V Bruselu má vyrůst památník obětem totalitních režimů. Na jeho vzniku se podílí i Česko

V Bruselu by už zanedlouho mohl vyrůst evropský památník obětem totalitních režimů 20. století. Na jeho vzniku se od počátku podílí Česká republika a v Praze také sídlí organizace, která chce miliony obětí nacismu a komunismu takto připomenout. Iniciátoři teď k jeho vybudování udělali další krok. Vybrali nejlepší návrhy památníku, ze kterých belgická metropole zvolí ten vítězný.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návrh pomníku od britsko-čínského architekta Tzwai Soa. | Foto: Tszwai So (Press Release) | Zdroj: Platform of European Memory and Conscience

Náměstí Jeana Reye v evropské čtvrti Bruselu leží na dohled od Evropského parlamentu a dalších unijních institucí. Toto čtvercové prostranství v současnosti tvoří kamenné dláždění, po stranách lemované stromy a železnými lavičkami. Už brzy by ale fádní šedivé kostky mohly na zemi nahradit třeba dopisy na rozloučenou od lidí, které nacisté a komunisté poslali na smrt.

Právě tak chce připomenout oběti totalitních režimů památník, který v mezinárodní soutěži vybrala odborná porota vedená slavným architektem Normanem Fosterem jako nejlepší.

Jeho autorem je britsko-čínský architekt Tzwai So: „Chci ukázat skutečné příběhy opravdových lidí a nechat je mluvit za sebe.“

Náměstí Jeana Reye v Bruselu, kde bude památník vybudován. | Foto: Filip Nerad | Zdroj: Český rozhlas

Dopisy nebo stočený list

Pro svůj návrh získal přístup k tisícům dopisů, které napsali lidé z celé Evropy svým nejbližším před svým zavražděním. Zvětšenými kopiemi některých z nich plánuje Tzwai So pokrýt plochu bruselského náměstí, aby se procházející nad nim zastavili a zamysleli nad jejich poselstvím.

„Ve většině z nich je tím hlavním poselstvím láska. Málokdy tam najdete vztek nebo nenávist. Pokusil jsem se vžít do jejich pocitů a v posledním dopise bych mámě asi také napsal, jak ji miluju, než abych si stěžoval na systém,“ dodává So.

Bruselská radnice bude vybírat i z dalších úspěšných návrhů. Místo dopisů by tak na náměstí mohl například vyrůst pomník v podobě stočeného listu papíru z dílny lotyšských architektů. Myšlenka uctít oběti totalitních režimů v srdci Evropské unie vzešla z Česka.

„Česká republika byla úplně klíčovým hráčem v celé téhle iniciativě hned od začátku, kdy vznikla už v roce 2008 Pražská deklarace, která byla iniciativou Ústavu pro studium totalitních režimů, tehdy ještě za podpory Václava Havla. Zasazovala se o to, aby se rozšířila a zlepšila edukace o obětech totalitních režimů,“ připomíná posluchačům Radiožurnálu vedoucí Českého centra v Bruselu Jitka Pánek Jurková.

Vpravo britsko-čínský architekt Tzwai So. | Foto: Filip Nerad | Zdroj: Český rozhlas

O vybudování památníku usiluje Platforma evropské paměti a svědomí, která má své ústředí v Praze. Její prezident Lukasz Kamiński je přesvědčen, že tento první celoevropský pomník svého druhu by měl stát právě v Bruselu.

„Historie totalitních režimů je součástí našich společných evropských dějiny. Připomínat by se to mělo tady v Bruselu, protože tato historie byla jedním z důvodů vzniku Evropské unie. Jednou ze základních myšlenek unie zároveň je zabránit opakování těchto režimů v budoucnu,“ říká Radiožurnálu Kamiński.

Bývalý šéf polského Ústavu paměti národa věří, že památník obětem totalit by mohl v belgické metropoli vyrůst už příští rok: „Naším snem je odhalit ho za rok 23 srpna. Na tento den připadne 80. výročí paktu mezi Stalinem a Hitlerem, který byl symbolem spolupráci mezi dvěma nejhoršími totalitními režimy a symbolem tragédie obětí nacismu a komunismu.“

Vše ale bude záležet na rychlosti rozhodování bruselských úřadů. Kamiński proto počítá i s variantou, že k odhalení může dojít až v roce 2020.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme