Parlamenty Ukrajiny a Evropské unie ratifikovaly asociační smlouvu

Europoslanci i členové ukrajinského parlamentu schválili asociační dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Dohoda má být základem úzké spolupráce mezi Kyjevem a osmadvacítkou. Klíčové ekonomické části dohody však nevstoupí v platnost letos, ale až od roku 2016. Unie tak vyšla vstříc Rusku, které tvrdí, že kvůli dohodě může jeho trh zaplavit evropské zboží.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Ukrajiny Petro Porošenko na jednání Evropské rady v Bruselu | Zdroj: Reuters

Ukrajinští poslanci ratifikovali asociační smlouvu s EU velkou většinou hlasů, prezident Petro Porošenko ji ve zdůvodnění označil za projev evropské solidarity.

Podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho může být dnešní ratifikace zlomem v celé krizi mezi Ruskem a Ukrajinou. Právě neochota bývalého ukrajinského vedení podepsat tento dokument vyvolala v zemi rozsáhlé demonstrace a pád tehdejšího prezidenta Janukovyče.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropští a ukrajinští poslanci ratifikovali asociační pakt. Z Bruselu se přihlásil zpravodaj Ondřej Houska, z Doněcku Vít Pohanka

Odklad ekonomických částí dohody na 1. ledna 2016, kterým EU vyšla vstříc ruským požadavkům, má zároveň ulehčit Ukrajině. Evropské firmy totiž budou při vývozu do této země dál platit clo, ale ukrajinští výrobci by měli do osmadvacítky dovážet bez cel.

Čeká se, že země unie takové podmínky schválí. Pro evropské výrobce by to nemělo znamenat žádnou vážnou konkurenci. Pro ukrajinské zboží jsou totiž stanoveny pevné kvóty na produkci, kterou do Evropy už nyní mohou dovézt. Tyto kvóty v drtivé většině případů nejsou vyčerpané.

Někteří europoslanci s odkladem platnosti pasáží o volném obchodu nesouhlasili, Jan Zahradil z ODS ale výtky odmítá.

„Především se vyšlo vstříc Ukrajině. Myslím, že je zapotřebí více zachovat chladnou hlavu a chovat se rozumně. A jestliže Ukrajina sama vychází tímto způsobem vstříc Rusku, což nemohu vyloučit, že tomu tak je, nemusí se nám to líbit, ale musíme to respektovat,“ říká.

Poslanec za TOP 09 a evropské lidovce Luděk Niedermayer dohodu podporuje, z odložení její platnosti ale radost nemá.

„Výměnou za to by Ukrajina měla dostat určité přísliby z Ruska, že nedojde k narušení obchodu. Mezi normálními obchodními partnery by to mohlo vypadat lákavě. To, co tady budí velké emoce a z čeho mám obavy je, že k této změně došlo na poslední chvíli, způsobem jednání, který nebyl tak úplně transparentní. Evidentně k této změně došlo pod nátlakem Ruska,“ vysvětluje.

Zvláštní status povstaleckých oblastí

Ukrajinský parlament dnes také schválil návrh zákona o zvláštním správním režimu proruských povstaleckých oblastí a o amnestii pro členy vzbouřeneckých oddílů.

Návrh zákona, který status východních území upravuje, předložil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Počítá mimo jiné s volným užíváním ruštiny v oblastech kontrolovaných separatisty a také na povstaleckých územích zaručuje mimořádné místní volby.

Porošenko původně navrhoval jejich uspořádání 9. listopadu, v konečné verzi zákona se podle ukrajinských novinářů objevuje datum 7. prosince.

Amnestie se podle dnes schváleného zákona vztahuje na období od února letošního roku. Podmínkou amnestie pro vzbouřence je složení zbraní a propuštění zajatců. Podle zákona nebude upuštěno od potrestání v případě, že se stíhaná osoba dopustila trestných činů jako úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění či rabování.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme