Pokud se o běžence nepostará Lukašenko, měli bychom ho k tomu donutit, navrhuje poslanec Žáček
Na území mezi Polskem a Běloruskem živoří až tisíce lidí, kteří se chtějí dostat dál na Západ. Migraci zorganizovala sama běloruská vláda a Evropská unie už vůči režimu Alexandera Lukašenka přijímá další sankce. Měli by polští pohraničníci pouštět migranty do země? A kdo by jim měl poskytovat humanitární pomoc?
„Špatné je, že nejsou do oblasti vpouštěny humanitární organizace, které by mohly pomoci těm, kteří začínají být v čím dál horších podmínkách,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.
Poslanec Pavel Žáček (ODS) věří, že Polsko se chová správně. „Jde nejen o jeho hranici, ale i Evropské unie. Problémy, pokud je mi známo, jsou na běloruské straně, takže bychom měli zesílit tlak na běloruské orgány a případně humanitárně pomoci tam,“ uvažuje.
„Plnou zodpovědnost za tuto situaci nese běloruský režim, který těmto migrantům vydal víza. Ptejme se, za jakých okolností. To byla bezpečnostní operace běloruských a ruských orgánů. Musíme proto donutit běloruský režim, aby když už tuto situaci vytvořil, aby ji řešil na svém území, ne na území Polska a EU,“ tvrdí poslanec.
Politička souhlasí, že vinu nese Bělorusko a zřejmě i Rusko. „Ale ti, kteří jsou u hranic uvězněni, nemohou za to, že je Lukašenko použil jako nástroj hybridního útoku. Krátkodobě by měli být navráceni do zemí svého původu nebo přijati Běloruskem. Dlouhodobě je třeba tlačit na dotčené aerolinky, Bělorusko a Rusko,“ uvažuje.
Žáček věří, že Polsko nepouští do oblasti pracovníky evropské agentury Frontex proto, že situaci na hranicích samo zvládá.
„Pokud uvolníme hranici, půjde o precedent, který změní situaci například mezi Tureckem a EU. Může být i hybatelem pro další vlnu, která v budoucnosti může přijít a může být mnohem rozsáhlejší než tato uměle vytvořená.“
Podle europoslankyně by právě proto, že jde o unijní hranici, měli Poláci Frontex do oblasti vpustit. „Precedent už byl vytvořen Polskem, kam právě tato agentura, a i další, vpuštěni byli. Při podobné situaci v Litvě byli všichni lidé poslání zpět a ani jednou nebyl poskytnut azyl.“
Odpovědnost za svůj život
Počty migrantů v Litvě ale byly menší, upozorňuje poslanec. „Asi nevyřešíme všechny problémy světa, když pustíme všechny lidi do Evropské unie. I tito lidé jsou odpovědní za své životy a nechali se do této hry vtáhnout dobrovolně. Přece byly nečekaně organizovány až stovky letů. Takže mohli vědět, do čeho jdou.“
Roušky i dokumenty běloruské cestovky. Prales na polsko-běloruské hranici skrývá tábořiště běženců
Číst článek
Nemůžeme spoléhat na to, že přijde pomoc od Běloruska, které ze situace geopoliticky těží, vysvětluje Gregorová. „Lukašenko slyší jen na tvrdá opatření, měli bychom i víc tlačit na Vladimira Putina, protože běloruský režim se drží nahoře jen díky jeho penězům.“
Pomoci běžencům by prý mělo samo Bělorusko. „A pokud to nezvládají, ať se otevřou humanitární pomoci z Evropy. V rámci našich závazků i našich hodnot, bychom pomoci měli. Pokud se o ale běžence nebude starat Lukašenkův režim, tak ho k tomu budeme muset donutit,“ navrhuje Pavel Žáček (ODS).
„Tomuto postoji nerozumím. Poslanec říká, že posílat humanitární organizace přes polskou stranu není potřeba a Polsko to vyřídí samo. Ale zároveň máme jednat s diktátorem, který to způsobil. Jestli tam náhodou, prosím pěkně, nepřijme naše humanitární organizace. To mi přijde naprosto nerealistické,“ hodnotí možnosti vyjednávání s Běloruskem Markéta Gregorová (Piráti).
Celý pořad Pro a proti najdete v audiozáznamu.
