Peking vyslal do oblasti postižené ničivým zemětřesením padesát tisíc vojáků

Nové otřesy o síle 5,6 stupně Richterovy škály dnes opět postihly Čínu. Nedaleko epicentra v provincii S´-čuan jsou podle agentury AFP města téměř srovnána se zemí. S postiženými oblastmi vázne spojení, také s přibývajícím časem klesá pravděpodobnost, že se zpod sutin podaří vyprostit někoho živého. Podle odhadů přitom v troskách zůstávají desetitisíce lidí. Pomoc Číně nabídly už Američané, Rusko, Japonsko a Evropská unie. Čeští záchranáři nabízejí speciální tým se psy. Ten ale Peking s díky odmítl. O jiné formě pomoci se teprve jedná.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž uvězněný v troskách | Zdroj: ČTK

V čínské provincii S´-čuan pokračuje boj s časem. Počet mrtvých už je více než dvanáct tisíc a podle záchranářů není toto číslo zdaleka konečné. Den po ničivém zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály se z trosek zřícených domů podařilo vyprostit jen několik desítek živých lidí. Ústřední vláda v Pekingu proto vysílá na pomoc 50 tisíc vojáků.

Tisíce záchranářů i vojáků za pomoci těžké techniky rozebírají sutiny budov, hlavně škol a nemocnic s nadějí, že se podaří vytáhnout co nejvíce živých lidí. Jen v obci Pej-čchuan nedaleko epicentra, kde bylo srovnáno se zemí 80 procent všech domů, se zřítila škola s tisíci žáky i učiteli, dalších 900 studentů je zavaleno v Tu-ťiang-jenu a z trosek jsou zatím většinou vytahována jen mrtvá těla. V oblasti se navíc zkazilo počasí, hustě prší, část záchranných prací v horských oblastech, tedy právě v blízkosti epicentra, byla odvolána. Lidé jsou dále traumatizováni i následnými otřesy, které dosahují síly čtyř až šesti stupňů Richterovy škály.

Od roku 1976 jde v Číně o největší zemětřesení, tehdy zahynulo 240 tisíc lidí, svět se o této katastrofě ale dozvídal se zpožděním a útržkovitě. Přírodní katastrofa v městě Tchang-šan nedaleko Pekingu je známá právě pochybnostmi o tom, kolik lidí tehdy skutečně zahynulo. Některé údaje uvádějí až třikrát vyšší počet. V té době šlo v Číně o rok velkých změn, kdy končila Kulturní revoluce a zemřel Mao Tse-tung. Nejdůležitější proto byla osobní statečnost několika jednotlivců, vědců, kteří varovali před katastrofou obřích rozměrů a jeden z místních funkcionářů tehdy, jak se říká, vzal vše na sebe. Riskoval kariéru i vězení a rozhodl informovat obyvatele o tom, jak se mají připravit a podobně.

Současné zemětřesení je naopak pokrýváno čínskými médii v maximální míře, některé deníky zveřejňují informace, aniž by je předtím vydala vládní agentura Sinchua, což jinak prakticky není možné. Je to ale i díky tomu, že na místo okamžitě vyrazil premiér Wen Ťia-pao, živě byl jeho projev vysílán z paluby letadla. Vláda v Pekingu se snaží, a zejména i proto, že se blíží letní olympijské hry, ukázat, jak se dokáže postarat o obyvatele v nouzi. Navíc se nabízí i srovnání se sousední Barmou, kde také vládne totalitní režim. Jak ale víme, vojenská junta se o většinu postižených nestará a zajímá se hlavně o to, aby nebyla ohrožena její moc.

Stejně jako v případě Barmy už mnohé země vyslaly do Číny humanitární pomoc. Například Rusové i záchranný tým, připraveni vyrazit jsou specialisté z Japonska, Austrálie či dokonce Tchajwanu. Peking ale zahraniční pracovníky do nejpostiženějších míst pustit odmítá, zdůvodňuje to tím, že by neměli být kde ubytováni. Je nutné si také uvědomit, že S´-čuan sousedí s Tibetem, jde tedy o citlivou oblast, která byla v březnu také zasažena protičínskými protesty a Tibeťané obývají části jižně od epicentra. Mimochodem dalajláma vzkázal příbuzným obětí, že se za ně modlí. Čína ale chce zvládnout vše vlastními silami, na místě už nyní zasahuje nebo je na cestě na 50 tisíc vojáků.

Robert Mikoláš, Vilém Janouš, Kateřina Causidisová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme