Po tragédii Columbie jsou lety raketoplánů zastaveny
Obrovskou tragédií skončila 28. vesmírná mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Krátce před plánovaným přistáním ztratil spojení s řídícím střediskem Národního úřadu pro letectví a vesmír a rozpadl se při průletu atmosférou. V troskách stroje našlo smrt sedm astronautů včetně dvou žen a prvního izraelského astronauta Ilana Ramona. Úřady varovaly před sběrem jakýchkoli trosek stroje, protože mohou být životu nebezpečné. Americký prezident George Bush vyjádřil nad tragédií lítost, a to bezprostředně po urychleném návratu z Camp Davidu do Bílého domu. Pravděpodobnost teroristického činu je minimální. NASA zastavila lety raketoplánů do zjištění příčin katastrofy.
Vše se odehrálo asi hodinu před plánovaným přistáním. Patrně nešlo o teroristický útok, protože ve chvíli, kdy pozemní letové středisko ztratilo s posádkou kontakt, byla Columbia ve výšce 62.100 metrů nad zemským povrchem - mimo působnost raket země-vzduch. Navíc bezpečnostní služby ani nezaznamenaly žádné hrozby. Přípravy letu dlouhodobě provázela mimořádná bezpečností opatření. Důvodem byla účast prvního izraelského astronauta v posádce Columbie.
Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír Sean O'Keefe o několik hodin později oficiálně oznámil, že Columbia se ve výšce 62 kilometrů nad zemským povrchem v plamenech rozpadla a při neštěstí zahynulo všech sedm astronautů. Informace, které má k dispozici , naznačují, že katastrofu nezpůsobilo "nic a nikdo na Zemi".
Na první tiskové konferenci NASA nedostali žurnalisté uspokojivou odpověď na základní otázku, co se stalo s nejstarším raketoplánem Columbia, který po šestnácti dnech vědeckých experimentů na oběžné dráze sestupoval se sedmičlennou posádkou nad Texasem na přistání v Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě?
Byl ustanoven nezávislý vyšetřovací tým, aby se zjistilo, proč se raketoplán roztrhl. Zajišťují se všechna dostupná data, počítače a hledají se místa zřícení trosek na ploše až 5ti amerických států. Americká kosmická agentura se snaží být na blízku pozůstalým rodinám, slíbila pátrání po pozůstatcích obětí.
Ředitel programu raketoplánových letů Ron Dittemore později zdůraznil, že je na určení příčin neštěstí příliš brzy. Krátce před nehodou hlásily přístroje těžkosti Columbie s teplotou a snímači. Nejdříve přestaly pracovat tepelné snímače v hydraulickém systému levého křídla a poté senzory monitorující tlak v pneumatikách. Zvedla se také vnější teplota.
Z televizních záběrů bylo patrné, že z Columbie se při průletu atmosférou oddělovaly žhavé kusy. Jak ve vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu připustil magistr Antonína Vítek z knihovny Akademie věd ČR, šance na přežití astronautů byly prakicky nulové. Informoval také o tom, že kamery při startu Columbie zaznamenaly odštěpení kusu pryžového těsnění, které pak narazilo na levé křídlo. Tuto skutečnost pak označil za jednu z možných příčin tragédie. Podle jeho slov možná došlo k rozpadu Columbie ještě dříve než byl nad Texasem. Amatérští pozorovatelé hlásili zářící objekty v jeho blízkosti už při přeletu nad Kalifornií.
Příčiny havárie bude zkoumat nezávislá skupina. Spekuluje se také o selhání chladícího zařízení nebo protižárového štítu. Raketoplán mohl také sestoupit do atmosféry pod špatným přistávacím úhlem. Nyní každopádně začíná pátrání po ostatcích sedmi obětí.
Jak hlásí severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, raketoplán měl přistát po svém 16denním letu. Na jeho palubě byl i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Ten s sebou do vesmíru vezl i obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, který měl před sebou už jen pár měsíců života, na něm zachytil, jak podle něho vypadá Země z Měsíce.
Další členové posádky: Rick Douglas Husband, Michael Philip Anderson a Kalpana Chawlaová, která byla původem z Indie - ti byli ve vesmíru už podruhé. Prvně do kosmu pak v Columbii letěli David McDowell Brown, Laurel Blair Clarková a William Cameron McCool.
Po tragické smrti svého kosmonauta zažívá Izrael smutek, šok a bolest. Ilan Ramon, bývalý plukovník izraelského vojenského letectva a syn ženy, která přežila holokaust, bral svůj let jako symbol naděje, že je možné splnit si své sny. Jeho manželka Rona přihlížela na Mysu Canaveral nejen startu raketoplánu, ale očekávala tam i jeho přistání.
Smutek ovládl také severoindickém městě Karná, kde se narodila jedna z astronautek na palubě Columbie Kalpana Chawlaová. Tisíce lidí vyšly do ulic a chrámů a zvoněním na zvony a zvonky se pokusily přivolat zázrak a vrátit slavné rodačce život. Kalpa Chawlaová se vystěhovala do Spojených států, aby se mohla věnovat své velké lásce - vesmíru. Ten se jí ale stal osudem.
Naopak lidé v hlavním městě Iráku reagovali na informace o katstrofě raketoplánu podle agentury Reuters s nadšením. Lidé v Bagdádu slavili to, co podle svého názoru je boží odplatou Američanům a Izraeli.
Jeden z očitých svědků padajícího raketoplánu je Benjamin Laster ze středního Texasu. V televizi CNN řekl, že on a jeho rodina za úsvitu pozorovali na nebi zvláštní světlo: "Když jsme se dívali dál, viděli jsme obrovskou hmotu, jak vystupuje ze stínu a také jsme poblíž těch světel viděli něco, co vypadalo jako letadlo".
Na tragédii reagoval v televizním vystoupení americký prezident George Bush. "Tento den přinesl hroznou zprávu a nesmírný smutek pro náš národ," prohlásil dojatě. "Columbia je ztracena, nikdo nepřežil." Současně ale vyjádřil přesvědčení, že mise do vesmíru budou pokračovat.
Internetové stránky NASA se staly krátce po oznámení tragédie nedostupnými. V 17.30 hodin SEČ byly opět v provozu, ale úvodní stánku nahradilo prohlášení NASA k pádu raketoplánu. Píše se v něm mimo jiné, že Columbie se v době svého rozpadu nacházela ve výšce 203 tisíc stop (přibližně 62 km) a letěla rychlostí 18. větší, než je rychlost zvuku (přibližně 20 000 km/hodinu). NASA žádá všechny občany, aby se nedotýkali trosek raketoplánu a aby jejich nalezení hlásili místním úřadům.
Columbia měla původně odstartovat už v polovině roku 2001, let však byl opakovaně odkládán - naposledy loni v létě, kdy byly zrušeny starty všech raketoplánů kvůli prasklinám na chladicím potrubí.
