Páteční modlitba v největší mešitě v Jakartě je vyhrazena mužům, ženy ji sledují zpovzdálí

V žádné jiné zemi na světě nežije tolik muslimů jako v Indonésii. V tamní metropoli Jakartě pak stojí i jedna z největších mešit na světě – Istiklál (Nezávislost). Moderní budova pro 200 tisíc lidí se nachází přímo naproti katolickému kostelu z dob nizozemské koloniální nadvlády.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Modlící v čele s imámem

Modlící v čele s imámem | Foto: Zdeněk Novák | Zdroj: Český rozhlas

Zatímco Jakartou se rozléhá volání muslimů k modlitbě, do mešity Istiklál v centru metropole přicházejí další a další lidé.

Páteční modlitba spojená s velkým kázáním před malou chvílí začala. Ne ve všech islámských zemích pouštějí nemuslimy dovnitř i v čase modlitby.

Zvláštního zpravodaje Zdeňka Nováka se proto hned u vchodu ujímá podsaditý zaměstnanec mešity Parlindugan Siregar. „Můžete dovnitř, samozřejmě, ale až do druhého patra. Tam si klidně sedněte, sledujte modlitbu, můžete i fotit."

Přehrát

00:00 / 00:00

Do mešity Istiklál, která stojí v indonéské Jakartě, se vejde 200 tisíc lidí. Více v reportáži Zdeňka Nováka

Schodiště do druhého patra s bílými kachličkami a nerezovým zábradlím připomíná spíš plavecký bazén než duchovní stavbu. Na chladivé zemi sedí a místy i polehávají muži. Jen uprostřed hlavního prostranství mešity klečí věřící v řadách vedle sebe na měkkých červených kobercích.

Nahoru mezitím vyšlo pár dalších opozdilců a také ženy v pestrobarevných šátcích, ty ale všechny míří stranou od ostatních.

„Běžně, kromě pátku, se ženy i muži modlí v prvním podlaží - v hlavní části mešity. Páteční modlitba je ale převážně pro muže. Ženy sem mohou, ale jsou oddělené - jen v druhém podlaží, v jeho zadní části. Ale to jen v pátek,“ vysvětluje Parlindugan.

Parlindugan Siregar s šatnářkami | Foto: Zdeněk Novák

Kázání pak ukončí další společná modlitba a po ní už na deset tisíc věřících odchází. Kus od mešity stojí mladá žena Mutía. Je z Jakarty, ale do největší indonéské mešity často nechodí:

„Mám to tu ráda, ale areál mešity je docela daleko od místa, kde bydlím. Proto sem moc často nechodím. Převážně jen během svátků.“

Na hlavě přitom už ani nemá šátek. Venku to není nutné, říká Parlindugan. „Ne, ženy tu nemusí být zahalené šátkem. Máme tu sice nejvíc muslimů na světě, ale přísný islám tu nevládne - zahalování nevyžadujeme. Jen v mešitě ano. A to i od turistek. Když ale šátek nemají, klidně jim ho půjčíme."

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme