenými kopiemi některých z nich plánuje Tzwai So pokrýt plochu bruselského náměstí, aby se procházející nad nim zastavili a zamysleli nad jejich poselstvím.
„Ve většině z nich je tím hlavním poselstvím láska. Málokdy tam najdete vztek nebo nenávist. Pokusil jsem se vžít do jejich pocitů a v posledním dopise bych mámě asi také napsal, jak ji miluju, než abych si stěžoval na systém,“ dodává So.
Bruselská radnice bude vybírat i z dalších úspěšných návrhů. Místo dopisů by tak na náměstí mohl například vyrůst pomník v podobě stočeného listu papíru z dílny lotyšských architektů. Myšlenka uctít oběti totalitních režimů v srdci Evropské unie vzešla z Česka.
„Česká republika byla úplně klíčovým hráčem v celé téhle iniciativě hned od začátku, kdy vznikla už v roce 2008 Pražská deklarace, která byla iniciativou Ústavu pro studium totalitních režimů, tehdy ještě za podpory Václava Havla. Zasazovala se o to, aby se rozšířila a zlepšila edukace o obětech totalitních režimů,“ připomíná posluchačům Radiožurnálu vedoucí Českého centra v Bruselu Jitka Pánek Jurková.
O vybudování památníku usiluje Platforma evropské paměti a svědomí, která má své ústředí v Praze. Její prezident Lukasz Kamiński je přesvědčen, že tento první celoevropský pomník svého druhu by měl stát právě v Bruselu.
„Historie totalitních režimů je součástí našich společných evropských dějiny. Připomínat by se to mělo tady v Bruselu, protože tato historie byla jedním z důvodů vzniku Evropské unie. Jednou ze základních myšlenek unie zároveň je zabránit opakování těchto režimů v budoucnu,“ říká Radiožurnálu Kamiński.
Bývalý šéf polského Ústavu paměti národa věří, že památník obětem totalit by mohl v belgické metropoli vyrůst už příští rok: „Naším snem je odhalit ho za rok 23 srpna. Na tento den připadne 80. výročí paktu mezi Stalinem a Hitlerem, který byl symbolem spolupráci mezi dvěma nejhoršími totalitními režimy a symbolem tragédie obětí nacismu a komunismu.“
Vše ale bude záležet na rychlosti rozhodování bruselských úřadů. Kamiński proto počítá i s variantou, že k odhalení může dojít až v roce 2020.
