Pellegrini: Ukrajina se může rozhodnout, že část území přenechá Rusku. Je to ale jen její vůle

Předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini přijel na návštěvu do Česka. A v rozhovoru pro Radiožurnál nastínil svůj postoj k válce na Ukrajině. „Může se rozhodnout, že část území přenechá ruskému agresorovi. Ale musí to být jen rozhodnutí ukrajinského národa, prezidenta a vlády,“ zdůraznil šéf sociálnědemokratické strany Hlas. Vojenskou pomoc, kterou Slovensko stoplo po nástupu premiéra Roberta Fica, označil za zbytky ze skladů.

Rozhovor Praha/Bratislava/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peter Pellegrini na návštěvě v Praze

Peter Pellegrini na návštěvě v Praze | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Když byl minulý týden na návštěvě Prahy premiér Robert Fico, mluvil o tom, že česko-slovenské vztahy musí získat nový obsah, aby nežily pouze z hezkých vzpomínek na společnou minulost. Sdílíte tento postoj?
Ano, naše vztahy musíme kultivovat a rozvíjet. Souhlasím s tím, že nemůžeme žít jen z nostalgie. Máme podle mě velkou výzvu v oblasti prezentování a zlepšování vztahů hlavně u střední a mladé generace. Ty už celou situaci vnímají jinak.

Koaliční šéfové vyklízejí prostor Ficovi. Pellegrini vyhlíží prezidentství, Danko chce do europarlamentu

Číst článek

Je to oblast infrastruktury, moderní infrastruktury. Musíme propojit naše země vysokorychlostní železniční tratí. Spojit Prahu s Bratislavou. Musíme mluvit o přeshraniční spolupráci, množství projektů, které mají na našem pohraničí zvyšovat kvalitu lidí.

Měli bychom nejen o projektech hovořit, ale do společných projektů i masivně investovat. Dnes jsme mluvili o rozvoji a dalším propojení energetických soustav, o možnosti dokonce udělat společný projekt tak, abychom zlevnili poplatky za udržování kapacit v obou zemích, aby to nemusela dělat každá země samostatně, což u vás například stojí miliardy korun.

To jsou věci, které nám přinesla nová doba a kde podle mě i přes tyto konkrétní projekty můžeme ukázat, že naše vztahy se rozvíjí nejen v přátelské rovině, ale i v ekonomické.

Jakou zemi vedle Česka vnímáte jako nejbližšího spojence? Zmínil jste, že vaše druhá zahraniční cesta má vést do Rakouska.
Logicky to vyplývá i z toho, že s Rakouskem a Českem tvoříme takzvaný Slavkovský formát, který je podle mě velmi úspěšnou platformou pro spolupráci. Všichni sousedé jsou pro nás stejně důležití, ale chtěl jsem zvolit toto pořadí.

Samozřejmě navštívím i Brusel a Evropský parlament, Evropskou komisi, abych dal jasně najevo zahraničněpolitické ukotvení, které se ani s novou vládou nemění. Chystám se také do Polska, Maďarska, ale samozřejmě nevynechám ani Ukrajinu, kde se setkám se svým protějškem.

Vaše koaliční vláda začátkem měsíce neschválila další vojenskou pomoc Ukrajině. Robert Fico vyzbrojování Ukrajiny razantně odmítá. Je pro okamžité zastavení bojů a nastolení mírových rozhovorů. Jaký je váš postoj?
Slovenská armáda už ani nemá příliš co nabídnout. Pomoc, která měla být zastavena, to už byly jen takové nějaké – promiňte, že to tak řeknu – zbytky ze skladů. Pár minometů, pár minometných granátů. Nic důležitého. Slovensko bude dál pokračovat a podporovat všechny komerční projekty.

Fiala v Praze jednal s Ficem. Řešili Ukrajinu, jednotnou politiku v rámci EU i fungování Visegrádu

Číst článek

Na Slovensku se vyrábí obrovské množství munice, i spolu s českými firmami, které na Slovensku působí. Vyrábí se houfnice Zuzana, které se dodávají Ukrajině. Tohle všechno bude dál pokračovat. A Slovensko chce být velmi aktivní i v humanitární pomoci. Plánujeme dodat Ukrajině speciální špičkové odminovací zařízení, která se na Slovensku vyrábí.

Včera (ve středu) vláda rozhodla o poskytnutí desítek nových nebo opravených sanitních vozidel, které mohou pomáhat při záchraně zraněných vojáků nebo civilistů. Pomoc intenzivně pokračuje, akorát se už nebude dít na úrovni vyprazdňování skladů slovenské armády, protože ty už jsou z našeho pohledu prázdné. Ale ostatní pomoc na komerční bázi a humanitárně-technická bude pokračovat.

A naopak budeme dělat všechno pro to, abychom po mírovém řešení konfliktu – doufám, že takové někdy bude – přispěli k obnově infrastruktury na Ukrajině a na východě Slovenska.

Pokud ale Robert Fico mluví o tom, že by jednání o míru mělo začít co nejdříve, tak jaký je váš postoj a jak zohlednit to zachování územní celistvosti Ukrajiny?
Volání po míru není nic špatného. Nikdo si nemůže přát, aby umírali každý den stovky nebo tisíce lidí na jedné nebo druhé straně. Takže výzvy vnímám jako logické. Samozřejmě je to výzva Slovenska. Ale o tom, jestli se k jednacímu stolu o míru posadí dvě strany – ruská a ukrajinská – je na obou hráčích.

Já tvrdím, že pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, tak se musí cítit tak suverénně a z vojenského pohledu tak silná, aby tam neseděli proti ruské delegaci jako nějaká raněná oběť s pistolí u hlavy.

Slováci v NATO ujišťují: Nejhorší by bylo bát se vlastních voleb. Pomoc Ukrajině se nedrolí

Číst článek

Z tohoto pohledu má vojenská pomoc svůj účel, ale měla by už spíš působit tak, aby Ukrajina mohla za stolem sedět jako odstrašující partner, který dokáže říct, že pokud se nedojedná mírové řešení, tak bude válka pokračovat a bude způsobovat další ztráty.

Samozřejmě že slovenská oficiální politika je obnovit původní hranice a uzemní celistvosti Ukrajiny, pokud se Ukrajina nerozhodne jinak. Nechme právo Ukrajiny, která se může rozhodnout, že v zájmu ukončení války může říci, co chce.

Může se sama rozhodnout, že nějakou část území přenechá ruskému agresorovi. Ale musí to být jen a jen rozhodnutí ukrajinského národa, prezidenta a vlády. A pokud ne, tak jediné řešení je takové, které zachová územní celistvost Ukrajiny.

Slovensko nikdy nepodpoří násilné odtržení jakékoliv části jakékoliv suverénní země. Je jedno, jestli by to byla Ukrajina nebo jiná země v Evropě či ve světě.

Blíží se slovenské prezidentské volby. Dokdy oznámíte, zda budete kandidovat?
Využiji prostor do konce roku, abych se sešel s členskou základnou. Mám naplánované turné po jednotlivých regionech Slovenska, během kterého chci nejprve mluvit s členy strany Hlas, kteří se do ní rozhodli vstoupit, protože jsem se ji rozhodl vytvořit. Věří tomu projektu. A nejprve si to musím projít s nimi a od nich musím vnímat, jestli bych získal jejich podporu jako stranických kolegů pro případnou kandidaturu.

Po uzavření tohoto celého kola zkraje části nového roku definitivně oznámím rozhodnutí, jestli se voleb prezidenta zúčastním, nebo ne. Ale můžu potvrdit, že kandidaturu zvažuji.

Jana Karasová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme