Po stopách Karla Maye
Karl May, už jen při vyslovení tohoto jména si kluci a holky vybaví spoustu dobrodružství, která díky německému spisovatelovi zažili už i jejich rodiče a dokonce praprarodiče. A možná nevíte, že právě dnes začíná indiánské léto. Nová sezóna přináší novou mimořádnou výstavu o náčelníkovi Apačů, ve spisovatelově muzeu u Drážďan, ale pochopitelně i celou řadu dalších tradičních akcí.
Vinnetou a Old Shatterhand, Kara Ben Nemsi a Hadschi Halef Omar, kdo by neznal literární děti Karla Maye. Víte, že první román jeho fantazie na téma Divoký západ - Syn lovce medvědů - vyšel už v roce 1887, tedy téměř před 120 lety. Popularita psance a vězně, bigotně věřícího muže, novináře a spisovatele za tu dobu nijak neopadla, právě naopak. Popularitu Karla Maye nepokořila ani komunistická éra ve Východním Německu, kde byl na indexu.
"Karl May nezapadal vůbec do škatulky socialistických spisovatelů. Psal s velkou fantazií a také o náboženských tématech, a to se v NDR nenosilo. V posledních letech její existence sice vyšlo pár jeho knih, ale to už NDR nezachránilo. Faktem je, že na Východě jsou Mayovky otázkou především těch starších lidí a toho, co předali svým potomkům. Prakticky ale dvě generace vyrostly bez knih Karla Maye," říká Helmut Röder, spoluorganizátor pravidelných slavností Karla Maye v jeho téměř rodném Radebeulu u Drážďan. Právě tady v Muzeu Karla Maye se dnes otevírá zajímavá výstava, pochopitelně, že o jednom z oněch májovských hrdinů. Jde o zvláštní expozici, kterou mohou zájemci, tedy i čeští, shlédnout do 25. září.
Věnována je Vinnetouovi, náčelníkovi Apačů, kterého stvořil Karel May, aniž by tehdy vůbec kdy viděl jediného živého Indiána. Kromě prvních výtisků májovek ještě z 19. století z archivů spisovatelova fondu i knihoven soukromých sběratelů jsou k vidění na výstavě i cigaretová obrazová alba a další relikvie spojené se stále oblíbenými romány o přátelství a dobrodružství na Divokém Západě. Dnešní vernisáží začíná v Německu ostatně tradiční indiánské léto, jehož součásti jsou také letní Radebeulské slavnosti. "Ročně máme návštěvnost kolem 30 tisíc. Zveme pochopitelně také návštěvníky z Česka. Máme pro ně zvláštní, 50% slevu na vstupenky. A věříme, že se nám tak zvýší návštěvnost," láká do Radebeulu Helmut Röder.
Dodnes kvůli rozdělení země a ideologickým předsudkům existují dvě centra, mekky slavného spisovatele. Jedna je na východě Německa a druhá na západě, kde už od zítřka opět znovu nabízejí novou sezónu indiánských představení a her s původními představiteli Vinnetoua a ostatních filmových hrdinů. Do Bad Segebergu neopomene ročně zavítat na 200 tisíc návštěvníků.
Škarohlíd by řekl, už ani ti Indiáni nejsou, co dříve. Pravda, těmto potomkům slavných Aztéků šel playback na jejich vlastní CD docela dobře. Těch pár syntezátorů a automatického bubeníka jim ale většina návštěvníků slavností Karla Maye ráda odpustila. A přišly jich minulý víkend do Radebeulského údolí opět, už po třinácté, tisíce. Dokazuje to jediné. I po více než 100 letech jsou jeho indiánky, nebo-li mayovky, stále populární, stejně jako jejich autor.
"Karl May, velký německý spisovatel, žil právě zde v Radebeulu, tady také psal své knihy a tady zemřel a je tu pochován. Radebeul je tedy městem Karla Maye a to je důvod, proč tu pořádáme tyto slavnosti," vysvětluje jeden z pořadatelů a umělecký šéf slavností Helmut Röder. Pro představu celkový náklad Mayova díla v němčině přesahuje 80 milionů kusů. A také překlady do 30 jazyků světa - to je úctyhodné číslo. Čeština mezi nimi pochopitelně nechybí.
Ostatně Karel May měl k Čechám zvláštní vztah. Sem - do okolí Sokolova - umístil děj jedné ze svých prvotin - Vánoce. Tady se pokoušel realizovat své finanční spekulace, tady se skrýval před rukou zákona. To se mu ale nepodařilo a 4 roky si skutečně odpykal v káznici za krádeže a podvody. Nebyl to jeho ani první, ani poslední konflikt se zákonem. Poprvé se dostal za mříže krátce po maturitě, ve dvaceti, na šest týdnů. Zajímavé na tom je to, že Karel May byl hluboce nábožensky založen, a přesto se systematicky prohřešoval proti desateru. Jeho víra byla také rozhodující pro východoněmecké komunisty, aby dílo Karla Maye zakázali.
Radebeulské slavnosti se konají vždy koncem května a do budoucna by pořadatelé chtěli přilákat také Čechy. Jsou nadšeni hlavně úrovní českých country skupin; rozdíl v porovnání s místními zdroji slyší určitě i necvičené ucho. "Máme tu přes 500 umělců z Orientu, Ameriky i Evropy. Karel May nepsal přece jen o Indiánech. Je tu třeba orientální bazar, děti se mohou svézt na velbloudech. Letošní rok je ale věnován bizonovi, proto se tu dozvíte všechno o tomto zvířeti a ve zdejším saloonu se podávají bizonní steaky. A také tu máme country skupinu od vás z Česka, bezvadně jim to zní a mají tu úspěch," dodává jeden z organizátorů Helmut Röder.
Bouřlivák Karel May, který na sklonku života založil vlastní nadaci, by z takových oslav měl určitě radost. Už za jeho života mu vyčítali, že si dělá nepřiměřenou reklamu. Díky nadaci ale může fungovat Mayovo muzeum v jeho vile Old Shatterhand. Tam se po celý rok malí i velcí mohou seznámit se životem slavného spisovatele a ve srubu na zahradě se dozvědět více o životě amerických Indiánů.
Radebeul to ale není jen Karel May, to je také zajímavé historie nejsevernějších vinic v Evropě. Tato tradice přežila dodnes, kousek od hranic s Českou republikou se můžete vydat na pěkný výlet po stopách autora dětských srdcí i lahodného moku současně.
