Po Panama papers přichází Bahamas leaks. A ukazují na bývalou eurokomisařku Kroesovou
Dokumenty, které ve středu zveřejnil německý list Süddeutsche Zeitung, mapují firmy registrované v daňovém ráji na Bahamských ostrovech mezi lety 1990 až 2016. Figuruje na nich i jméno bývalé evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové. Češi na seznamech nejsou.
Německý deník dokumenty sdílel prostřednictvím Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) také s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku.
„Ten balík je mnohem menší než Panama papers, jedná se hlavně o úřední dokumenty, ze kterých není úplně jasné, kdo je reálným majitelem firem. To, co bylo zajímavé na Panama papers, ta vzájemná korespondence a rady, v tomto případě chybí,“ říká pro Zpravodajský web Českého rozhlasu jeho ředitelka Pavla Holcová.
České republiky a Slovenska se Bahamas leaks téměř netýkají. „Několik firem je s nimi spojeno díky názvu, zapsaní ředitelé jsou ale narozeni na Bahamách,“ dodává Holcová.
Podle ní je ale nyní mnohem jasnější, jakými informacemi bahamský obchodní rejstřík disponuje. Nikdy to totiž nezveřejňoval.
Panama papers uveřejnilo ICIJ letos na jaře. Dokumenty obsahovaly informace uniklé z právní firmy Mossack Fonseca. Vyplývá z nich, že firma pomáhala svým klientům vyhnout se co nejefektivněji placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Dokumenty se týkají i desítek prominentních politiků a byznysmenů.
Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Bývalý britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce.
Zdroj: ČTK
Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Bývalý britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce.
Zdroj: ČTK
Dokumenty odhalují i škraloup bývalé evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové.
Eurokomisařkou byla nizozemská politička v letech 2004 až 2010. Do roku 2014 vedla evropský resort digitalizace a nových technologií.
Jak ukazují Bahamas leaks, v letech 2000 až 2009 byla také ředitelkou firmy Mint Holdings se sídlem na Bahamských ostrovech. Podnik měl být podle dokumentů financován Spojenými arabskými emiráty za účelem skoupení majetku amerického energetického gigantu Enron, píše Guardian.
Podle něj tak Kroesová porušila kodex EK, který komisařům zakazuje vykonávat jakoukoliv profesionální činnost, ať už výdělečnou, či nikoliv.
Kroesová je zatím nejvýše postavenou političkou spojovanou s Bahamas leaks. Podle Holcové jde o jedno z nejzajímavějších odhalení také proto, že Kroesová coby eurokomisařka objížděla evropské firmy a kladla jim na srdce dodržování pravidel.
Nizozemská exkomisařka ústy svého právníka pouze vzkázala, že firma Mint Holdings nikdy nebyla skutečně funkční a jen kvůli administrativní chybě nebyla nikdy z bahamského registru odstraněna.
Bahamas leaks obsahují zhruba 1,3 milionu dokumentů z firemního registru Bahamských ostrovů se jmény ředitelů a některých vlastníků více než 175 000 firem, fondů a nadací založených v letech 1990 až 2016.
Celou databázi ICIJ propojilo také s na jaře uniklými Panama papers. Na adrese https://offshoreleaks.icij.org/ je tak k dispozici největší veřejná databáze offshorových firem z daňových rájů.
