Paříž chce po USA vysvětlení o údajném špehování francouzských prezidentů

Francie žádá od USA vysvětlení v aféře s údajnými odposlechy tří francouzských prezidentů americkými tajnými službami. Nejvyšší představitelé státu a tajných služeb se na mimořádném zasedání Rady obrany, které svolal francouzský prezident François Hollande, shodli, že špionáž vůči spojencům je nepřijatelná. Paříž požaduje, aby americké praktiky skončily. V telefonickém rozhovoru s Hollandem to podle Ellysejského paláce Barack Obama slíbil.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova americké ambasády v Paříži

Budova americké ambasády v Paříži | Zdroj: Reuters

Na mimořádném jednání Rady obrany bylo dohodnuto, že do Washingtonu odjede zpravodajský tým, který bude jednat o současné aféře přímo na Úřadu pro národní bezpečnost. Prezident Hollande požaduje, aby se v celé záležitosti osobně angažoval prezident Barack Obama.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reakci Francie na údajné odposlouchávaní prezidentů americkou NSA shrnuje zpravodaj ČRo Jan Šmíd

O odposleších mluvil v Národním shromáždění i premiér Manuel Valls. „Francie nehodlá tolerovat žádné jednání, které by mohlo ohrozit její bezpečnost a základní zájmy. Francouzská strana požádala o vysvětlení a dostala garance, že se podobné praktiky nebudou opakovat. Věříme, že americká strana postupuje v souladu s těmito garancemi,“ řekl Valls.

V reakci na podezření, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) špehovala francouzské prezidenty, si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo americkou velvyslankyni v Paříži Jane Hartleyovou, aby celou záležitost vysvětlila. Prezident Hollande také přijme skupinu dvaceti zákonodárců.

Odposlechy už jednou byly předmětem debaty prezidentů obou zemí. Barack Obama slíbil Hollandovi na konci roku 2013, že všechny odposlechy zastaví. Francie nyní zjišťuje, zda se tak skutečně stalo.

Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš připomíná, že v lednu 2014 prezident Barack Obama nařídil Národní agentuře pro bezpečnost, aby s okamžitou platností přestala odposlouchávat hovory významných spojeneckých politiků.

„Dosud se podle listu Libération a podle WikiLeaks ukazuje, že zatím všechny důkazy o americkém odposlouchávání Francouzů se datují do doby před rozkazem, který vydal prezident Obama. A pokud jsou všechny dokumenty starší 18 měsíců, tak odposlechy alespoň z hlediska amerických zákonů byly víceméně legální,“ uvažuje Lukeš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Francie žádá od USA vysvětlení v aféře s údajnými odposlechy prezidentů americkými tajnými službami. Hostem ČRo byl Igor Lukeš, profesor na univerzitě v Bostonu.

Informaci o údajných odposleších francouzských politiků, včetně prezidentů Jacquese Chiraca, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollanda přinesla francouzská média s odvoláním na dokumenty portálu WikiLeaks.

Reakce politiků a veřejnosti je bouřlivá bez ohledu na politickou příslušnost. Velmi ostře reagují spolupracovníci bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří mluví o ztrátě důvěry. Šéfka Národní fronty Marine Le Penová dokonce prohlašuje, že Spojené státy nejsou spojencem Francie.

Odposlechy mimo jiné ukázaly interní komunikaci a také jakým směrem uvažují francouzští prezidenti. Například Nicolas Sarkozy o sobě prohlašoval, že je jediným politikem, který dokáže vyřešit finanční krizi. V odposleších také zazněla část rozhovoru mezi Françoisem Hollandem a tehdejším premiérem Jeanem-Marcem Ayraultem o tom, že asi přeci jen budou muset začít přemýšlet o tom, že Řecko vystoupí z eurozóny.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme