Páteční bombardování Iráku arabské země kritizují
Útok britsko-amerických leteckých sil na cíle v iráckém hlavním městě Bagdádu vyvolal odmítavé reakce arabských zemí. Šlo o první útok mimo tak zvanou bezletovou zónu od konce války v Perském zálivu.
Zpravodajka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Olga Krupauerová ve Washingtonu hlásí, že spojenecká letadla zaútočila v pátek kolem půl šesté večer středoevropského času na stanoviště protiletecké obrany na jih od Bagdádu. Americké a britské letouny, které nevybočily z jižní bezletové zóny, ostřelovaly asi hodinu radarové systémy, které podle Pentagonu ohrožují spojenecká letadla. Všech 24 amerických a britských letadel se podle Pentagonu vrátilo bez potíží na základny v Perském zálivu.
Podle amerických sdělovacích prostředků zněly v nočním Bagdádu poplašné sirény a byly slyšet exploze na jihu a západě města. Irácká televize hlásí pět obětí na životech. Spojenecký úder proti Iráku je prvním za vlády republikánského prezidenta George Bushe, který slibuje tvrdou politiku proti iráckému vůdci Saddámu Husajnovi. Bush podle televize CNN schválil rutinní zásah v Iráku ještě před odletem na návštěvu Mexika.
Podle amerického generála Gregory Newbolda americké a britské letouny úspěšně zaútočily na pět velitelských a komunikačních cílů u iráckého Bagdádu. Podle něj šlo o akt sebeobrany proti stále dokonalejší irácké protiletecké obraně, která ohrožovala spojenecká letadla v bezletové zóně na severu Iráku. Bagdád tyto zóny neuznává, protože jejich zavedení není součástí rezolucí OSN, a letouny zaměřuje.
Na útok reagovalo také Rusko. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí mohou jakékoli akce odporující mezinárodnímu právu zkomplikovat řešení iráckého problému.
Na útok reagovalo také Rusko. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí mohou jakékoli akce odporující mezinárodnímu právu zkomplikovat řešení iráckého problému. Předseda zahraničního výboru dolní komory parlamentu Dmitrij Rogozin prohlásil, že by Moskva měla problém incidentu nastolit v Radě bezpečnosti OSN. V pondělí se bude situací zabývat zahraniční výbor Státní dumy. Její místopředseda si myslí, že je třeba hledat jiné cesty k dosažení dohod než bombardování. Místopředseda dolní komory ruského parlamentu a šéf ultranacionalistů Vladimir Žirinovskij vyzval prezidenta Putina, aby Rusko na protest proti úkoku jednostranně zrušilo sankce proti Bagdádu.
Rada revolučního velení Iráku pod vedením iráckého prezidenta Saddáma Husajna vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že Irák bude bojovat proti USA až do konečného vítězství. Odsoudila také Kuvajt a Saúdskou Arábii, z jejichž území letadla odstartovala.
Podle televize Abú Zabí, která je v arabském světě považována za seriózní zdroj informací, zemřeli při útoku dva civilisté a dalších jedenáct bylo zraněno. Většina arabských médií upozorňuje na fakt, že nálety nemají mandát OSN. Analytici v oblasti pak zpochybňují samotný cíl útoku - donutit Irák respektovat bezletové zóny na severu a na jihu země.
Páteční nálety na Irák odsoudila v Káhiře Liga arabských států. Její generální tajemník Ismad Abdal Madžíd řekl, že toto bombardování odporuje mezinárodnímu právu a vyzval k respektování svrchovanosti Iráku. Liga posílá své prohlášení Organizaci spojených národů. Podle Ligy splnil Irák všechny rezoluce OSN, které byly vydány po jeho okupaci Kuvajtu v roce 1990.
Všechna arabská média o náletech informují velmi obsáhle a arabská veřejnost stojí plně na straně Iráku. Ke kritikům náletů se přidalo i Turecko, které v poslední době s Irákem hospodářsky spolupracuje.
Letecké údery Spojených států proti Iráku podle expertů potvrzují zostření politiky Washingtonu vůči režimu Saddáma Husajna. Bombardování vojenských cílů na jih od Bagdádu bylo první vojenskou akcí republikánského prezidenta George Bushe. Došlo k němu pouhý týden před cestou amerického ministra zahraničí Colina Powella na Blízký východ, kterou tak možná zkomplikovalo.
Někteří diplomaté v OSN vyjádřili překvapení nad bombardováním, které přišlo krátce poté, co zde Colin Powell naznačil, že se přiklání na stranu takové modifikace sankcí vůči Iráku, která by zmírnila jejich dopad na civilní obyvatelstvo.
