Papež blahořečil Matku Terezu

Papež Jan Pavel II. dnes prohlásil Matku Terezu za blahoslavenou. Slavnostnímu ceremoniálu na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přihlíželo více než 150.000 lidí, vedle davů poutníků i řada politiků, diplomatů a dalších osobností. Blahořečení předchází kanonizaci, tedy zapsání do seznamu svatých. Svátek byl stanoven na 5. září, den smrti Matky Terezy v roce 1997.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matka Tereza

Matka Tereza | Zdroj: ČTK

Dvouhodinový obřad začal úderem 10. hodiny. Po úkonu kajícnosti a ztišení začal papež Jan Pavel II. vlastní blahořečení Matky Terezy. Kalkatský arcibiskup monisgnore Lucas Sirkara po zahájení ceremoniálu připomněl nejdůležitější činy Matky Terezy a přednesl papeži žádost o blahořečení.

Poté svatý otec prohlásil Matku Terezu za blahoslavenou. "Poté, co jsme vyslechli některé črty ze života Matky Terezy, potom, co jsme obdrželi žádost kongregace pro blahořečení naší apoštolskou autoritou, dovolujeme, aby ctihodná služebnice boží Tereza z Kalkaty byla od této chvíle nazývána blahoslavenou," řekl Jan Pavel II. Vzápětí byl na svatopetrském náměstí odhalen její obrovský portrét.

Před chrámem svatého Petra se tentokrát sešli nejen katoličtí věřící z nejrůznějších zemí světa, ale i lidé jiného vyznání a ateisté. Matky Terezy si váží milióny lidí na celém světě. Mnozí považují tuto ženu, která zasvětila život péči o ty nejpotřebnější, již dnes za svatou. V prvních takzvaných VIP řadách usedlo i na dva tisíce chudých lidí, o které pečuje řád Misionářky lásky, který Matka Tereza založila.

Řada věřících se na Svatopetrské náměstí nedostala, protože tento prostor nemá takovou kapacitu, aby je všechny pojal. Slavností akt byl ale přenášen na rozměrná plátna i na jiných místech, například na via della Conciliazione a v dalších ulicích kolem náměstí. Obřad přenášelo 48 televizí z celého světa včetně České televize.

Matka Tereza - drobná žena nezměrné síly

Matka Tereza se narodila 27. srpna 1910 v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje. Dostala jméno Agnes Bojaxhiuová. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu.

Jméno Tereza přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu a dalších sedmnáct let vyučovala na střední škole St. Mary's High School v Kalkatě. V roce 1950 v tomto městě založila řád Misionářky lásky k bližnímu, který má v současné době přes 4000 členů v 133 zemích světa, v nichž provozují misijní domy, školy a hospici pro chudé a umírající. Pobočka řádu v České republice pečuje o bezdomovce.

Za příkladný a obětavý život Matka Tereza získala v roce 1979 Nobelovu cenu za mír. Na její přání byl zrušen tradiční banket na oslavu oceněných a sedm tisíc dolarů, které by večírek stál, bylo poukázáno na konta ve prospěch chudých.

Na sklonku života začaly Matku Terezu pronásledovat nemoci. V letech 1983 a 1989 prodělala těžké srdeční infarkty, v roce 1992 se přidaly plicní potíže, překonala malárii, ale pátý infarkt 5. září 1997 už nepřežila.

Blahořečení neboli beatifikace znamená, že papež svolí, aby daný člověk mohl být v určitém církevním společenství či regionu uznáván za Kristova svědka. Samotnému blahořečení ale předchází procedura, pro kterou katolická církev vypracovala přesná pravidla. U Matky Terezy byl proces zahájen v březnu 1999, tedy už rok a půl po její smrti.

Svaté a blahoslavené mohou věřící podle katolického učení modlitbou žádat o přímluvu u Boha, což se v běžném životě má projevit jako zázrak. V případě Matky Terezy označila kongregace za zázrak vyléčení Moniky Besraové ze západního Bengálska, která 5. září 1998 přišla do kláštera u bangladéšských hranic s velkým nádorem v břiše. Poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze za Moničino uzdravení, nádor údajně zmizel.

Papež Jan Pavel II. za 25 let svého pontifikátu kanonizoval 477 lidí a blahořečil 1318, což je více než všichni jeho předchůdci dohromady. Pouze Matka Tereza však žila za doby trvání papežova pontifikátu.

Vědunka Lunardi, Martin Hromádka, Karel Hanzelka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme