Druhý den návštěvy v Iráku. Papež František se setkal s významným šíitským duchovním Alím Sistáním
Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním v Nadžafu. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům, uvedla agentura AP. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Křesťané tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili náboženskému násilí.
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež František je jako první hlava katolické církve v Iráku. Vatikán čelí kvůli cestování kritice
Číst článek
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných”. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími.
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něho doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu.
Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem - bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechlo tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.
Setkání na pláni a mše
Druhý den papežovy cesty bude pokračovat náboženským setkáním na pláni u starověkého města Ur, kterého se zúčastní šíité, sunnité, jezídové i sabejci. Místo je vybráno s odkazem na biblického patriarchu Abraháma, který odtud podle tradice pocházel a jehož uctívají jak křesťané, tak židé a muslimové.
Večer hlava katolické církve odslouží mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunitě, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem.
Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství a islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.
