Plán EK počítá s přijetím tisíců uprchlíků. K solidaritě Brusel vyzývá i Čechy

Česko i všechny další země Evropské unie by podle Evropské komise měly povinně přijmout část uprchlíků ze Středomoří. Evropská komise (EK) oznámila, že systém kvót pro uprchlíky navrhne ještě tento měsíc. Státy osmadvacítky by si podle ní měly rozdělit i 20 tisíc běženců z uprchlických táborů v Jordánsku nebo Turecku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker | Foto: European Parliament

Co se týká uprchlíků z Jordánska a Turecka, mělo by na Česko připadnout 525 lidí. Jsou to například lidé těžce zasažení občanskou válkou v Sýrii či dalšími konflikty. Přijetí těchto lidí chce po Evropské unii OSN.

Výpočet, kolik lidí by připadlo na jednotlivé země, se odvíjí od velikosti populace či vyspělosti ekonomiky každého státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Postoj Německa a Maďarska k přijímání uprchlíků přiblížili Vojtěch Berger a Petr Vavrouška

Co se týká druhé skupiny uprchlíků, tedy těch, kteří se přes Středomoří dostali do Evropy, podle EK by jich měla Česká republika přijmout necelá tři procenta. Celkový počet těchto lidí, a tedy ani konkrétní číslo pro jednotlivé státy, však zatím Evropská komise nezveřejnila. Učinit tak chce do konce měsíce.

Uprchlíci jsou podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera problémem celé Evropy. Podle něj není možné nechat starost o ně jen Itálii a několika dalším zemím. Ostatní státy prý musí projevit solidaritu.

Podobně mluví i místopředseda Evropské komise, Nizozemec Frans Timmermans. „Pět zemí Evropské unie vyřizuje 72 procent žádostí o azyl. To je prostě neudržitelná situace, systém se musí změnit,“ poznamenal Timmermans.

Češi jsou proti

Povinné kvóty začnou platit jen tehdy, když je kvalifikovanou většinou odsouhlasí členské země EU. Skutečností se tak stanou pouze, pokud je podpoří 55 procent zemí EU, které musí představovat alespoň 65 procent obyvatel EU.

Zablokovat návrh lze, pokud proti němu budou alespoň čtyři země, které budou představovat 35 procent obyvatel EU. Česko je zatím proti. Podle Prahy kvóty nemohou fungovat, protože uprchlíci v Česku nebudou chtít zůstat.

Uprchlíky, kteří dostanou do Evropy, hodlá Brusel nově rozdělovat mezi všech 28 členských zemí Unie na základě kvót | Foto: ČTK/AP Carl Osmond

Britská ministryně vnitra Theresa Mayová nesouhlasí s postojem šéfky unijní diplomacie Mogheriniové, že by se imigranti zachránění ve Středomoří neměli posílat zpátky proti své vůli.

Přehrát

00:00 / 00:00

ČR by měla přijmout 520 uprchlíků. O tématu mluví Radko Hokovský z Evropských hodnot a Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci

„Takový přístup by byl jen dodatečnou pobídkou, aby se víc lidí vydalo riskovat své životy během plavby přes Středozemní moře,“ uvedla Mayová v Timesech.

Staronová britská ministryně vnitra ale připouští, že současnou uprchlickou krizi není možné tolerovat.

Spojené království má ve Středomoří válečnou loď HMS Bulwark. Její posádka vytáhla z moře u libyjských břehů na 400 běženců. Rozšířit britský podíl na záchraně uprchlíků nařídil během volební kampaně premiér David Cameron, který krizi označil „za humanitární, spíš než uprchlickou.“

Maďarsko má problém s kosovskými Albánci

Kvóty se nelíbí třeba ani Maďarsku, které má problém hlavně s kosovskými Albánci – ti do Evropské unie míří přes maďarsko-srbskou hranici.

Naopak mezi podporovatele systému patří Německo. Podle německé kancléřky Angely Merkelové nemá Evropa jinou možnost, než přijít s nějakým solidárním řešením.

Migranti ze severní Afriky za chvíli vystoupí v přístavu Messina na Sicílii | Foto: ČTK/AP Antonio Calanni

Pro Německo by kvóty byly svým způsobem výhodné. Země je spolu se Švédskem, Francií a Itálií na špičce v počtu přijatých žádostí o azyl a německý ministr vnitra Thomas de Maizière letos počítá s dalším nárůstem – v roce 2015 by mohlo Německo evidovat až 400 tisíc žádostí.

I když by Německo jako bohatá země s vysokým počtem obyvatel a dlouhou tradicí v přijímání lidí v nouzi i po změně systému dál patřilo ke státům, které uprchlíků musí přijmout nejvíc, přece jen by těchto lidí mohlo být o desítky tisíc méně.

Přijímání uprchlíků ovšem není jediná cesta, jak by Evropa mohla k řešení současné situace přispět. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové by státy EU měly třeba zasáhnout proti pašerákům lidí nebo pomoci nestabilním zemím Afriky a Blízkého východu.

Mapka podílu cizinců v jednotlivých státech dle statistik OECD. Mapka je obarvená podle stavu v roce 2011, po kliknutí se ukáží statistiky po letech (dle dostupnosti někde až k roku 1985).

Jiří Hošek, Petr Vavrouška, Vojtěch Berger, Ondřej Houska, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme