Platební karty od Evropské unie se osvědčily. V Turecku je používá třetina syrských uprchlíků
Syrští uprchlíci pobývající v Turecku mohou získat platební karty od Evropské unie. Mají jim usnadnit život a také snížit jejich motivaci k odchodu do evropských zemí. Plán zatím funguje.
„Každý musí mít kartu uprchlíka, musí být nahlášen na policii a pak přijde sem k nám. Dostane platební kartu, na kterou se vždy koncem měsíce nahraje 100 tureckých lir na měsíc a jednu osobu. Za to si mohou koupit, co chtějí," vysvětluje šéf kanceláře Červeného půlměsíce Ozgur Aksu.
Sto tureckých lir je asi sedm set korun, průměrná rodina, to je šest, osm, mnohdy i deset členů. Když dají všichni peníze dohromady, dá se přežít.
„Peníze se budou velmi hodit. A co se dá koupit za sto lir? Zaplatíme faktury za elektřinu, jídlo pro tři děti, mléko", vypočítává Halime. Ta pochází z Aleppa a v Turecku žije i její šestičlenná rodina.
Jen v samotném Istanbulu žije až půl milionu syrských uprchlíků. Oficiálně pracovat mohou, práci ale málokdy seženou. Podobnou zkušenost má padesátník Muhamar, který v Turecku žije čtyři roky. „Sehnat práci je těžké, občas mě někdo zaměstná, ale je to jen pár dní v měsíci. Tato pomoc je pro nás velmi důležitá, než přišla, žilo se nám hodně těžko," dodává.
I díky finanční podpoře Syřané v Turecku zůstávají. To ale neznamená, že zájem dostat se do Evropy zcela zmizel. Potvrzuje to jedna z žen, která si přišla do střediska vyzvednout karty pro šestičlennou rodinu", vypočítává Halime.
„Manžel je v Belgii. Pracuje tam, já se třemi dětmi čekám na vízum, abychom mohli přijet za ním," říká Syřanka v modrém šátku a těší se, že do belgického království odjede každým dnem.
Celý projekt vyšel na 3 miliardy eur, v přepočtu přes 80 miliard korun. Výměnou za to Ankara přislíbila, že zastaví příliv uprchlíků do Evropy. Plán zatím funguje. Počet běženců, kteří se pokoušeli dostat do Řecka a dál do Evropy, se zásadně snížil. O finanční pomoc zažádalo od konce loňského listopadu 1,5 milionu uprchlíků.
