Pětadvacítka bude debatovat o šéfovi Evropské komise
Dokončit evropskou ústavu a vybrat nového šéfa Evropské komise, to jsou dva zásadní úkoly, které mají před sebou v následujících hodinách političtí lídři pětadvacítky. Hlavy států a vlád se v těchto chvílích sjíždějí do Bruselu na dvoudenní summit. Hlavy států a vlád by měly na svém summitu nominovat politika, který na podzim vystřídá v křesle předsedy Itala Romana Prodiho. Toho pak musí schválit Evropský parlament.
Dnes předseda komise, zítra ústava, takový je plán. Oba tyto úkoly jsou přitom velmi těžké. Hra o to, kdo se stane nástupcem Romano Prodiho v křesle šéfa bruselské exekutivy, je stále otevřená. Irské předsednictví má navrhnout u večeře belgického premiéra Guy Verhofstadta. Ten byl zatím největším favoritem, protože má podporu Berlína a Paříže. Potíž je ale v tom, že ho odmítají Britové, Italové a Poláci, podle kterých se v době irácké krize choval příliš protiamericky. Proti Verhofstadtovi jsou také některé vlivné osoby Evropské parlamentu, který bude později osobu navrženou na šéfa komise schvalovat.
Zatím ale není jasný favorit a není vyloučené, že Evropská rada se prozatím na nikom neshodne. Romano Prodi naznačil, jaké kvality by jeho nástupce měl mít. "Nejdůležitější je, aby to byl člověk, který bude schopen řídit různorodý mezinárodní tým a nasměruje tuto skupinu lidí je společným cílům. To je zásadní, alespoň taková je moje zkušenost z let, kdy jsem byl šéfem komise. Navíc je teď Unie v ještě složitější a delikátnější fázi, takže mít dobrého trenéra, který bude umět vytvořit v týmu harmonickou atmésféru, to je nejnutnější věc."
Na seznamu potenciálních nástupců Prodiho je nicméně celá řada dalších jmen, jako třeba bavorský kancléř Wolfgang Schüssel či vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
Evidentní je jedno. Prakticky všichni by podle dosavadních náznaků akceptovali lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junkera. Ten to ale jednoznačně odmítá a tvrdí, že chce zůstat v domácí politice. Ředitel bruselského centra pro evropskou politiku John Palmer nicméně Radiožurnálu řekl, že tento politik se ještě může do hry vrátit. "Kdybych měl čistě spekulovat, nakoenc se možná vrátí k lucemburskému premiéru ten sice řekl ne, ale možná by ho mohli přesvědčit, aby změnil názor, pokud by se Evropská raa nedokázala shodnout na jiném kandidátovi."
Čeští vyjednavači nakonec dostali svolení od sněmovny při dalším vyjednávání s Evropskou unií. Opozice přitom mandát nynější koalice zpochybňuje. Především ODS tvrdí, že výsledky posledních voleb jasně ukázaly, jak velmi malou podporu Špidlovi vyjednavači v Unii mají.
Podle šéfa naší diplomacie Cyrila Svobody je český tým připraven prosazovat hned několik pro nás základních věcí: Například, že každá země musí mít svého komisaře, musí mít možnost rozhodovat o vlastních finančních zdrojích, ale i o konkrétních věcech daňové politiky. "To znamená, že ten matematický model musí být schválen tak, abychom mohli jasně prokázat lidem, že naše vůle bude v Evropské unii respektována. My proti zbytku unie, Evropská unie je 25 zemí a musí se hledat shoda, kompromis, a to není něco nečestného."
Německý kancléř Gerhard Schröder se chystá na summit EU s jasnou představou o tom, kdo by měl stanout v čele Evropské komise a jak by měla vypadat budoucí evropská ústava.
Velký bojovník a přesvědčený Evropan, tak vidí Schrö svého belgického kolegu Verhofstadt. A slibuje podporu jeho kandidatuře na post předsedy EK. Pro Německo pak kompromisní a současně absolutní hranicí ústavní "dvojí většiny" je model 55:65, tedy přijímání rozhodnutí 55 procent zemí a 65 % obyvatel. Tento model vytváří rozumnou rovnováhu mezi malými, středními a velkými zeměmi. Do roku 2014 by také měla zeštíhlet EK. Po dalším rozšíření požaduje SR, aby se opustil princip - jedna země jeden komisař a komise by měla být jen 18členná.
