Papež odslouží ve Vatikánu arménskou mši. Očekává se, že připomene genocidu Arménů
Papež František dnes bude sloužit ve Vatikánu bohoslužbu podle zvyklostí arménské církve. Nejen Armény zajímá, jestli hlava katolické církve zmíní genocidu arménského národa v Osmanské říši, od které letos uplyne 100 let. Zemřelo při ní kolem půldruhého milionu Arménů.
Obřad s papežem povede ve vatikánském chrámu svatého Petra arménský patriarcha Nerses Bedros devatenáctý. Mezi hosty zasedne v katedrále arménský prezident Serž Sarkisjan.
V posledním velikonočním proslovu k věřícím papež tvrdě odsoudil násilí páchané na lidech jen kvůli jejich křesťanské víře v Keni nebo na Blízkém východě.
Nejvíc pozornosti před dnešní mší vzbuzovala otázka, jestli nejvyšší katolický hodnostář v kázání použije slovo genocida.
V minulosti to už několikrát učinil při méně oficiálních příležitostech. Při loňské návštěvě Istanbulu se František citlivému tématu vyhýbal.
Tento týden pak prohlásil, že je zapotřebí, aby Arméni a Turci společným úsilím překonali bolestivou minulost. Turecká diplomacie podle místních médií v zákulisí pracovala na tom, aby se papež při arménské mši termínu genocida vyhnul.
Genocida Arménů
O arménské genocidě se mluví jako o prvním plánovaném vyhlazování národa v moderních dějinách. Na území dnešního východního Turecka tehdy zemřely statisíce lidí arménského původu.
Turecko přiznává, že k zabíjení Arménů v letech 1915 a 1916 došlo, podle Ankary to ale bylo v důsledku válečných událostí a ztráty prý tehdy byly nejen na arménské straně, ale i na turecké. Shoda nepanuje ani v otázce čísel. Historici napojení na arménskou stranu tvrdí, že zemřelo až 1,5 milionu lidí, Turci tvrdí, že šlo“ jen“ o 500 tisíc obětí.
Z Turecka se pak Arméni rozprchli do celého světa, do Libanonu, Sýrie, Ruska, USA a Francie. V roce 1918 vyhlásili nezávislou Arménskou republiku, kterou ale vzápětí pohltil komunistický režim Svazu sovětských socialistických republik.
