Ke sterilizaci donutil statisíce domorodkyň. Peruánci zahájili soud s bývalým prezidentem Fujimorim

Boj proti chudobě a zlepšení veřejného zdraví. Tak vláda bývalého prezidenta Alberta Fujimoriho od poloviny 90. let propagovala státem řízené nucené sterilizace zejména indiánských žen. Zákrok jim přitom často nechávala udělat bez jejich vědomí a souhlasu – o svá reprodukční práva tak násilím přišly stovky tisíc obyvatel. Po několika neúspěšných pokusech o potrestání bývalé hlavy státu v pondělí peruánské soudy proces znovu zahájily.

Lima (Peru) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý peruánský prezident Alberto Fujimori. | Foto: Mariana Bazo | Zdroj: Reuters

Celii Durandovou oslovily peruánské úřady v létě roku 1997. Tehdy 31leté matce tří dětí nabídly „rychlou a bezbolestnou“ sterilizaci v rámci vládního programu reprodukčního zdraví, který měl za cíl snížit porodnost zejména v indiánských komunitách. Durandová zákrok několikrát odmítla, úředníci jí přesto opakovaně navštěvovali doma. „Do pár hodin po zákroku můžete jít tancovat,“ ujišťovali. Žena nakonec nátlaku podlehla a v červenci téhož roku navštívila tamní kliniku.

„Řekli mi, že je v pořádku a na nohou, ale dovnitř mě nechtěli pustit,“ popsala pro americký deník New York Post Celiina matka Baltazara. Lékaři návštěvu povolili až po několika hodinách. „Když jsem ji znovu viděla, byla už v kómatu. Zemřela za dva týdny.“

Nucené sterilizace, antikoncepce i potraty. Čína cíleně snižuje populaci Ujgurů, podle zprávy jde o genocidu

Číst článek

Durandová patřila mezi zhruba 300 tisíc žen a 22 tisíc mužů, kteří nucené sterilizace podstoupili. V případu figuruje přes 1500 z nich. Žalobě v procesu, který peruánské soudy plně obnovily po dvou dekádách, čelí bývalý prezident Peru Alberto Fujimori a vybraní členové jeho kabinetu.

Pod záminkou boje s chudobou se mezi lety 1996 až 1999 Fujimori zaměřil především na indiánské vesnice v Andách. Chudé ženy z oblastí, kde se mluví převážně domorodou kečuánštinou, často nevěděly, jaká operace je čeká. Výjimkou nebylo ani tajné podvázání vaječníků ze strany lékařů poté, co indiánky podstoupily jiný chirurgický zákrok. Kvůli špatným hygienickým podmínkám a nízké vybavenosti ordinací jich o život přišlo nejméně 40, píše agentura Reuters.

Část peněz na realizaci programu vládě poskytly Spojené státy coby součást snahy o zlepšení životní úrovně v rozvojových oblastech. Na základě kontroverzních svědectví, která začala vyplouvat na povrch, ale s financováním sterilizací záhy přestaly.

‚Nadšení‘ zdravotníci

K soudu se případ poprvé dostal v roce 2003. Od té doby zahájili policisté tři různá vyšetřování – u všech ale došlo k pozastavení kvůli údajnému nedostatku důkazů. V roce 2014 je státní zástupci smetli úplně. Ke zločinům proti lidskosti podle tehdejších soudních dokumentů nedošlo a podezření se měla ukázat jako neoprávněná. A to navzdory vládnímu registru, jehož prostřednictvím v září 2019 více než sedm tisíc Peruánců potvrdilo, že ke sterilizaci nikdy nedalo souhlas, připomíná americký list Los Angeles Times.

Fujimori se dosud hájil tím, že nedobrovolné sterilizace byly pouze ojedinělými excesy v důsledku přílišného „nadšení“ lékařů. Nejde přitom o jediné soudní řízení, v němž je 82letý bývalý státník klíčovou postavou. Fujimori si v současnosti odpykává 25letý trest kvůli své roli ve vraždách vykonaných peruánskou armádou. V minulosti byl obžalován z korupce a porušování lidských práv, píše The Washington Post.

Do povědomí veřejnosti se ale kauza sterilizací kvůli popírání ze strany exprezidentových příznivců dostala zejména jako pomluva západních mocností. Jakékoliv pochybení ze strany otce několikrát popřela také pravicová politička a lídryně populistické strany Fuerza Popular Keiko Fujimoriová, do roku 2000 vystupující po rozvodu rodičů coby peruánská první dáma.

Přesný počet těch, jimž zdravotníci způsobili neplodnost nedobrovolně, není jasný. „Ty ženy nabyly dojmu, že se k nim stát obrátil zády. Zatím se nedočkaly žádného vyrovnání,“ podotkla pro Reuters Marina Navarrová z peruánské pobočky organizace Amnesty International. Probíhající slyšení tak pro mnoho obětí představuje první šanci na spravedlivý proces.

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme