Panamský diktátor Noriega je v Paříži. Jeho právník o tom neví

Francie se dočkala. Dlouho požadovala vydání bývalého panamského diktátora Manuela Noriegy ze Spojených států a teď se jí to podařilo. Letoun s Noriegou na palubě v pondělí přistál v Paříži. Francouzské úřady ho obviňují z praní špinavých peněz a v roce 1999 ho v nepřítomnosti odsoudily k deseti letům vězení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Manuel Noriega v klobouku pr příletu do Francie.jpg | Zdroj: ČTK

Manuel Noriega stál v čele Panamy od roku 1983 až do americké invaze v roce 1989. Pak strávil více než 20 let v americkém vězení. Na Floridě si odpykával trest za praní špinavých peněz a obchodování s drogami. Noriegův právník Frank Rubino si postěžoval, že o deportaci svého klienta neměl ani tušení.

„Oficiálně nás o tom nikdo neinformoval, dozvěděli jsme se to od novinářů a vy mi teď říkáte, že už míří do Francie!" horlil v rozhovoru pro BBC Noriegův právník. Bývalý panamský diktátor se vydání do Francie marně bránil - chtěl, aby ho Spojené státy radši deportovaly do Panamy. Mnozí Panamci by to prý uvítali, myslí si to člen panamského Kongresu Edwin Zuniga.

Přehrát

00:00 / 00:00

Noriega.mp3

„Podle mě je to rozhodnutí americké vlády. A on prostě musí platit. Spáchal řadu trestných činů. Někteří Panamci tvrdí, že by se z nich měl zodpovídat tady, v Panamě. Každopádně pokud by byl převezen do Panamy, asi by strávil určitou dobu v panamském vězení,“ řekl Zuniga.

„Podle mého názoru je Manuel Noriega mužem dvou tváří,“ pustil se do popisu panamského diktátora zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. „Na jedné straně stojí muž, který se detailně vyzná v tom, jak pracovat s lidskou psychikou, prošel školením na protipartýzánské operace, na druhou stranu je to člověk velmi pověrčivý, protože se o něm traduje, že na obranu proti uřknutí nosí červené spodní prádlo,“ pokračoval Slezák.

„Noriega byl také kdysi dobrým partnerem Spojených států ve Střední Americe a patřil na výplatní pásku CIA. Postupem času se však z něho stal brutální diktátor, který likvidoval své politické protivníky bez mrknutí oka, chladnokrevně manipuloval volbami a který také nakonec podlehl své velikosti. A to především proto, že se postavil USA a předával například informace Kubě. Navíc se začal výrazně obohacovat z obchodu s drogami,“ doplnil zahraničněpolitický komentátor.

'Vatikánem duněl rock'

Američané nakonec v roce 1989 podnikli vojenský zásah v Panamě. Oficiálně kvůli obnově demokracie a práva a pořádku - podle mnohých bylo ale cílem svrhnout Noriegu. Při zásahu zahynuly čtyři tisíce panamských civilistů.

Po americké invazi se Noriega ukryl na ambasádě Vatikánu. Aby neporušili svrchované území papežského stolce, rozhodli se vojáci rozestavět kolem velvyslanectví obrovské megafony a pustili z nich rockovou hudbu. Přestala hrát, až když si papež stěžoval do Bílého domu. Noriega se krátce nato vzdal.

Rozhodnutí o Noriegově vydání do Francie padlo před třemi lety. A média spekulovala o dohodě, podle které bude Noriega vydán do Francie, aby se předešlo možným politickým problémům ve Střední Americe. Bývalý diktátor ale do evropské země za žádnou cenu nechtěl.

Margaret Thatcherová a George Bush starší | Foto: Bílý dům

„V Panamě mu sice hrozí dvojnásobný trest, ale také tam platí zákon, že trestanec, který překročí určitou věkovou hranici si může požádat o propuštění do domácího vězení, a to by byl právě tento případ. Ve Francii mu hrozí, že si odsedí celých deset let, anebo s ním bude zahájen nový proces, což může pro něj být ještě horší,“ dodal Milan Slezák.

Otázkou také zůstává, jak je to s Noriegovým údajným statusem válečného zajatce? Protože právě tím argumentovali jeho obhájci, když se marně bránili vydání do Francie. Tvrdili, že Noriega byl po americké invazi do Panamy v roce 1989 válečným zajatcem a že podle ženevských konvencí nesmí být vydán do třetí země, tedy do Francie.

„Američané rozhodli šalamounsky, status vojenského zajatce mu přisoudili, ale zároveň také prohlásili, že nic nebrání v tom, aby byl do Francie vydán,“ uzavřel zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

Milan Slezák, Ondřej Černý, Jan Cigánik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme