Německý politik českého původu čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování. Hrozí mu až tři roky vězení
Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.
Jádrem sporu je Bystroňovo počínání na závěr projevu na březnové demonstraci v Mnichově proti karanténním omezením. „My jsme skuteční přátelé demokracie. My jsme AfD,“ zvolal tehdy Bystroň a zároveň výrazně pozvedl pravici.
Německý poslanec AfD Bystroň si během služební cesty zastřílel s rasisty. Zeman ho nedávno přijal na Hradě
Číst článek
Mnichovská prokuratura nyní prověřuje, zda poslanec nehajloval, což je v Německu trestné. Za tento nacistický pozdrav v Německu hrozí pokuta, případně až tři roky vězení. Bystroň kvůli vyšetřování přišel o poslaneckou imunitu.
„Že jste nic neviděli? Tak to jste na tom stejně jako statisíce a možná už miliony dalších lidí, kteří také nic nevidí. Jen snaživá nejvyšší státní zástupkyně Diplichová z prokuratury Mnichov 1 v tom vidí hajlování,“ řekl Bystroň k videu, na kterém je zachyceno jeho možné hajlování a kvůli kterému přišel o poslaneckou imunitu.
Poslanec uvedl, že kvůli videu již musela řada lidí vypovídat na policii. „Všichni byli zastrašovaní,“ uvedl.
Mezi konspirátory a proruskými živly aneb Zpráva o extremismu v Německu
Číst článek
Dodal, že jeho případ je jeden z mnoha, kdy policie lidi zastrašuje, demonstranti jsou biti a příslušníci opozice čelí nelegálním domovním prohlídkám.
„Všechno to, co se v Německu děje, to je porušování lidských práv, je to utlačování opozice státní mocí,“ řekl. Dodal, že všechny tyto případy chce předložit ve Štrasburku Radě Evropy, pod kterou spadá i Evropský soud pro lidská práva.
Bystroň, který do Německa přišel s rodiči jako politický uprchlík v září 1988, byl již v minulosti v hledáčku německých úřadů.
Před vstupem do Spolkového sněmu v roce 2017 ho kvůli podpoře krajně pravicového hnutí sledoval Bavorský zemský úřad pro ochranu ústavy, který plní funkci regionální kontrarozvědky. Sama AfD je navíc označována jako populistická až krajně pravicová, proto se o její činnost zajímá i spolková kontrarozvědka.
