Peking označil Jihočínské moře za národní zájem, Vietnam reaguje nákupem zbraní
Vietnam chce kvůli územním sporům s Čínou kupovat nové zbraně od někdejšího úhlavního nepřítele - Spojených států. Komunistická vláda v Hanoji navíc nedávno výjimečně povolila masové protičínské protesty. Vietnamci totiž Pekingu dodnes nezapomněli krvavý čínsko-vietnamský konflikt z roku 1979. Odsuzují také územní nároky Číny na sporné ostrovy v Jihočínském moři. Vadí jim i rybolov a úmysl Pekingu těžit ropu ve sporných vodách.
Vyjíždíme na moře a posádka plavidla s rudou vlajkou a žlutou pěticípou hvězdou uprostřed znovu kontroluje sítě a všechno potřebné náčiní. Stejně jako každý jiný den.
„Před deseti lety jsme denně ulovili tak deset tun ryb, dnes už jen tak čtyři až pět tun. Je znát, že se množství ryb snižuje a je to i proto, že rybářů je prostě moc. Kdyby byli jen z Vietnamu, ale míří sem stále více čínských lodí,“ stěžuje si muž u dřevěného kormidla.
Čeho se obávají Vietnamci a proč se zlobí na čínskou vládu, zjišťoval ve Vietnamu zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
S trpkým úsměvem pak dodá, že Vietnamci si prý tímto tempem brzy budou dávat jen dřevěné ryby s mořskou příchutí.
„Od roku 2002 platí dohoda mezi Čínou a Vietnamem o společném rybolovu, postupně ji ale čínští rybáři začali víc a víc porušovat, lovili a loví daleko za vymezenými oblastmi, a protože mají větší a kvalitnější lodě, tak toho také chytí mnohem více než my. Oni ale nechtějí v našich vodách jen lovit, ale také těžit ropu,“ vysvětluje důvody protičínských nálad.
Vojenská přítomnost Číny na ostrovech
Peking se přitom snaží na sporných ostrovech zvyšovat i svou vojenskou přítomnost, minulý týden také potvrdil, že dokončil dva tisíce metrů dlouhou dráhu pro bojová letadla právě na jednom z Paracelských ostrovů, o které už Čína v minulosti, konkrétně v roce 1974, svedla tehdy ještě s Jižním Vietnamem námořní bitvu.
Od té doby Peking celé souostroví prakticky ovládá a postupně se zvyšující přítomností ozbrojených sil také usiluje o kontrolu i dalších oblastí včetně Spratlyových ostrovů, i když si na ně, kromě Vietnamu, činí nároky také Filipíny, Tchaj-wan, Brunej či Malajsie.
„Zlobíme se na Čínu, zlobíme. Jsme naštvaní, ale ne na Číňany jako takové, ale hlavně na vládu v Pekingu, která za to může. Není možné takhle napadat naše lodě, naše rybáře, kteří loví ve vlastních vodách, a už vůbec nemohou těžit naši ropu,“ rozčiluje se asi třicetiletý muž.
Patriotismus a zprvu povolené protesty
To už jsme zpátky na břehu, v hlavním městě Hanoji, kde letos v květnu vyhnala Vietnamce do ulic zpráva o zahájení stavby čínské ropné plošiny ve sporných vodách. Komunistické vedení země tehdy protesty povolilo, premiér lidem dokonce rozeslal SMS vyzývající je k patriotismu.
Když ale rozzuřené davy vzaly útokem desítky továren u Ho Či Minova města a ocelárnu v centrálním Vietnamu, nařídila vláda v Hanoji všechny další akce ukončit. Objevila se totiž i hesla kritizující komunistický režim.
Peking navíc pohrozil obchodní blokádou, a protože Vietnam dováží téměř tři čtvrtiny zboží právě z Číny, má tak v rukou mocnou zbraň. Hanoj se proto chce svému ekonomicky mocnému sousedovi vyrovnat alespoň vojensky, a z tohoto důvodu se rozhodla koupit od Ruska šest moderních ponorek za téměř tři miliardy dolarů a příští měsíc už dostane třetí z této zakázky.
Navíc zbrojní embargo vůči Vietnamu nedávno zmírnili Američané, což Čína ostře kritizovala. Vietnamská veřejnost už ale dobu války s USA vnímá jako uzavřenou kapitolu, mnohem aktuálnější jsou pro ni právě čínské nároky.
Řada vojenských analytiků a expertů tak právě Jihočínské moře považuje za jedno z míst možného rozsáhlého konfliktu s nedozírnými následky.
