Parlamentní volby v Rusku jednoznačně ovládla strana Jednotné Rusko blízká Putinovi
V Rusku sčítají hlasy po parlamentních volbách. Nejsilnější frakcí v 450členné Státní dumě bude prokremelská strana Jednotné Rusko. Strana blízká Vladimiru Putinovi má podle agentury Reuters po sečtení 11 procent hlasů podporu 46,16 procenta voličů. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě liberální demokraté nacionalisty Vladimíra Žirinovského, komunisté a strana Spravedlivé Rusko. Konečné výsledky voleb budou známy v pondělí.
Ve štábu vládnoucího Jednotného Ruska panuje radostná atmosféra.
Jednotné Rusko zakládal prezident Vladimir Putin a dnes ho vede premiér Dmitrij Medveděv. Oba přišli večer do volebního štábu. Medveděv vítězství strany také potvrdil.
Podle Vladimira Putina svědčí výsledky voleb o tom, že si lidé v této nelehké době přejí stabilitu politického systému a tu jim nabízí strana Jednotné Rusko.
Podle odhadů získala 15,3 procenta hlasů a těsně ji následovala Komunistická strana Ruské federace Gennadije Zjuganova, kterou podpořilo 14,9 procenta voličů. Strana Spravedlivé Rusko, levicový spojenec Kremlu, získala 8,1 procenta hlasů.
Kritici prezidenta neuspěli
Do Státní dumy se naopak nedostane žádná z opozičních stran, které otevřeně kritizují prezidenta Vladimira Putina. Nepřekročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory parlamentu.
Jejich jednotliví členové ale mají šanci získat poslanecké křeslo v jednomandátových okruzích, v nichž se rozděluje polovina poslaneckých míst. Podle agentury Reuters to uvedla státní sociologická agentura VCIOM.
Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová po uzavření volebních místností přiznala, že hlasování nebylo zcela korektní a v některých volebních místnostech se potvrdily zprávy o podvodech. Podle ní ale není důvod anulovat výsledky v žádném z volebních obvodů.
Volby provázela nižší účast než před pěti lety. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností odevzdalo svůj hlas zhruba 40 procent voličů, zatímco v roce 2011 činila v tu dobu účast 51 procent.
Mimořádně nízká účast byla v Moskvě a v Petrohradu. V ruské metropoli volilo dvě hodiny před koncem hlasování 29 procent lidí, ve druhém největším ruském městě dokonce jen 20 procent.
