Situace je zlá. Nemocnicím chybí lékaři a lockdown přišel pozdě, říká šéf slovenských lékařských odborů
„Kapacity jsou překročené už delší dobu. V některých případech musíme dokonce rozhodovat, proč má jít pacient na plicní ventilaci, a kterého na ni napojit nemůžeme,“ říká šéf Lékařského odborového sdružení na Slovensku Peter Visolajský. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz upozorňuje, že slovenské zdravotnictví od začátku roku opustily stovky zdravotníků, kapacity nemocnic jsou proto nižší než za minulé vlny covidu-19. Lockdown navíc měl přijít dřív.
Stejně jako Česko se i Slovensko potýká s rekordními počty nakažených a nemocnice se dostávají na hranu. Slovenské ministerstvo zdravotnictví ve středu informovalo, že přetížené nemocnice dosáhly kritické hranice 3200 hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Už dříve přitom upozornilo, že po překročení této hranice bude země na prahu humanitární katastrofy. Označil byste to tak? Skutečně je Slovensko v tuto chvíli na hraně humanitární katastrofy?
To je vyjádření pana ministra (zdravotnictví Vladimíra Lengvarského – pozn. redakce) a většina odborníků na Slovensku neví, proč byla hranice určená právě takto. Situace ve slovenských nemocnicích každopádně není dobrá a kapacity jsou překročené už delší dobu. V některých případech musíme dokonce rozhodovat, proč má jít pacient na umělou plicní ventilaci, a kterého na ni napojit nemůžeme.
Kdo je Peter Visolajský?
Peter Visolajský je pediatrem Fakultní nemocnice v Nitře, od roku 2012 působí jako předseda slovenského Lékařského odborového sdružení.
Situace je tedy opravdu zlá a hlavním důvodem toho je nepřipravenost. I když se to špatně poslouchá, máme tu už třetí vlnu. Nemůžeme ale říct, že by na ni nemocnice byly lépe připravené. Od začátku roku ze zdravotnictví odešlo 1300 sester a to hovoříme o poddimenzovaném slovenském zdravotnictví, které má s nedostatkem sester problém dlouhodobě. Kromě toho slovenské nemocnice opustily také stovky zkušených lékařů.
Musím říct, že navzdory našim upozorněním s tím ministerstvo zdravotnictví ani vláda nic nedělaly. Žádali jsme premiéra, abychom se kvůli tomu setkali a našli řešení, jak tomu zamezit, pan premiér si na nás ale bohužel nenašel čas. Nyní se proto potýkáme s důsledky těchto neřešených problémů. Kapacity nemocnic jsou nižší než během minulé zimní vlny, protože nám z nemocnic odešlo značné množství zdravotního personálu.
Pokuty pro neočkované, lockdown i povinná vakcinace. Jaká opatření zavádějí jinde v Evropě?
Číst článek
Nad situací v nemocnicích se pozastavujete i na svém facebookovém účtu, kde mimo jiné upozorňujete na to, že zatímco v minulé vlně Slovensko zvládlo léčbu 394 covidových pacientů na umělé plicní ventilaci, teď ministerstvo tvrdí, že má Slovensko vážný problém už při 258 pacientech. Jak si to vysvětlujete? Hlavním důvodem je tedy nedostatek personálu?
Jedna hypotéza je, že nám někdo ty plicní ventilace ukradl, což je spíš úsměvné. Reálnější vysvětlení tedy je, že nemáme k umělým plicním ventilacím personál. My, co děláme v nemocnicích, doopravdy cítíme, že odešlo mnoho našich kolegů z řad lékařů a stejně tak i zkušené, vyškolené zdravotní sestry. Za celý rok totiž zdravotnickému personálu ministerstvo nic nenabídlo a tuto situaci nijak neřešilo.
Už druhý týden máme na Slovensku zavedenou pracovní povinnost pro zdravotníky bez nouzového stavu. To si Česká republika možná ani neumí představit. Můžeme tak přesouvat zdravotníky po celém Slovensku, po nemocnicích a po jednotlivých odděleních podle toho, jaký příkaz zrovna dostaneme. Parlament nám to nařídil bez toho, abychom za to dostali nějakou satisfakci. Naše platy se nijak nezměnily a ani žádné jiné výhody nemáme, na Slovensku máme bohužel jen povinnosti. Velká část zdravotníků už to ale odmítla akceptovat a rozhodli se to vyřešit odchodem z nemocnic.
Marasmus zdravotníků
Jak na tu situaci reagují vaši kolegové lékaři? Jsou z toho všeho frustrovaní?
Mezi zdravotníky vládne obrovský marasmus. Naším hlavním problémem je to, že zdravotnictví dlouhodobě trpí experimenty politiků. Zdravotníků, lékařů a sester máme málo, protože se tlačilo na ziskovost nemocnic, peníze pro personál ale chybí. Dokážeme celkem snadno postavit novou nemocnici nebo koupit nový ventilátor, ale neumíme sehnat personál, který by to obsluhoval.
Zmiňujete hlavně nedostatek personálu, jak jsou na tom ale slovenské nemocnice, pokud jde o počet lůžek a dostatek léků, které se podávají pacientům s covidem?
Léků i přístrojů máme dostatek, to není takový problém jako personál, protože to všechno se dá koupit. Monoklonální protilátky jsou velmi úspěšné a pomáhají snižovat počty pacientů v nemocnicích, jejich efekt je ale omezený a tyto léky jsou navíc velmi drahé.
Za celkem absurdní ale považuji to, že ministerstvo zdravotnictví od začátku roku prosazuje reformu, která má přinést redukci nemocničních lůžek o 38 procent. Počet akutních lůžek v nemocnicích na Slovensku se tedy má snížit o 11 tisíc.
Hlučná antivaxerská scéna
Dá se říct, kde je situace v nemocnicích nejhorší, nebo už je okresů s přetíženými nemocnicemi většina?
Vlna se přesouvá ze severu a východu na západ, kde zůstaly ještě nějaké nemocnice, které mají kapacity. Přetížené nemocnice na severu a východě proto posílají pacienty na západ a jih Slovenska, kam epidemie zatím nedorazila v plné síle. Situace se ale zhoršuje ve všech regionech. To je obraz toho, co ministr nazývá humanitární katastrofou, protože nemocnice už nemají další kapacity na to, aby přijímaly nové pacienty a léčily je.
Na Slovensku přibylo poprvé více než 10 tisíc případů nákazy koronavirem za den. Nemocnice jsou plné
Číst článek
Podle dat slovenského ministerstva zdravotnictví není osm z deseti hospitalizovaných s covidem-19 vůbec nebo plně očkováno. Vakcínu doposud obdrželo asi 45 % Slováků, v Evropské unii se tak země řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu. V emotivním projevu to v úterý komentovala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, podle které je v první řadě nutné „přestat šířit bludy o covidu“. Jsou právě dezinformace tím hlavním problémem?
Antivaxerská scéna na Slovensku je velmi hlučná – ať už na sociálních sítích, nebo v médiích, svými extrémními projevy si totiž dokáže vydobýt mediální prostor. Nemyslím si ale, že nízká proočkovanost jde na vrub významné části antivaxerů ve společnosti.
V parlamentu máme opozici, která očkování zpochybňuje, a naopak vládní koalice, která za očkováním stojí, v populaci nemá příliš silnou podporu. Očkování se tedy zpolitizovalo a lidé to berou tak, že to je očkování ze strany vlády. Opozice to ještě umocňuje a říká, že to je opatření koaličních stran, a staví se k němu velmi kriticky. To je opravdu velmi kontraproduktivní a stojí nás to velké množství lidských životů.
Slovenským problémem je ale především nízká proočkovanost starších lidí, kteří nejčastěji končí v nemocnicích. Za tím stojí nejen politizace, ale také očkovací kampaň, kterou ministerstvo nezvládlo příliš dobře. Mediální kampaně byly velmi povrchní a starší lidi podle mě vůbec neoslovily.
Slovensko nakonec doplácí i na nízké zapojení praktických lékařů, kteří jsou pro většinu pacientů a hlavně starší lidi velkými autoritami. Díky obvodním lékařům se ve velké části zemí podařilo naočkovat nebo přesvědčit k očkování značné množství lidí, u nás jsou ale výsledky velmi slabé. Ministerstvo to nedokázalo s obvodními lékaři dobře vykomunikovat, což je jedna z příčin nízké proočkovanosti populace na Slovensku.
Když hovoříte o opozici ve slovenském parlamentu, která se vyslovuje proti vakcínám, myslíte tím stranu bývalého premiéra Roberta Fica?
Ano, kromě jiných je to strana Smer. Před pár dny měl předseda strany Robert Fico na sociálních sítích video, kde prohlásil, že země s vysokým podílem očkované populace mají podobné problémy jako Slovensko, což je samozřejmě lež. Velmi snadno se dá ověřit, že země s vysokým podílem očkovaných nemají naplněné nemocnice jako právě Slovensko.
Není to jen strana Smer, ale také Lidová strana Naše Slovensko, dále Republika a momentálně nejsilnější strana HLAS, která je složená z bývalých představitelů strany Smer a kterou reprezentuje expremiér Peter Pellegrini. I ta má vůči očkování velmi vyhraněný postoj.
Je tedy vidět, že značná část lidí těmto politickým názorům naslouchá?
Bohužel ano, očkování proti covidu totiž není vysvětlováno jako odborné, medicínské téma, ke kterému by se měli vyjadřovat především lékaři. Na Slovensku je to bohužel bráno jako politická záležitost. Uvedu příklad starý asi dva týdny, kdy lékaři vydali prohlášení, ve kterém vyzývali veřejnost k očkování. Ministr zdravotnictví ale měl velké nutkání se za tuto výzvu mediálně také postavit, což je podle mě velká chyba. Výzva lékařů je určená všem voličům, nejen voličům vlády.
Lockdown přišel pozdě
Slovensko v uplynulých týdnech zpřísňovalo epidemická opatření, další omezení zejména pro nenaočkované obyvatele pak zavedlo začátkem tohoto týdne, a teď došlo dokonce na zavedení lockdownu. Souhlasíte s vyhlášením celostátní uzávěry pro všechny včetně očkovaných?
Sérií těchto chyb se Slovensko bohužel dostalo do situace, kdy dobré řešení nemáme. Máme už jen horší a o něco lepší řešení. Abychom zachránili co nejvíce životů a nemocnice nám úplně nezkolabovaly, jsme v této situaci bohužel odkázaní už jen na opatření, jako je lockdown, které je velmi finančně náročné. Je velice těžké to společnosti vysvětlit, lepší řešení ale bohužel nemáme. Myslím, že to je naše jediná možná cesta, bez které bychom se skutečně dostali do katastrofy.
Slovensko zavádí dvoutýdenní celostátní uzávěru, lidé budou smět pouze na nezbytné nákupy
Číst článek
Lockdownem si velmi draho získáme jistý čas, díky kterému se situace na krátkou dobu může zlepšit. Pokud ale tento čas nevyužijeme k tomu, abychom nechali hlavně starší lidi naočkovat, jen si problém za vysokých nákladů přesuneme do budoucna.
Velmi diskutovaným tématem je i povinné očkování, ke kterému hodlá v novém roce přistoupit Rakousko. Je tohle podle vás cesta, jak s covidem bojovat?
Myslím, že jinou cestu na Slovensku nemáme. Při povinném očkování je ale nutné zohlednit, pro koho je koronavirus skutečně smrtelné onemocnění a představuje pro něj největší riziko. Už máme zavedené povinné očkování pro některá onemocnění u dětí, pro které to na rozdíl od dospělých může znamenat ohrožení života, a stejně tak jsem pro prosazení tohoto principu u koronaviru. V tomto případě by se ale měli povinně očkovat senioři, kteří jsou nejvíc ohrožení na životě a tvoří většinu pacientů v nemocnicích.
Pokud se tedy máme bavit o zavedení povinného očkování na Slovensku, jsem pro to, aby to bylo ohraničeno věkem. To je podle mě jedna z nejreálnějších možností, jak se s pandemií v krátkém čase popasovat. Pokud se nám do této chvíle nepodařilo přesvědčit veřejnost, že očkování je klíčovou cestou, myslím, že se bez toho nepohneme.
Lockdown jsme měli jen na papíře, na ventilaci se už každý nedostane, říká šéf lékařských odborů na Slovensku
Číst článek
S ohledem na všechny škody, které pandemie napáchala, ať to jsou zavřené školy, obrovské ekonomické náklady, hromada zkrachovalých podnikatelů nebo ohrožení existence některých rodin, je povinné očkování seniorů bohužel jediné východisko, které ochrání jak životy těch nejohroženějších, tak i zbytek společnosti před těmito následky pandemie. Slovensko totiž není tak bohatá země, abychom si mohli dovolit několik lockdownů za rok a platit jejich obrovské náklady.
Domníváte se, že slovenští politici najdou k zavedení povinného očkování odvahu?
Myslím, že časem dospějeme k tomu, že jiné cesty není. A čím dříve k tomuto rozhodnutí dospějeme, tím méně peněz a životů nás to bude stát. Myslím si, že povinné očkování seniorů by větší část slovenské společnosti přijala. Doufám, že k tomu politici najdou odvahu, protože jiné řešení nemáme. Vidíme, že při šíření varianty delta jsou opatření méně účinná, než byla při minulých variantách. Jiná cesta tedy podle mě není. Určitě to není nejgeniálnější způsob, nic lepšího ale v tuto chvíli nemáme.
Měla některá z těchto opatření přijít o něco dřív, když vidíme současnou situaci a víme, že se epidemická situace na Slovensku zhoršuje už od září?
Projevy lockdownu budou patrné až za dva týdny, současná situace tedy bude ještě dobíhat. Pandemie se totiž pohybuje jako vlak nebo nákladní loď – když začne brzdit, má ještě obrovský dojezd. Následky toho, že jsme lockdown zavedli pozdě, v našich nemocnicích a pohřebnictví bohužel uvidíme ještě dlouhou dobu. Určitě jsme tedy měli dospět k tomuto rozhodnutí dřív, zachránili bychom tak mnohem víc lidí.
