‚Systém stvořený ke katastrofě.‘ Navzdory přísné karanténě pandemie v Peru sílí, boj hatí chudoba

Zatímco v Evropě se situace způsobená pandemií koronaviru vrací do normálu, státy Latinské Ameriky zdaleka nemají to nejhorší za sebou. Po Brazílii se druhou nejhůře zasaženou zemí Jižní Ameriky stalo Peru – země registruje přes 200 tisíc nakažených a na sedm tisíc zemřelých, přestože tamní vláda zavedla jedno z nejpřísnějších karanténních opatření na západní polokouli. Případ Peru tak ukazuje, jak složitý je boj s pandemií pro rozvojové země.

Lima Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihoamerické Peru zavedlo jednu z nejpřísnějších karantén, přesto je tam pandemie na vzestupu | Zdroj: Reuters
  1. Na rozdíl od jiných jihoamerických zemí vyhlásila peruánská vláda karanténní opatření už po prvních sedmi desítkách potvrzených případů koronaviru v zemi. Přísná omezení tedy přišla relativně včas.

‚Jako střelit se do nohy.‘ Brazílie maskuje data o koronaviru, pandemie je mezitím stále na vzestupu

Číst článek

Byla polovina března, když prezident Martín Vizcarra Cornejo oznámil zrušení hromadných akcí a uzavření všech restaurací a obchodů s výjimkou lékáren, supermarketů či bank. Do práce mohli jen lidé vybraných profesí, které byly nutné k zajištění chodu země. Omezil se také pohyb obyvatel – zatímco muži mohli vyjít ven z domovů v pondělí, středu a pátek, ženy mohly zařídit vše potřebné v úterý, čtvrtek a sobotu. V neděli pak nesměl ven nikdo a zakázáno bylo i noční vycházení.

Ne vždy ale vláda zvolila kroky chytře. Po zavedení nových opatření docházelo například k tomu, že se na trzích tvořily dlouhé zástupy žen, které mají nákupy potravin v Peru obvykle na starost. „Kupovaly toho tolik, jako by se blížil konec světa,“ popisuje v reportáži listu Wall Street Journal Katherine Riverová, která na trhu San Felipe prodává kuřata.

Stejně jako v případě řady dalších trhů v peruánské metropoli se i San Felipe stal jedním z ohnisek epidemie v Limě – začátkem května tam bylo na koronavirus pozitivně testováno asi 40 procent pracovníků včetně Riverové. „Bylo to hrozné. Rozhodně jsme na něco takového nebyli připraveni,“ dodává prodavačka.

Ani tři měsíce poté, co prezident vyslal do ulic vojáky, aby se zvládáním pandemie pomohli, se situace v zemi nelepší. Naopak. Masivní testování, které patří k nejrozšířenějším na celém kontinentu, i nadále odhaluje denní přírůstky nakažených v řádech tisíců a soustavně přibývá i počet zemřelých. Pandemie je tak v Peru stále na vzestupu.

Stvořený ke katastrofě

Situace v Peru podle Wall Street Journal zdůrazňuje, jak složitý je boj s pandemií pro rozvojové země. I když se chudé státy rozhodnou nasadit proti koronaviru tu nejpřísnější politiku, hluboké strukturální problémy tyto snahy do jisté míry hatí. V případě Peru to je hlavně nedostatečná úroveň zdravotnictví a hluboká nerovnost ve společnosti, kdy většina lidí nemá bankovní účet, ale například ani ledničky nebo přístup k tekoucí vodě.

‚Mám strach, ale potřebuju peníze.‘ Rozvojové země zvažují uvolňování, přestože pandemie dál sílí

Číst článek

Právě tyto potíže, se kterými se Peruánci denně potýkají, podle kritiků vedly k podkopávání zavedené karanténní politiky. Kromě trhů se hlavními ohnisky pandemie staly například i banky, kde se navzdory výzvám k omezení pohybu obyvatel tvořily fronty lidí.

„Přísnost karanténních opatření byla ve skutečnosti kontraproduktivní,“ míní politolog a bývalý vládní ekonom Carlos Ganoza. „Můžete mít lidi sice 99 procent času doma, v jednom procentu je ale máte najednou všechny dohromady. Byla to velice špatná politika,“ dodává pro WSJ.  

Navzdory přísným opatřením, kdy se uzavřely hranice, Peruánci nesměli cestovat ani uvnitř země a za porušování nočního vycházení či nenošení roušek padaly pokuty, jsou tamní nemocnice stále plné lidí s potvrzenou nákazou. Kyslíkových lahví, na které jsou připojováni pacienti s těžkým průběhem nemoci, je přitom nedostatek.

Odborníci se nyní obávají, že při otevření ekonomiky se situace ještě zhorší a virus se začne šířit z chudých, přeplněných městských čtvrtí do dalších koutů země. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla zlepšit. Celý systém je takřka stvořen k tomu, aby v době pandemie, jako je tahle, způsobil katastrofu,“ tvrdí Ricardo Fort, analytik limského think-tanku Grade.

‚Lidé byli zoufalí‘

Zástupci peruánských úřadů nicméně poukazují na to, že přísná opatření zpomalila růst křivky nakažených a poskytla čas nemocnicím, aby doplnily ventilátory a přidaly lůžka na jednotky intenzivní péče. Získaný čas pak využily i úřady pro rozšíření testovacích kapacit.

Jak tvrdí peruánský ministr zdravotnictví Victor Zamora, bez zavedených opatření by byl počet případů pětkrát vyšší. „Umožnilo nám to zachránit životy, spoustu životů,“ říká Zamora podle WSJ.

Lukeš: Krize změní USA k nepoznání. Je šokující, jak málo lidí věří realitě a kolik jich Trumpovi tleská

Číst článek

Vláda ale zároveň přiznává, že některé její kroky – především stanovení dnů pro vycházení žen a mužů – se vzhledem ke shlukování lidí ukázaly jako chyba. Mohutné fronty se tvořily například u bank, kde Peruánci zasažení koronavirovou situací čekali na výplatu dávek v nouzi. Podle údajů Světové banky nemá bankovní účet 60 procent tamních obyvatel, pro hotovost proto musí dojít na nejbližší pobočku.

Kvůli omezenému počtu domácností vybavených chladničkami se pak lidé shromažďovali také na trzích – protože nemohou potraviny doma dlouho skladovat, musejí vycházet na trhy a do obchodů častěji. Situaci nepomohly ani některé náhlé kroky vlády, která před Velikonocemi například oznámila, že během prázdnin budou obchody zcela uzavřené.

„Lidé byli zoufalí. Všichni se vzájemně proplétali, aniž by dodržovali opatření pro dostatečnou vzdálenost,“ popisuje Claudia Conzálezová, která prodává ovoce na trhu v Limě, kde se nákaza prokázala u 80 procent pracovníků.

Nejhůře postižené trhy byly v květnu uzavřeny, dezinfikovány a znovu otevřeny až po zavedení bezpečnostních opatření včetně zachování rozestupů mezi lidmi. Provoz byl před nedávnem obnoven i v San Felipe – lidé tam mohou jít nakupovat až po umytí rukou a změření tělesné teploty u vstupu.

Do práce se díky tomu vrátila i Jessica Balbínová. I u ní testy nákazu potvrdily, přestože ona sama žádné příznaky onemocnění nepociťovala. Dnes už opět prodává těstoviny, na trhu ale sedí za plexisklem, vybavená rouškou a rukavicemi. „Nevíme, kolik lidí je ve skutečnosti nemocných. Kdyby to udělali od začátku, bylo by to lepší,“ říká.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme