Petra Kvitová nahání fyzičku v ‚rodišti loňské slávy‘, turecké Antalyi
Jako dítě Petra Kvitová s rodiči k moři nejezdila, veškerý volný čas všem sebral tenis, a i díky tomu má Česká republika po dlouhé době jednu z nejlepších hráček na světě. Teď to celé platí naopak.
Petra Kvitová jezdí pravidelně k moři, aby se mezi nejúspěšnějšími udržela, a také proto, aby obstála i v náročné sezoně bohatší o letní olympijské hry v Londýně. Wimbledonská šampionka nejezdí nyní k moři odpočívat, ale tvrdě trénovat. Konkrétně do Beleku, zhruba 50 kilometrů od turecké Antalye.
Jamie Bedwell je jedním z nejšťastnějších manažerů široko daleko. Jako Angličan ví, že je Wimbledon tím nejdůležitějším turnajem na světě. Do jeho hotelu jezdí běžně fotbalové kluby i různé národní týmy, spousta sportovců, ale jen jeden šampion z All England Clubu.
Na Petře Kvitové obdivuje její skromnost, přirozenost i komunikativnost, líbí se mu, jak je zapálená do tréninku, protože jen talent by pochopitelně nestačil. Myslí si o ní, že je psychicky velmi silná, a celkově ji považuje za velkou osobnost, na kterou prý musí být Češi pyšní. S tím, že by ji tady samozřejmě rád uvítal i za rok.
Petru Kvitovou navštívil na soustředění nedaleko turecké Antalye Jaroslav Plašil
Petra Kvitová je pro Jamieho Bedwella speciálním hostem, ovšem zdaleka ne jediným, což poznáte všude, kam se v hotelu či jeho okolí podíváte. Většina ubytovaných lidí tady, zdá se, jen tak relaxuje, ale těch, kteří chtějí sportovat, je tady také hodně.
"Chviličku počkáme, protože jsou tam ty fotbalistky, je jich tam hodně. Ale kdyby nás to nějak omezovalo, zvolíme venkovní variantu. Ale klidně se můžete rozcvičit," domlouvá se v posilovně kondiční trenér Jozef Ivanko se členy mini týmu.
Česká tenisová jednička je v Beleku spolu s juniory Barborou Krejčíkovou, Václavem Šafránkem a Adamem Pavláskem a kondiční trenér tohoto mini týmu Jozef Ivanko musí být stále schopný improvizovat.
„Teď půjdeme na trénink venku, dobře?“
V záloze má vždy několik variant, ať už podle počtu lidí nebo i počasí, protože třeba běhat po pláži se dá ve vichru, jaký je zrovna teď, jen ztěží.
„Ale ráno, když jsme byli venku kolem osmé, to bylo super!“
Ale natrénováno je, podle Jozefa Ivanka dokonce i něco málo navíc.
"Abychom se museli vracet zase do nějakého tréninkového bloku, jen kondice, to asi ne. Do Wimbledonu by to mělo vydržet. Tady v Turecku už má natrénováno určitě víc, než měla loni za stejný časový úsek. Jsem spokojený, zdraví naštěstí drží, motivace určitě nechybí, spíše ji musím někdy brzdit, aby některé věci příliš neurychlila. Ale abych ji nutil do tréninku, to rozhodně ne," pochvaluje si Ivanko.
„Mohl sis s námi zatrénovat a napsat reportáž, jak bolí trénink Petry Kvitové!“ láká mě Jozef Ivanko.
No, tentokrát zůstanu v roli pozorovatele, sledovat trénink v klidové poloze má také své kouzlo.
Trénink bolí, ale Kvitová si nestěžuje
Jsme na fotbalovém hřišti, kde není slyšet skoro nic než dunění větru, ale k vidění toho je dost, v hodince cviků s činkami, velkým míčem, menším a těžším na házení, posilovacími pásy a gumou nejsou žádné prostoje.
„Byl to takový silový trénink, zaměřený i na ten tenisový pohyb, s posilováním, rozvojem dynamické síly v horních končetinách,“ popisuje odborným názvoslovím už po tréninku snažení tenistů Jozef Ivanko, a i bez vyzkoušení si dovedu představit, že takové kolečko bolí, stejně jako běhání po pláži, do kopce či cvičení v posilovně.
„Bolí to, to jo. Moc příjemné to není, snad jenom po večeři masáž nebo sauna. Ale jinak je to náročné, jak dopolední, tak odpolední tréninky nejsou úplně jednoduché – ale od toho jsme tady! Nestěžujeme si, i když nás něco bolí, máme tady maséra a fyzioterapeuta, vzali jsme je letos poprvé, hodně nám pomáhají,“ líčí Petra Kvitová slasti i strasti soustředění v Turecku.
„Váš kondiční kouč ale říkal, že vás někdy musí dokonce brzdit, že nemáte problém s motivací, i když se něco mockrát opakuje. Kde ji berete?“ zajímá mě.
„Kde? Já ani nevím… Máme tu dva kluky, kteří toho vždycky dělají víc než my holky. A já toho chci vždycky udělat trochu víc než ostatní, to mám dané, že nikdy v ničem nepolevím,“ říká Petra Kvitová, která ví, že čím více se teď naběhá, tím lépe se bude na kurtu cítit.
Loni jen krátce po návratu z Turecka vyhrála velký antukový turnaj v Madridu, a jak teď v rámci motivace připomíná Jozef Ivanko novým účastníkům soustředění, titul získal do měsíce každý, kdo se tady loni nedaleko Antalye potil.
"Každý, kdo tady loni byl, vyhrál do měsíce jeden větší turnaj. Ty, kteří jsou tady poprvé, jsem trochu motivoval, mělo by je to hnát dopředu, tak uvidíme," usmívá se Jozef Ivanko.
