Papež označil zabíjení Arménů Turky za genocidu, Ankara protestuje

Masové vraždění Arménů v Osmanské říši bylo podle papeže Františka genocidou. Hlava katolické církve smrt až 1,5 milionu Arménů před sto lety připomněla při dnešní mši ve Svatopetrském chrámu ve Vatikánu. Obřadu, který papež sloužil podle zvyklostí arménské církve, se zúčastnil i arménský prezident Serž Sargysjan. Turecko v reakci stáhlo svého velvyslance ve Vatikánu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Papež František připomněl při mši ve Vatikánu masakry Arménů, které vypukly v Turecku před 100 lety | Zdroj: Reuters

„V minulosti prošla naše lidská rodina celou řadou bezprecedentních tragédií. První, o které se často mluví jako o první genocidě 20. století, postihla Armény,“ řekl papež František ve Svatopetrském chrámu.

Nesmyslné zabíjení před 100 lety, jak řekl, chtěl připomenout proto, aby pomohl smíření mezi Arménií a Tureckem, které dodnes zpochybňuje počty obětí a odmítá tvrzení, že se jednalo o genocidu.

Slovo genocida v souvislosti s vyvražděním Arménů v minulosti papež už několikrát použil při méně oficiálních příležitostech. Při loňské návštěvě Istanbulu se František citlivému tématu ale vyhýbal.

Budeme reagovat, slibuje Ankara

Použití slova genocida tak podle pozorovatelů může poškodit vztahy mezi Vatikánem a Ankarou. Turecko vatikánskému velvyslanci sdělilo, že Papežovo vyjádření vedlo ke ztrátě důvěry mezi oběma stranami. Ankara připomněla, že ani mezinárodní soudy dosud používání termínu genocida neuznaly.

"Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány," uvedl na Twitteru turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Určitá reakce prý bude následovat, dodalo jeho ministerstvo bez jakéhokoli upřesnění.

Vraždění Arménů

O arménské genocidě se mluví jako o prvním plánovaném vyhlazování národa v moderních dějinách. Na území dnešního východního Turecka tehdy zemřely statisíce lidí arménského původu.

Turecko přiznává, že k zabíjení Arménů v letech 1915 a 1916 došlo, podle Ankary to ale bylo v důsledku válečných událostí a ztráty prý tehdy byly nejen na arménské straně, ale i na turecké. Shoda nepanuje ani v otázce čísel. Historici napojení na arménskou stranu tvrdí, že zemřelo až 1,5 milionu lidí, Turci tvrdí, že šlo “jen“ o 500 tisíc obětí.

Z Turecka se pak Arméni rozprchli do celého světa, do Libanonu, Sýrie, Ruska, USA a Francie. V roce 1918 vyhlásili nezávislou Arménskou republiku, kterou ale vzápětí pohltil komunistický režim Svazu sovětských socialistických republik.

Genocidu Arménců už uznalo více než 20 zemí, většinou formou deklarace. Patří mezi ně například Francie, Itálie, Rusko či Slovensko.

Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman ale podle arménských médií při loňské návštěvě Sargsjana v Praze slovo genocida použil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.

Genocida Arménů | Foto: Michal Jindra

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme