Pistoriův případ světu připomněl, že JAR decimuje kriminalita
Světoznámý hendikepovaný atlet Oscar Pistorius popřel u soudu v Pretorii obvinění z úkladné vraždy své přítelkyně. Sportovec tvrdí, že ji zastřelil omylem přes dveře koupelny v domnění, že je v domě zločinec. Jeho argument nezní v Jihoafrické republice nijak zvlášť absurdně.
Míra násilí a používání střelných zbraní tam patří mezi největší na světě. Potvrzuje to i René, rodák z Broumova, který bydlí na farmě u města Meyerton jižně od Johannesburgu.
V Africe zůstal, jak sám říká, především kvůli přírodě. Radost z jejích krás mu ale kalí poměrně intenzivní strach o bezpečí nejbližších, portugalské manželky a dvou dětí.
V Jihoafrické republice dojde každý den ke zhruba padesáti vraždám, zatímco v pětkrát méně lidnatém Česku průměrná hodnota nedosahuje ani jedné. V okolí prý René nezná prakticky nikoho, kdo by se nesetkal s násilnou kriminalitou.
„Je to něco jiného, než v Evropě jsme měli, co my jsme vyrůstali. Děti sem nemůžou chodit do školy samy nebo jezdit na kole do školy. Všude je musíme vozit autem. Pak jsou jenom doma a nikam nemůžou chodit,“ říká René.
Těžko pochopitelné pro Evropany jsou pak podle jeho slov případy, kdy je člověk zastřelen kvůli slunečním brýlím nebo dvaceti randům. V jižní Africe má násilí silné podhoubí, fatálně proto může skončit i triviální spor s mladíky odchovanými jen zákonem silnějšího.
„Minulý rok vykradli farmu. Vlezli tady do baráku a otrávili všechny psy. To pěkné nebylo. Ale my jsme je neviděli, protože to bylo v noci, když všichni spali. A asi zaplaťpánbůh za to,“ vypráví René.
Problém má i rasový podtext. Početná menšina bílých Jihoafričanů žije přinejmenším v oblasti Johannesburgu v atmosféře ghetta, která je nejspíš pochopitelná, ale budování důvěry zřejmě příliš neprospívá.
