Papež František se rozloučil s Jižní Amerikou na bohoslužbě v Paraguayi
Papež František dnes před více než milionem lidí sloužil na bývalé letecké základně u paraguayské metropole Asunciónu mši pod širým nebem. Poslední bohoslužbě jeho týdenní cesty po Jižní Americe byli přítomni paraguayský prezident Horacio Cartes a argentinská prezidentka Cristina Fernándezová. Papež, který byl předtím v Ekvádoru a Bolívii, se v noci na pondělí vrátí do Vatikánu.
František na dnešní mši opět vyjadřoval starost o chudé a bezmocné. Žádal věřící, aby otevřeli svá srdce hladovým, churavějícím, vězňům, malomocným a postiženým.
Mši sloužil na tomtéž místě, kde jeho předchůdce Jan Pavel II. v roce 1988 kanonizoval prvního paraguayského svatého, jezuitského kněze Roqueho Gonzáleze de Santa Cruz. Ten na přelomu 16. a 17. století křtil místní indiány etnické skupiny Guarání.
Před mší papež navštívil často zaplavovanou chudinskou čtvrť Banado Norte u Asunciónu, aby jejich obyvatele „povzbudil ve víře“. Řekl jim přitom, že by nemohl opustit Paraguay, kdyby je nenavštívil na jejich půdě, přestože se jejich slum rozkládá na obecních pozemcích.
Obyvatelé slumu ale požadují, aby k půdě, na které mají chatrče z překližky a vlnitého plechu, dostali vlastnická práva.
Papež František je znám svým horoucím zaujetím pro chudé a používáním ostře levicové antikapitalistické rétoriky. Nešetřil s ní ani při nynější cestě po třech nejchudších zemích Jižní Ameriky, během které vyzval k vytvoření nového ekonomického modelu a tvrdil, že války a násilí jsou projevem rozšířeného individualismu.
Bolivijský prezident Evo Moráles papeži během jeho cesty předal dárek v podobě krucifixu ve tvaru komunistického symbolu srpu a kladiva.
Na své cestě po Jižní Americe se papež také omluvil za zločiny katolické církve na původním domorodém obyvatelstvu v době kolonizace.
