Bez pitné vody jsou v Pásmu Gazy téměř dva miliony lidí. Ve slané se nemohou ani umýt

Dvoumilionové Pásmo Gazy zůstalo bez vlastních zdrojů pitné vody. Podzemní zásoby jsou vyčerpané a zasolené. Hrozí tak epidemie nemocí ze špinavé vody. Katastrofě může zabránit odsolování mořské vody. Výstavbu centrální odsolovací stanice bude financovat Evropská unie i arabské země. Stavět by se mělo začít ještě letos.

Reportáž Gaza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Normálně stanice funguje, teď ale zrovna nejde elektřina, takže čekáme, až jí zapnou. Máme tady sice generátory, ale zase nemáme moc nafty, která je drahá,“ shrnul bezděky ředitel odsolovací stanice Kamál Muammar celkovou situaci v Gaze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bez pitné vody je v pásmu Gazy téměř dva miliony lidí. Ve slané se nemohou ani umýt. Na místě natáčel zpravodaj Štěpán Macháček

Lidé mají elektřinu čtyři hodiny denně, peněz je málo a hlavně na dva miliony obyvatel Pásma Gazy nemají doma pitnou vodu.

„Produktem téhle stanice je velmi dobrá voda, samozřejmě pitná,“ přibližuje Muammar. Dostávám skleničku a musím uznat, že voda má dobrou chuť.

Stojíme v areálu jedné z několika malých odsolovacích stanic u městečka Dér Balah, u pěkného písečného pobřeží, u vchodu je cedule s arabským nápisem Evropská unie.

„Než se vybuduje velká centrální odsolovací stanice, postavili jsme na přechodnou dobu pár těchto malých,“ říká Muammar a generátor se za ním konečně rozeběhl. Pod střechou jsou tu tři velké diesely, vedlejší hala je plná filtrů, pump, potrubí a nádrží.

Tato stanice dodává vodu 100 tisícům lidí. Velká ústřední stanice, která se má začít stavět letos, by měla poskytnout pitnou vodu celé Gaze. Že to jde, dokazuje sousední Izrael, kde z moře dnes pochází víc než polovina pitné voda v domácnostech.

Malá odsolovací stanice v Pásmu Gazy dodává vodu jen 100 tisícům lidí. | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Nenapijete se, neuvaříte, neumyjete se

„V drtivé většině domácností v Gaze teče z kohoutků slaná voda s vysokým obsahem dusičnanů. Voda, která se nedá pít, ze které se nedá vařit a v některých oblastech se s ní ani nemůžete mýt,“ tvrdí ředitel koordinace vodních projektů v Gaze Marván Bardavíl.

‚Pořád máme klíče od starého domu.‘ Palestinci na Západní břehu žijí už 70 let v uprchlickém táboře

Číst článek

Obsah dusičnanů a chloridů prý až šestkrát překračuje normy Mezinárodní zdravotnické organizace. „Dělali jsme si společně s evropskými odborníky takovou studii. V oblastech s velmi špatnou kvalitou vody nám vyšlo, že se zdravotní stav lidí rychle zhoršuje,“ upozorňuje Bardavíl.   

Lidé kupují vodu balenou, kupují také vodu od malých soukromých čistících stanic. Jenže jak se kvalita podzemních vod zhoršuje, je čím dál těžší a dražší je vyčistit. Velká část Gazy navíc nemá kanalizaci, splašky do podzemních vod prosakují z načerno vykopaných septiků nebo tečou bez vyčištění do moře.

„Kdyby se projekt centrální odsolovací stanice nepostavil, čekala by Gazu katastrofa. Nemluvím o problémech politických nebo válečných. Byla by to katastrofa v podobě epidemií nemocí v důsledku zkažené vody,“ varuje Marván Bardavíl z palestinského ministerstva vodních zdrojů.

Dvoumiliónové pásmo Gazy zůstalo bez vlastních zdrojů pitné vody. Katastrofě může zabránit odsolování té mořské. | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme