Po nočním jednání se státy EU dohodly na podobě jednotného dohledu nad bankami
Ministři financí členských zemí Evropské unie se v Bruselu po víc než 14 hodinách dohodli na prvním kroku ke vzniku bankovní unie. Země eurozóny předají dohled nad svými bankami Evropské centrální bance (ECB). Zároveň zohlednily i české obavy z ohrožení stability českých bank. Českému rozhlasu a ČTK to potvrdily diplomatické zdroje.
Evropská centrální banka tak převezme dozor nad bankami eurozóny, ale i v dalších zemích, které se k dohodě dobrovolně připojí.
Česko se k systému nepřidá. Vyjednalo si i politickou deklaraci, podle které by systém neměl vést k tomu, aby zahraniční vlastníci převáděli české banky na pouhé své pobočky. Pokud by k tomu došlo, pak by se na klienty Komerční banky, České spořitelny, ČSOB a dalších bank přestalo vztahovat české pojištění vkladů.
U jednání byl zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska. Výsledek okomentoval také Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni.
Česko dlouho hrozilo, že tento krok vetuje, protože se bálo o stabilitu svých bank. Nakonec ale Praha vyjednala garance, které by podle ní měly riziko změny českých bank na pouhé pobočky svých zahraničních vlastníků omezit.
„Získáváme ujištění, že žádným způsobem nemůže dohledový orgán matky nabádat k případné transformaci,“ řekl náměstek ministra financí Radek Urban.
Do textu návrhu Česko vyjednalo takzvaný „recitál“. V něm se konstatuje, že regulatorní změna není podnětem navíc k tomu, aby se české, ale samozřejmě nejen české, banky vlastněné zahraničními bankami transformovaly z dcer na pobočky.
Jedná se však jen o konstatování, politickou deklaraci. Právo vlastníka změnit banky na pobočky zůstává. K deklaraci je přidaná ještě další věta, která mluví o tom, že pokud by se vlastnické banky rozhodly změnit banky na pobočky, tak by o tom musely klienty i Českou národní banku informovat.
Přenesení dohledu nad činností bank v eurozóně na Evropskou centrální banku má do budoucna zabránit problémům bank, ke kterým došlo například ve Španělsku nebo v Irsku.
Nečas věří, že Česko nebude mít důvod vetovat chystanou bankovní unii
Číst článek
„Jak selhávaly některé národní dohledy, tak se důsledky přenášely na celou eurozónu,“ připomíná slovenský velvyslanec při Unii Ivan Korčok. Za ztráty například španělských bank se zaručil stát, což ale stáhlo na pokraj propasti i Španělsko. A to už ohrozilo stabilitu samotné eurozóny.
Evropská centrální banka bude přímo dohlížet na zhruba sto padesát až dvě stě největších bank. Dozorovat bude všechny banky zjednodušeně řečeno s aktivy většími než 30 miliard či s významným podílem na HDP dané země. Zároveň má právo kdykoli si vyžádat informace či kdykoli zasáhnout v jakékoli, byť i té nejmenší bance.
První krok k bankovní unii
Dohled ECB nad bankami je prvním krokem k bankovní unii. Ta má ještě další dvě zásadní podmínky.
První je vznik celoevropské autority, která by řešila, co s bankami, které se dostanou do problémů. Druhou pak společný systém pojištění vkladů, který by případně zabránil panice, aby třeba španělští střadatelé panicky nevybírali peníze ze svých bank a nepřeváděli je například do Německa.
O těchto krocích budou ministři financí ještě jednat. Návrhy jsou zatím obecné, ve smyslu konstatování, že je něco takového potřeba, a je pravděpodobné, že budou přijaty. Evropská komise teprve v budoucnu předloží propracovanější návrhy. Až je předloží, zase se dají očekávat zdlouhavá jednání. Jde totiž o transfery peněz mezi zeměmi.
Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je bankovní unie zásadním krokem k zabránění další dluhové krize. Evropská centrální banka by totiž měla na činnost bank dohlížet lépe než národní orgány.
Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni podotýká, že bankovní unie se rodí v kontextu, kdy je třeba rozetnout vazbu mezi solvencí bank a solvencí jednotlivých národních států.
„Takže ta motivace se toho účastnit je evidentní především pro ty státy, které jsou teď v problémech. Ovšem zároveň je to opatření, které definuje v podstatě na desítky let dopředu podobu ekonomické a monetární unie, takže ty země, které teď nejsou v problémech se tím musí také zabývat, protože nikdo neví, co může nastat za deset let,“ řekl Kudrna.
Pro Českou republiku podle něj nemá smysl stát opodál.
„Celý bankovní sektor v Čechách je vlastněn z eurozóny, takže o tom, jestli se budeme účastnit bankovní unie, nebo ne, de facto rozhodují vlastníci českých bank, nikoli česká vláda nebo Česká národní banka,“ dodal Kudrna.
