Papež František odsloužil první velikonoční mši, světu popřál mír
Nový papež František odsloužil na Svatopetrském náměstí v Římě svou první velikonoční mši jako hlava katolické církve. Ve svém poselství Svatý otec udělil požehnání Urbi et Orbi, tedy městu a světu. Mši přihlíželo přímo ve Vatikánu čtvrt milionu věřících.
Papež vyzval k modlitbám za mír na celém světě. Zmínil Blízký východ, Izraelce s Palestinci, Irák, Sýrii, Mali, Nigérii nebo Korejský poloostrov. Vyslovil se také proti obchodu s drogami a nespravedlivému využívání přírodních zdrojů.
„Bylo to ve znamení velké naděje. K aktivní spolupráci s touto nadějí na základě velikonoční zvěsti o vzkříšení Krista pozval všechny lidi dobré vůle,“ řekl o papežově projevu farář kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech Miloslav Fiala.
Po mši papež František více než dvacet minut projížděl na papamobilu celým náměstím, zdravil poutníky a lidé ho vítali s velkým nadšením a dojetím. Zastavoval se, aby políbil děti nebo hendikepované.
Podle faráře Miloslava Fialy papež při liturgii „vynechal určitou pompéznost, která byla průvodním jevem předchozích přenosů za minulých papežů.“
Farář Miroslav Fiala v Odpoledním Radiožurnálu rozebral velikonoční mši papeže Františka
Narozdíl od svých předchůdců nový papež vynechal velikonoční blahopřání v desítkách jazyků a omezil se na italštinu.
Farář Fiala si nemyslí, že se v budoucnu papež k tradici používání více jazyků vráti:
„Předpokládám, že zůstane u italštiny, protože to je mateřská řeč jeho rodičů. Myslím si, že těch 64 pozdravů v různých jazycích, které pěstovali jeho předchůdci, trochu zdržovalo celý dav na náměstí a u rozhlasových a televizních přijímačů.“
Kardinál Duka připomněl důležitost Velikonoc. Nejen pro křesťany
Číst článek
Obřady papeže Františka jsou od počátku jeho pontifikátu kratší, jiné jsou zejména homilie. Vatikanisté mluví o františkánském duchu obřadů. Papež k věřícím promlouvá velmi prostě, pomocí jasných a přímých výzev.
„Vystřídal teologa Benedikta XVI., svým věkem i zájmem o každodenní problémy dnešního člověka trochu připomínal Jana XXIII., byla tam řada novinek, nových projevů, které znamenají určitou otevřenost církve vůči okolnímu světu,“ myslí si farář od kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech Miloslav Fiala.