Po prezidentských volbách v Nigérii vypukly násilné protesty
Násilné protesty a demonstrace se z Pobřeží slonoviny šíří i do dalších afrických zemí. V sousední Burkině Faso se vzbouřila armáda kvůli neproplaceným příspěvkům na bydlení. A do ulic vyšli i lidé nespokojení s rostoucími životními náklady. Na západě země zapálili regionální sídlo vládnoucí strany a domov bývalého premiéra. Po víkendových prezidentských volbách se demonstruje také v Nigérii.
Bezpečnostní složky rozehnaly střelbou a slzným plynem násilné protesty v několika městech. Muslimové ze severu, jejichž kandidát na prezidenta prohrál, si vylévají vztek na křesťanech. Zapálili kostel, pokusili se upálit jednu ženu a vyháněli lidi z domovů. Vláda proto v některých regionech vyhlásila úplný zákaz vycházení. Policie doufá, že násilí dostane pod kontrolu co nejdříve.
Mezinárodní pozorovatelé označili volby, které opět vyhrál Goodluck Jonathan z křesťanského jihu, jako nejspravedlivější za poslední desetiletí. Opozice přesto tvrdí, že výsledky jsou zmanipulované.
Jonathan, někdejší viceprezident, je u moci od roku 2010, kdy z pozice viceprezidenta nahradil vážně nemocného prezidenta Umaru Yar'Aduu. Změnu v čele státu tehdy odsouhlasil parlament.
Na převážně muslimském severu Nigérie získal hodně hlasů muslim Muhammadu Buhari, Jonathanův nejsilnější protikandidát, Jonathan ale podle průběžných výsledků získal skoro dvakrát tolik hlasů – 22 milionů, Buhari 12 milionů.
„Určitě tam byly nějaké neregulérnosti, protože Jonathan dostal nejméně ve třech státech přes 99 procent hlasů, tak to něco signalizuje. Jeho protikandidát Buhari řekl, že to určitě nechá prošetřit, ale až budou pohromadě konečné výsledky. Ale Jonathan už nemusí podstupovat druhé kolo, protože podle předběžných výsledků získal 25 procent ve dvou třetinách nigerijských států,“ říká zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Už dlouho se spekuluje o rozdělení země. Z Nigérie jsou často hlášeny etnické a hlavně náboženské střety.
