Paříž, Berlín a Řím chystají změny unijních smluv

Francie s Německem a Itálií udělají vše pro záchranu eura. K prohloubení hospodářského řízení v eurozóně chtějí navrhnout změny unijních smluv. Oznámil to po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a italským premiérem Mariem Montim francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy a Mario Monti ve Štrasburku | Zdroj: Reuters

Všichni tři politici se shodli se na tom, že jednou z cest, jak získat zpět důvěru v euro, je větší integrace uvnitř společenství zemí platících eurem. K tomu chtějí navrhnout nezbytné změny v primárním právu Unie. Pravděpodobně půjde o větší kontroly národních rozpočtů, aby se předešlo dalšímu zadlužování zemí eurozóny.

Přehrát

00:00 / 00:00

O schůzce ve Štrasburku informoval zpravodaj ČRo Pavel Novák

„Francie a Německo předloží v nejbližších dnech návrh úprav smluv na posílení hospodářského řízení v eurozóně, které přinese větší integraci a sblížení hospodářských politik,“ řekl prezident Sarkozy.

Tyto návrhy chtějí prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová představit ostatním zemím ještě před summitem sedmadvacítky, který bude 9. prosince v Bruselu.

Politici také potvrdili, že se změny nedotknou pravomocí a nezávislosti Evropské centrální banky. Německo je totiž dlouhodobě proti tomu, aby centrální banka nakonec pokryla dluhy natištěním nových peněz.

„Všichni tři jsme dali najevo, že s respektem k nezávislosti této základní instituce, je třeba se vystříhat jakýchkoli pozitivních nebo negativních požadavků vůči ní,“ prohlásil Sarkozy.

Moc jiných cest už není

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše se už krize dostala do fáze, kdy není jiné řešení, než cesta k vyšší fiskální rozpočtové koordinaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš ve večerních Ozvěnách dne

„Jednotlivé země jsou samy o sobě ve slepé uličce a to i země solventní jako Itálie nebo Francie. Pokud nebudou dány jednoznačné záruky, že měnová unie chce pokročit dál v koordinaci fiskálních politik, tak by celý projekt mohl být ohrožen,“ varoval Bureš.

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny by se nebránil ani vydávání společných stabilizačních dluhopisů a větší roli Evropské centrální banky. Moc jiných cest z krize podle něj už není.

„Evropská centrální banka by mohla alespoň dočasně vstoupit na trhy a pomoci velkým evropským zemím, jako jsou Itálie a Španělsko překlenout krizi s příliš drahým financováním z trhů. Neodvedu si představit, že by to v rychlosti, jakou trhy požadují, tedy v horizontu 3 až 4 měsíců, dokázal někdo jiný než právě Evropská centrální banka,“ řekl Jan Bureš.

Pavel Novák, Igor Maňour Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme