V Rusku se o pluku Azov vytvořil úplně neuvěřitelný mýtus. Azov se ale změnil, říká Procházková

Rusko ohlásilo, že ovládlo Mariupol. V přístavním městě se přesto dál bojuje. Na 2000 ukrajinských vojáků brání ocelárny Azovstal. Je mezi nimi i známý pluk Azov. Ruský prezident Vladimir Putin ukrajinským bojovníkům garantoval ušetření životů, když se vzdají. „Pluk Azov má obrovské zásluhy na tom, že se Mariupol dokázal bránit obrovské přesile,“ říká pro Radiožurnál Petra Procházková z Deníku N, která se zabývá Ruskem a postsovětským prostorem.

Mariupol/Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z vojáků pluku Azov (archivní foto)

Jeden z vojáků pluku Azov (archivní foto) | Zdroj: Profimedia

Jak důvěryhodná je podle vás Putinova garance směrem k obráncům Mariupolu?
Je to sporné. Ukrajinci po zkušenostech, které doposud mají, nevěří vůbec ničemu. Na druhou stranu to, že vystoupil přímo prezident Putin s jakousi garancí, je jistá změna oproti tomu, co jsme tady viděli minule. Ale obávám se, že bez nějaké ještě další záruky tomu věřit nebudou. Na druhou stranu, co Ukrajincům zbývá než pokusit o nějaký krok, který bude v každém případě riskantní? Záruky nikdy nebudou stoprocentní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s novinářkou Petrou Procházkovou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Mariupolu je pořád na 120 tisíc civilistů. Jak pravděpodobné je, že by se Ukrajině podařilo dojednat výměnu civilistů a vojáků za ruské zajatce? Prý se o to Ukrajinci snaží.
Ukrajinci se o to snaží, ale určitě nepůjde o výměnu desítek tisíc lidí. Je sice pravda, že je tam ještě 120 tisíc lidí, ale někteří z nich se už nějakou dobu nacházejí pod ruskou okupační správou, nebyli vyvezeni na ruskou stranu a na tom druhém břehu se už začíná trošku vracet život. Takže jsou tam lidé, kteří jsou strašně rádi, že přežili, a možná už nemají o evakuaci zájem.

Kritická je situace lidí, kteří se nachází v části země, kde se v posledních dnech bojuje, v části Mariupolu. Ti samozřejmě chtějí být vyvezeni na Ukrajinu. Určitě se ale nepodaří vyvést všechny, to si myslím, že je vyloučené.

Vojenský analytik: Kdyby Ukrajinci měli zbraně a techniku jako Rusové, válka už by dávno skončila

Číst článek

Vyjednávání určitě neulehčuje ani to, že v ocelárně je známý pluk Azov, jehož členy Ukrajinci vnímají jako hrdiny. Naopak pro Rusko se stal symbolem toho údajného ukrajinského nacismu. Proč to tak je?
V Rusku se o pluku Azov vytvořil úplně neuvěřitelným mýtus. Tento pluk čítá několik tisíc mužů, kterým se tady říká ostří hoši. Jsou to lidé tady velmi uznávaní a stateční. Ale pověst nácků, fotbalových ultras, ze kterých se pluk Azov roce 2014 zrodil, už je dávno pryč. A v Rusku je to především mýtus živeným propagandou, který nemá v realitě žádnou oporu.

Už to zdaleka není jednotka, kterou jsme viděli v roce 2014. Ta skutečně měla určité nacionalistické znaky a byli tam lidé ultrapravých názorů. Dnes je to součást ukrajinských ozbrojených sil.

Zničený domov v Mariupolu | Foto: Alexander Ermochenko | Zdroj: Reuters

Jak říkáte, v počátcích před rokem 2014 byly v pluku Azov právě i ukrajinští radikálové a neonacisté. Jak se Ukrajině podařilo s tímto typem radikalismu vypořádat třeba právě v těchto jednotkách?
Ukrajina nemá o nic větší problém s nacionalismem a radikálním pravicovým extremismem…

‚Někde se začít musí.‘ Lidé přijíždí z Kyjeva do Irpině uklízet ulice i opravovat domy

Číst článek

Než jiné evropské země?
Ano, než jiné evropské země. S ničím se ani nějak zvlášť vypořádávat nemusí. Je to stejné jako u nás nebo jako v Rusku. Neviděla bych to jako specifický ukrajinský problém. Myslím si, že je to ruská propaganda, na základě které byla provedena invaze.

Jak se k informacím, že jde o neonacisty, staví v současné době velitelé Azovu?
Mají teď trochu jiné starosti. Azov má obrovské zásluhy na tom, že Mariupol vydržel neuvěřitelný vojenský tlak a že se dokázal bránit obrovské přesile. Jsou těmi, kdo se nevzdali ani v případě obklíčení. Nepožadují, aby byly jejich životy ušetřeny tím, že budou vzati do zajetí. Chtějí, aby jim bylo umožněno odejít i se zbraněmi.

K ideologickým otázka se příliš nevyjadřují. Jde jim o život a o životy civilistů, kteří se tam s nimi ještě nacházejí. Řeší především vojenské otázky, nikoliv ideologické.

Petra Procházková | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Věra Štechrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme