Plošné testování po vzoru okolních zemí? V Česku ho musí doprovodit vysvětlovací kampaň, míní odborník

Po vzoru Slovenska plánuje hromadné testování obyvatel také Rakousko. Úřady si od nákladné a logisticky náročné strategie v boji proti koronaviru slibují výrazné omezení šíření covidu-19, díky kterému se částečně dokážou vyhnout přísnějším restrikcím. V zahraničí čerpá zkušenosti i česká vláda, podle epidemiologa Petra Smejkala by ale hromadné testování v tuzemsku měla doprovodit rozsáhlá vysvětlovací kampaň.

Analýza Praha/Bratislava/Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testování na koronavirus v Česku | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

První evropskou zemí, která se v boji proti koronaviru rozhodla jít cestou plošného testování, se na počátku druhé vlny epidemie covidu-19 stalo Slovensko. Nyní se podobná akce chystá také v sousedním Rakousku, kde se má s hromadným testováním populace začít první prosincový víkend.

Sociolog Prokop k poklesu testů na koronavirus: Lidé nemají motivaci, pozitivní test přináší náklady

Číst článek

Podle pátečního prohlášení rakouských představitelů se během 5. a 6. prosince nejprve otestuje 200 tisíc vyučujících ze škol a školek, následující dva dny se bude testovat zhruba 40 tisíc policistů, pak přijdou na řadu ostatní obyvatelé.

Devítimilionovou zemi je podle vlády možné otestovat do Vánoc tak, aby se mohly částečně zrušit některé restrikce a lidé si mohli užít svátky i v kruhu širšího příbuzenstva.

„Hromadné testování otevře novou kapitolu v boji proti pandemii, díky tomu budeme moct oslavit vánoční svátky se svými rodinami… Několikaminutový test dokáže zabránit týdnům lockdownu,“ cituje páteční slova rakouského kancléře Sebastiana Kurze list The Wall Street Journal.

Také americký deník si všímá, že honba za plošným testováním s blížícími se svátky v Evropě roste. Kromě Slovenska a Rakouska se do podobné iniciativy pouští i některé regiony evropských zemí. S cílem snížit rychlost šíření o víkendu proběhlo hromadné testování v severoitalské autonomní provincii Jižní Tyrolsko a podobný plán ohlásil také osmimilionový region Auvergne Rhône-Alpes na východě Francie

„Když se necháváme testovat, je už příliš pozdě – děláme to, protože se necítíme dobře, máme příznaky, ale mezitím nakazíme další. Neustále běžíme za virem… Tohle nám ale umožní dostat se před něj a chránit naše blízké,“ uvedl minulý týden jeden z představitelů francouzského regionu Laurent Wauquiez.

Testování, které má proběhnout ve zhruba tisícovce středisek, má trvat týden.

Zkušenosti ze Slovenska

Hlavním vzorem pro ty, kdo v Evropě plánují plošné testování nebo po něm volají, zůstává pětimilionové Slovensko. Během října nejprve proběhlo pilotní testování ve třech nejhůře zasažených okresech, po kterém následovaly dva víkendy celonárodního testování všech obyvatel země mezi deseti a 65 lety. Testy ukázaly, že mezi nimi bylo asi procento nakažených.

Od plošného testování lidí starších deseti let si vláda Igora Matoviče slibovala především to, že odhalí ohniska nákazy, zpomalí šíření viru a země tak zabrání tvrdému lockdownu. „Naše hlavní poselství je takové, že když to zkombinujete s komunitním testováním, lockdown nemusí být tak těžký,“ cituje WSJ slovenského epidemiologa Pavola Jarčušku, který v boji s epidemií radí tamní vládě.

Babiš chce, aby se před Vánoci testovalo na koronavirus zdarma. Ministerstvo souhlasí

Číst článek

Příprava projektu se sice neobešla bez problémů – zejména při zajištění dostatečného počtu zdravotníků, kteří na odběrových místech dělají stěry – plošné testování ale obecně dopadlo úspěšně.

„Je zřejmé, že plošné testování má svůj potenciál a dokáže poměrně rychlým a nárazovým způsobem identifikovat aktuálně infikované lidi v populaci. Z hlediska epidemiologie to vidím jako velmi dobrou strategii, otázkou ale je, jestli to dělat celoplošně, anebo to cílit na určité skupiny obyvatelstva, například na nejvíce rizikové a podobně,“ říká pro iROZHLAS.cz epidemiolog Trnavské univerzity Marek Majdan.

Podle něj má plošné testování své výhody a limity. Tím největším je logistická náročnost a finanční náklady. Slovensko podobně jako další země při plošném testování používá antigenní testy, které umožňují poměrně rychle zjistit výsledek, na rozdíl od laboratorních PCR testů ale nedokážou odhalit všechny nakažené.

Křivka počtu nově odhalených případů nákazy na Slovensku mezitím začala klesat. Podle dat Evropského střediska pro kontrolu nemocí (ECDC) v pětimilionové zemi za poslední dva týdny přibylo 374 nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, ještě na začátku listopadu byla tato hodnota nad úrovní 600 případů.

„Ukazuje se, že se situace začala zlepšovat. Je ale otázkou, jestli je to možné připisovat plošnému testování, anebo jestli to je dáno efektem omezujících opatření, která byla paralelně s tím zavedená. Myslím, že plošné testování v tom svoji úlohu sehrálo a do určité míry pomohlo tu křivku zlomit – nastala několikadenní stagnace a pak i pokles. Jako dodatečné opatření ke všem ostatním, která má každá země jinak nakombinovaná, má podle mě plošné testování svůj význam,“ dodává Majdan.

Nezájem lidí jako zádrhel

Bezplatné testování slovenské populace pokračovalo také během uplynulého víkendu.

Lidé se mohli nechat otestovat ve více než 450 obcích a městech, kde se testování uskutečnilo už na konci října a začátkem listopadu. Otestovat se nechalo přes 110 tisíc lidí, zájem byl ale tentokrát výrazně nižší – například v Čadci při hranicích s Českou republikou to bylo o 80 procent méně než před třemi týdny.

Lékař z první linie: Na konci sil se necítím, vydržet musíme ještě dlouho. Na frontě jsme teď my všichni

Číst článek

Jen během prvního víkendu plošného testování na Slovensku se do procesu zapojily téměř dvě třetiny Slováků, k účasti je ale tehdy hnala poměrně významná motivace – na lidi s negativním výsledkem testu se od 2. do 8. listopadu nevztahoval zákaz vycházení, kromě jiného tak nemohli nastoupit do práce nebo navštívit úřady či obchody s výjimkou prodejen, které nabízejí životně důležité zboží včetně potravin.

Premiér Igor Matovič nyní plánuje další kolo plošného testování, které má proběhnout ještě do Vánoc. Slovenská vláda k tomu chce využít tři předvánoční víkendy, zároveň ale řeší to, jak lidi k účasti opět motivovat.

„Premiér Matovič se vyjádřil tak, že by chtěl plošné testování ve stejné formě, jak proběhlo to v říjnu a listopadu. To znamená stanovit přísnější lockdown, ze kterého budou vyňati lidé, kteří půjdou na test. Dá se tedy říct, že by to bylo dobrovolně povinné. To může zafungovat, je ale otázka, jestli se to podaří politicky a společensky prosadit. Mezi veřejností se proti tomu tvoří poměrně velká opozice a ani politické strany v tomto ohledu nejsou zcela jednotné,“ popisuje epidemiolog z Trnavy.

Pro lidi, kteří během prosince test neabsolvují, by tak opět mohl platit zákaz vycházení. Konečná podoba podmínek prosincového hromadného testování slovenské populace ale stále není dořešená.

„Pokud by se k tomu přistoupilo čistě na dobrovolné bázi, je velká pravděpodobnost, že se plošné testování mine účinkem. Viděli jsme to během posledního víkendu, kdy proběhlo testování jen v těch obcích, kde bylo v předcházejícím testování více než jedno procento z celkového počtu pozitivně identifikovaných případů. Tentokrát to bylo jen na dobrovolné bázi, kdy přišel jen ten, který aktivně chtěl, a účast byla malá. To omezuje účinek, kterým je otestování majoritní části, ne-li úplně celé populace,“ dodává Majdan.

Rakouská cesta

Na rozdíl od Slovenska má být plánované testování v Rakousku dobrovolné. Rakouské úřady nyní mají k dispozici sedm milionů antigenních testů na koronavirus, jejichž výsledek se otestovaní dozvědí zhruba do čtvrt hodiny. Při testování budou pomáhat i vojáci a hasiči.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Číst článek

Podle dat ECDC v devítimilionové zemi za poslední dva týdny přibylo 1027 nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, v případě Česka to je 711. I v Rakousku se ale situace začala minulý týden stabilizovat.

Minulé úterý začala v Rakousku platit nová přísná opatření v boji proti šíření koronaviru. Lidé mohou z domovů vycházet jen v určitých případech, zavřená je většina obchodů, po vysokých a středních se uzavřely i základní školy a školky. Už dříve rakouská vláda uzavřela restaurace, muzea, divadla, kina nebo bazény.

Podle rakouského ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera tak opatření „pomalu začínají mít efekt“, v pondělí přesto vyzval obyvatele, aby kontakty s ostatními co nejvíce omezili.

Po chystaném prosincovém testovacím maratonu rakouská vláda další kolo plánuje na počátek příštího roku. „Testy je nutné několikrát opakovat, aby byly z epidemiologického hlediska užitečné,“ vysvětlil podle WSJ rakouský ministr zdravotnictví, proč se má hromadné testování v lednu znovu uskutečnit.

Právě rakouský plán hromadného testování obyvatel, které má být dobrovolné, se zamlouvá i českému premiérovi. „Také potřebujeme takový plán. Je to moje představa, teď to musí pan (ministr zdravotnictví za ANO Jan) Blatný připravit,“ řekl Andrej Babiš (ANO) při pondělním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády. Naopak slovenskou strategii by napodobovat nechtěl.

Šance i pro Česko?

Výhody plošného testování vidí i hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Tou největší je podle něj to, že i za pomoci antigenních testů zachytí bezpříznakové případy, takzvané superpřenašeče. Naopak nevýhodou je kromě logistické náročnosti i to, že „jde pouze o jeden test“, musí se proto počítat s tím, že negativně otestovaný člověk může být třeba za pět dní pozitivní.

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, kdy se otevřou restaurace, bazény, památky i kadeřnictví

Číst článek

Smejkal pro iROZHLAS.cz zároveň upozorňuje, že provedení hromadného testování může poměrně výrazně zahýbat s důvěrou občanů v protiepidemická opatření a že testování musí být doprovázeno také dobrým trasováním. Klíčové je ale v první řadě načasování.

„Plošné testování je vhodné pro jakoukoliv populaci zasaženou virem, ale jen v určitém momentu. Pokud by se u nás plošné testování provedlo teď, kdy máme stále vysoké procento pozitivních testů, nově odhalených případů by pravděpodobně byla taková spousta, že kdyby se všichni spolu s kontakty umístili do izolace a karantény, v podstatě by se v Česku zastavil život. To by sice srazilo epidemii, ta se ale v danou chvíli daleko lépe reguluje za pomoci opatření,“ varuje Smejkal.

V tuto chvíli tak podle něj má větší význam testování rizikových skupin – například domovy pro seniory, učitelé ve školách, zdravotníci a pacienti, ale také firmy s bezbariérovým provozem. Hromadné testování populace se totiž má dělat ve chvíli, kdy se epidemie teprve rozjíždí, jako to udělala slovenská vláda, říká epidemiolog IKEMu a dodává, že v případě Česka to za dané situace takový smysl nemá.

„U nás by plošné testování mělo význam třeba v půlce září. Obecně má smysl to dělat ve chvíli, kdy stát není v tak těžkém lockdownu a chce se mu vyhnout, to znamená před epidemií. Pokud by se u nás odehrálo plošné testování teď, najde se pravděpodobně půl milionu nebo milion pozitivních, dají se do karantény a budou se muset dál trasovat jejich kontakty. To se skoro nedá zvládnout,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz s tím, že k plošnému testování má smysl přistoupit až ve chvíli, kdy se epidemie dostane pod kontrolu.

‚Daří se nám, ale s extrémním nasazením.‘ Nemocnice se vrací postupně k běžnému provozu

Číst článek

V případě Česka by tak plošné testování mohlo být užitečné těsně před vánočními svátky, kdy hrozí markantní zvýšení kontaktů. Pro možnost dobrovolně a zdarma se nechat před Vánoci otestovat se přitom v pondělí vyslovil i Babiš, podle kterého by projekt antigenního testování zhruba týden před začátkem svátků lidé mohli ocenit.

„Před Vánocemi by se to mohlo udělat, protože svátky vnímám jako velmi rizikové. Za naší situace se ale stále musí aplikovat lockdown, který bych ještě zhruba 14 dní podržel. Tím se sníží mobilita kontaktů, klesne reprodukční číslo a počet nově nakažených. V tu chvíli by po řádném naplánování bylo možné přikročit k jednorázovému antigennímu testování. Tím se dovytáhnou nakažení, kteří v populaci ještě jsou a kteří mohou představovat nebezpečí, pokud dojde k většímu rozvolnění opatření,“ míní Smejkal.

Epidemiolog ale varuje, že taková akce musí být doprovázena dobrou vysvětlovací kampaní. „Ta má být zaměřená zejména na možnost falešné negativity výsledku testu, aby testovaný nezajásal a po jednom negativním antigenním testu nesvolal vánoční večírek. Hlavně by ale měla být zaměřená na to, proč je vůbec důležité se nechat testovat,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme